1. Samuelova 9:1–27
9 A byl jeden muž z Benjamína a jmenoval se Kiš,+ syn Abiela, syna Cerora, syna Bekorata, syna Afiacha, Benjamínovec,*+ zámožný muž.+
2 A měl syna, jenž se jmenoval Saul,+ mladého a sličného,* a nikdo z izraelských synů nebyl sličnější než on; od ramen nahoru převyšoval všechen lid.+
3 A ztratily se oslice,+ které patřily Saulovu otci Kišovi. Kiš tedy řekl svému synu Saulovi: „Vezmi, prosím, s sebou jednoho ze sloužících a vstaň, jdi, hledej oslice.“
4 A procházel* hornatý kraj Efrajima+ a procházel dál zemí Šališa,+ a nenacházeli [je]. A dále procházeli zemí Šaalim, ale nebyly [tam]. A procházel dál zemí Benjamínovců, a nenacházeli [je].
5 Sami došli do země Cuf; a Saul, ten řekl svému sloužícímu, který byl s ním: „Pojď přece, a vraťme se, aby se můj otec nepřestal starat o oslice a skutečně o nás nepocítil úzkost.“+
6 Ale on mu řekl: „Pohleď, prosím. V tomto městě je Boží muž*+ a ten muž je chován ve cti. Všechno, co říká, se zcela jistě plní.+ Pojďme tam teď. Třeba nám bude moci povědět o naší cestě, kterou půjdeme.“
7 Na to řekl Saul svému sloužícímu: „A kdybychom šli, co tomu muži přineseme?+ Vždyť z našich brašen zmizel chléb a není, co bychom přinesli muži [pravého] Boha darem.+ Co máme s sebou?“
8 Sloužící tedy Saulovi odpověděl ještě jednou a řekl: „Pohleď, v mé ruce se nalézá čtvrt šekelu*+ stříbra, a budu* to muset dát muži [pravého] Boha, a ten nám bude muset povědět o naší cestě.“
9 (Takto v dřívějších časech v Izraeli hovoříval muž, když šel hledat Boha: „Pojďte a jděme k jasnozřivci.“+ Dnešní prorok býval totiž v dřívějších časech nazýván jasnozřivec.)
10 Nato řekl Saul svému sloužícímu: „Tvé slovo je dobré.+ Pojď přece, jděme.“ A odešli do města, kde byl muž [pravého] Boha.
11 Zatímco vycházeli výstupem k městu, sami našli dívky, které vycházely čerpat vodu.+ Řekli jim tedy: „Je na tomto místě jasnozřivec+?“
12 Potom jim odpověděly a řekly: „Je. Pohleď, je před tebou. Teď pospěš, protože dnes přišel do města. Dnes je totiž na výšině oběť+ pro lid.+
13 Jakmile vejdete do města, ihned ho najdete, než vyjde jíst na výšinu, protože lid nesmí jíst, dokud nepřijde; on totiž žehná oběti.+ Teprve potom smějí jíst ti, kdo jsou pozváni. A nyní vyjděte, protože ho — najdete ho právě teď.“
14 Šli tudíž dál nahoru k městu. Jak vcházeli doprostřed města, hle, Samuel jim přicházel vstříc, aby vyšel na výšinu.
15 Pokud jde o Jehovu, ten odkryl+ Samuelovo ucho den před Saulovým příchodem a řekl:
16 „Zítra asi v tomto čase k tobě pošlu muže z Benjamínovy+ země a pomažeš+ ho za vůdce nad mým lidem Izraelem; a zachrání můj lid z ruky Filištínů,+ protože jsem viděl [trápení] svého lidu,* neboť ke mně dolehl jejich křik.“+
17 A Samuel sám viděl Saula, a Jehova, ten mu odpověděl: „Tady je muž, o němž jsem ti řekl: ‚To je ten, kdo bude udržovat můj lid v mezích.‘“+
18 Saul se potom přiblížil k Samuelovi uprostřed brány a řekl: „Prosím, pověz mi přece: Kdepak je dům jasnozřivce?“
19 A Samuel přistoupil k tomu, aby Saulovi odpověděl a řekl: „Já jsem ten jasnozřivec. Vyjdi přede mnou na výšinu a budete dnes se mnou jíst+ a ráno tě musím poslat pryč a povím ti všechno, co je v tvém srdci.+
20 Pokud jde o oslice, které se ti před třemi dny ztratily,+ na ty své srdce+ nezaměřuj, neboť se našly. A komu patří všechno, co je v Izraeli žádoucí?+ Ne snad tobě a celému domu tvého otce?“
21 Saul na to odpověděl a řekl: „Což nejsem Benjamínovec, z nejmenšího+ z izraelských kmenů,+ a má rodina nejbezvýznamnější ze všech rodin kmene Benjamín?+ Proč jsi tedy ke mně mluvil něco takového?“+
22 Potom vzal Samuel Saula a jeho sloužícího a zavedl je do jídelního sálu a dal jim místo v čele+ pozvaných; a bylo jich asi třicet mužů.
23 Později řekl Samuel kuchařovi: „Podej přece porci, kterou jsem ti dal [a] o níž jsem ti řekl: ‚Odlož ji u sebe.‘“
24 Na to kuchař zvedl kýtu, a co bylo na ní, a předložil ji Saulovi. A přikročil k tomu, aby řekl: „Tady je, co bylo uchováno.* Polož to před sebe. Jez, protože to pro tebe uchovali na ustanovený čas, abys jedl s pozvanými.“* Saul tedy toho dne jedl se Samuelem.
25 Poté sešli z výšiny+ do města a dále mluvil se Saulem na střeše domu.+
26 Pak časně vstali,* a jakmile nastal úsvit, stalo se, že Samuel přistoupil k tomu, aby zavolal na střeše domu na Saula a řekl: „Vstávej přece, abych tě poslal pryč.“ Saul tedy vstal a oba, on a Samuel, vyšli ven.
27 Zatímco sestupovali po okraji města, Samuel sám řekl Saulovi: „Řekni sloužícímu,+ že by nás měl předejít“ — předešel [je] tedy —, „a pokud jde o tebe, ty se teď zastav, abych ti dal slyšet Boží slovo.“*
Poznámky
^ Dosl. „syn jednoho muže Jamínovce“.
^ Nebo „dobrého“.
^ „Procházel“, MSy; LXXVg „procházeli“.
^ „Boží muž.“ Heb. ʼiš-ʼElo·himʹ.
^ Viz dodatek 8A.
^ „Budu“, M; LXX „budeš“.
^ „Trápení svého lidu“, LXX; MSyVg „svůj lid“.
^ „Co bylo uchováno“, na základě malé opravy; M „co zbylo“.
^ „Pro tebe..., abys jedl s pozvanými“, na základě opravy. Dosl. „pro tebe — [a] řekl: ‚Lid jsem pozval.‘“. M je nejasný.
^ „A dále mluvil se Saulem na střeše domu. (26) Pak časně vstali“, M; LXX „a připravili lehátko pro Saula na střeše domu (26) a spal“; Vgc „a mluvil se Saulem na střeše domu; a Saul se natáhl na střeše domu a spal. (26) A když ráno vstali.“
