2. Korinťanům 5:1–21
5 Vždyť víme, že kdyby se měl rozplynout+ náš pozemský dům,+ tento stan,+ máme mít stavbu od Boha, dům ne udělaný rukama,+ věčný+ v nebesích.
2 V tomto obytném domě totiž vskutku sténáme+ a s opravdovostí toužíme obléknout ten pro nás [určený] z nebe,+
3 takže nebudeme shledáni nahými, až si jej skutečně oblékneme.+
4 My, kteří jsme v tomto stanu, vskutku sténáme, protože jsme obtíženi; nechceme jej totiž svléknout, ale [chceme] obléknout ten druhý,+ aby to, co je smrtelné, bylo pohlceno životem.+
5 Ten, kdo nás vytvořil právě k tomu, je Bůh,+ který nám dal závdavek+ toho, co má přijít,* totiž ducha.+
6 Vždy tedy máme odvahu a víme, že dokud jsme doma v těle, jsme vzdáleni od Pána,+
7 neboť chodíme vírou, ne viděním.+
8 Ale máme odvahu a líbilo by se nám, abychom byli spíše vzdáleni od těla a byli doma u Pána.+
9 Proto si také dáváme za cíl, abychom mu byli přijatelní,+ ať jsme u něho doma, nebo jsme od něho vzdáleni.+
10 Vždyť všichni musíme být učiněni zjevnými před KRISTOVÝM soudcovským stolcem,+ aby každý dostal svou odměnu za věci, které dělal v těle, podle toho, co prováděl, ať je to dobré, nebo podlé.+
11 Protože tedy známe bázeň+ před Pánem, přesvědčujeme+ lidi, ale byli jsme učiněni zjevnými Bohu. Doufám však, že jsme byli také učiněni zjevnými vašemu svědomí.+
12 Sami se vám znovu nedoporučujeme,+ ale dáváme vám popud, abyste se námi chlubili+ a měli [odpověď] pro ty, kdo se chlubí vnějším vzhledem,+ ale ne srdcem.+
13 Jestliže jsme totiž nebyli při smyslech,+ bylo to pro Boha; jestliže jsme zdravé mysli,+ je to pro vás.
14 Pohání nás totiž láska, kterou má KRISTUS,* protože jsme usoudili, že jeden člověk zemřel za všechny;+ tak tedy všichni zemřeli;
15 a zemřel za všechny, aby ti, kdo žijí, již nežili pro sebe,+ ale pro toho,+ kdo za ně zemřel a byl vzbuzen.+
16 Od nynějška tedy neznáme nikoho podle těla.+ I kdybychom znali Krista podle těla,+ určitě ho tak již nyní neznáme.+
17 Jestliže je tedy někdo ve spojení s Kristem, je novým stvořením;*+ staré věci pominuly,+ pohleďte, začaly existovat nové věci.+
18 Ale všechno je od Boha, který nás se sebou smířil+ prostřednictvím Krista a dal nám službu+ smíření,
19 že totiž Bůh se sebou smiřuje+ svět prostřednictvím+ Krista+ a nepočítá jim jejich přečiny,+ a nám svěřil to slovo+ smíření.+
20 Jsme+ tudíž vyslanci,+ kteří zastupují* Krista,+ jako by Bůh skrze nás snažně prosil.+ Jako zástupci Krista prosíme:+ „Smiřte se s Bohem.“
21 Toho, kdo neznal hřích,+ učinil hříchem*+ za nás, abychom se jeho prostřednictvím stali Boží spravedlností.+
Poznámky
^ Nebo „láska Kristova“.
^ Nebo „tvorem“. Řec. ktiʹsis; lat. cre·a·tuʹra.
^ Nebo „na místě; ve jménu“.
