2. Korinťanům 6:1–18

6  Spolupracujeme s ním+ a také vás snažně prosíme, abyste nepřijímali Boží nezaslouženou laskavost, a [přitom] opomíjeli její účel.+  Říká totiž: „Slyšel jsem tě v přijatelném čase a v den záchrany jsem ti pomohl.“+ Pohleďte, nyní je zvlášť přijatelný čas.+ Pohleďte, nyní je den záchrany.+  Nijak nezavdáváme příčinu ke klopýtání,+ aby se naší službě [nic] nevyčítalo;+  ale ve všem se doporučujeme+ jako Boží služebníci* vytrvalostí v mnohém, v souženích, v případech nouze, v obtížích,+  při bití, během věznění,+ za nepokojů, při namáhavých pracích, v bezesných nocích, v časech bez jídla,+  čistotou, poznáním, trpělivostí,+ laskavostí,+ svatým duchem, láskou bez pokrytectví,+  pravdivou řečí, Boží mocí;+ zbraněmi+ spravedlnosti po pravici a po levici,*  slávou a zneuctěním, špatnou pověstí a dobrou pověstí; jako ti, kdo klamou,+ a přece pravdiví,  jako neznámí, a přece uznávaní,+ jako umírající, a přece, pohleďte, žijeme,+ jako ukázňovaní,+ a přece nevydaní na smrt,+ 10  jako truchlící, ale vždy se radující, jako chudí, kteří však obohacují mnohé, jako ti, kdo nemají nic, a přece vlastní všechno.+ 11  Naše ústa se k vám otevřela, Korinťané, naše srdce+ se rozšířilo. 12  Nemáte v nás stísněné místo,+ ale máte stísněné místo ve své vlastní něžné náklonnosti.+ 13  Proto se jako odplatou za [to] — mluvím jako k dětem+ — rozšiřte i vy. 14  Nedejte se nerovně spojit jhem* s nevěřícími.+ Vždyť co má společného spravedlnost a nezákonnost?+ Nebo jaké podílnictví má světlo s tmou?+ 15  Jaký je dále soulad mezi Kristem a Belijalem?*+ Nebo jaký podíl+ má věřící* s nevěřícím? 16  A v jaké shodě je Boží chrám* s modlami?+ Jsme totiž chrámem+ živého Boha; právě jak Bůh řekl: „Budu mezi nimi přebývat+ a chodit mezi [nimi] a budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.“+ 17  „‚Vyjděte proto z jejich středu a oddělte se,‘ říká Jehova,* ‚a přestaňte se dotýkat nečistého‘“,+ „‚a já vás přijmu.‘“+ 18  „‚A budu vám otcem+ a vy mi budete syny a dcerami,‘+ říká Jehova* Všemohoucí.“+

Poznámky

Nebo „sluhové“. Řec. di·aʹko·noi; lat. mi·niʹstros (ze slova miʹnus, „méně“); J18,22(heb.) kim·ša·rethéʹ, „jako služebníci“.
Nebo „k útoku a k obraně“.
Dosl. „zapřáhnout pod rozdílné jho“.
„Belijalem“, Vg; P46אBC „Beliarem“; Syp „Satanem“.
Nebo „věrný“.
Nebo „Boží obydlí (příbytek)“. Řec. na·oiʹ, 3. p., j. č.; J17,18,22(heb.) lehé·khalʹ, „k paláci (chrámu)“.
Viz dodatek 1D.
Viz dodatek 1D.