2. Korinťanům 11:1–33
11 Přál bych si, abyste ode mne snesli trochu nerozumnosti.+ Ale vy mě vskutku snášíte!
2 Jsem totiž na vás žárlivý bohabojnou žárlivostí,+ neboť jsem vás osobně zaslíbil k manželství jednomu manželovi,+ abych vás představil KRISTU jako cudnou+ pannu.+
3 Ale bojím se, aby jako had svou vychytralostí svedl Evu,+ nebyla vaše mysl nějak zkažena,+ vzdálena od upřímnosti a cudnosti, které náleží KRISTU.+
4 Vždyť je to tak: Jestliže někdo přichází a káže jiného Ježíše než toho, kterého jsme kázali my,+ nebo přijímáte jiného ducha než toho, kterého jste přijali,+ nebo jinou dobrou zprávu+ než tu, kterou jste obdrželi, snadno [ho] snesete.+
5 Mám totiž za to, že jsem se ani v jediné věci neprokázal [jako] podřadnější+ než vaši nejznamenitější+ apoštolové.
6 Ale i když jsem neobratný v řeči,+ v poznání určitě nejsem;+ ale v každém ohledu jsme vám [to] ve všem dali najevo.+
7 Nebo jsem [snad] zhřešil, když jsem se sám pokořil,+ abyste vy byli vyvýšeni, protože jsem vám rád bezplatně+ oznamoval Boží dobrou zprávu?
8 Jiné sbory jsem oloupil tím, že jsem přijal zaopatření,* abych sloužil vám;+
9 a přece, když jsem byl u vás přítomen a dostal se do nouze, nestal jsem se břemenem ani jedinému,+ neboť bratři, kteří přišli z Makedonie,+ mi v hojnosti opatřili, čeho se mi nedostávalo. Ano, v každém ohledu jsem se zdržoval, abych se vám nestal břemenem, a budu se zdržovat dál.+
10 Je to Kristova pravda+ v mém případě, že jistě nic nezastaví toto mé vychloubání+ v krajích Achaie.
11 Z jakého důvodu? Protože vás nemiluji? Bůh ví, [že vás miluji].+
12 Co teď dělám, budu dělat stále,+ abych zbavil záminky ty, kdo chtějí nějakou záminku, aby byli pokládáni za rovné nám v úřadě, kterým se chlubí.
13 Ti jsou totiž falešnými apoštoly, dělníky, kteří klamou+ [a] kteří se proměňují v Kristovy apoštoly.+
14 A není divu, neboť sám Satan se stále proměňuje v anděla světla.+
15 Není tudíž nic velikého, jestliže se jeho služebníci+ také stále proměňují ve služebníky spravedlnosti. Ale jejich konec bude podle jejich skutků.+
16 Znovu říkám: Ať si nikdo nemyslí, že jsem nerozumný. Jestliže si to přesto myslíte, přijměte mě, i když jako nerozumného, abych se také trochu pochlubil.+
17 Co mluvím, nemluvím podle Pánova příkladu, ale jako v nerozumnosti, v takové troufalosti, jaká je příznačná pro chlubení.+
18 Poněvadž se mnozí chlubí podle těla,+ i já se budu chlubit.
19 Rádi totiž snášíte nerozumné lidi, jelikož jste rozumní.
20 Vskutku snášíte každého, kdo vás zotročuje,+ kdo pohlcuje, [co máte,] kdo popadá, [co máte,] kdo se nad [vámi] vyvyšuje, kdo vás políčkuje.+
21 Říkám to k [naší] necti, jako by naše postavení bylo slabé.
Jestliže však někdo jiný jedná v něčem směle — mluvím nerozumně —,+ i já v tom jednám směle.
22 Jsou to Hebrejci? Já také.+ Jsou to Izraelité? Já také. Jsou Abrahamovo semeno? Já také.+
23 Jsou Kristovými služebníky? Odpovídám jako šílenec: Já jsem jím mnohem víc:+ v namáhavých pracích hojněji,+ ve vězeních hojněji,+ v ranách až nadmíru, často blízko smrti.+
24 Od Židů jsem dostal pětkrát čtyřicet ran+ bez jedné,
25 třikrát jsem byl bit pruty,+ jednou kamenován,+ třikrát jsem zažil ztroskotání lodi,+ noc a den jsem strávil na hlubině;
26 často na cestách, v nebezpečích na řekách, v nebezpečích od loupežníků,+ v nebezpečích od [svého vlastního] rodu,+ v nebezpečích od národů,+ v nebezpečích ve městě,+ v nebezpečích v pustině, v nebezpečích na moři, v nebezpečích mezi falešnými bratry,
27 v usilovné práci a lopotě, často v bezesných nocích,+ o hladu a žízni,+ mnohokrát bez jídla,+ v chladu a nahotě.
28 Kromě těchto věcí vnějšího druhu, co se na mne řítí den co den, je úzkost o všechny sbory.+
29 Kdo je slabý,+ a já nejsem slabý? Kdo je přiváděn ke klopýtání, a já nejsem popouzen?
30 Jestliže vychloubání musí být, budu se chlubit věcmi,+ které mají co dělat s mou slabostí.
31 BŮH a Otec Pána Ježíše, ano Ten, kdo má být chválen* navždy, ví, že nelžu.
32 Místodržitel* krále Areta v Damašku střežil město Damašských, aby se mě zmocnil,+
33 ale byl jsem spuštěn oknem ve zdi v proutěném koši+ a unikl jsem jeho rukám.
Poznámky
^ Dosl. „zajištění (mzdu)“. Lat. sti·penʹdi·um.
^ Nebo „kdo je požehnán“.
^ Dosl. „etnarcha“. Řec. ho e·thnarʹches.
