2. Královská 1:1–18

1  A po Achabově smrti se začal Moab+ bouřit proti Izraeli.+  Potom propadl+ Achazjáš mříží ve své nástřešní místnosti,+ jež byla v Samaří, a onemocněl. Poslal tedy posly a řekl jim: „Jděte, dotažte+ se Baal-zebuba,*+ boha* Ekronu,+ zda se z té nemoci zotavím.“+  Pokud jde o Jehovova anděla,+ ten promluvil k Tišbeanovi+ Elijášovi:* „Zvedni se, jdi vstříc poslům samařského krále a řekni jim: ‚To proto, že v Izraeli není vůbec žádný Bůh,+ se jdete dotazovat Baal-zebuba, boha Ekronu?  Proto tak řekl Jehova: „Z lehátka, na něž jsi vystoupil, z toho nesestoupíš, protože rozhodně zemřeš.“‘“+ S tím Elijáš odešel.  Když se k němu poslové vrátili, okamžitě jim řekl: „Proč jste se vrátili?“  Řekli mu tedy: „Nějaký muž nám přišel vstříc a přistoupil k tomu, aby nám řekl: ‚Jděte, vraťte se ke králi, který vás poslal, a budete k němu mluvit: „Tak řekl Jehova:+ ‚To proto, že v Izraeli není vůbec žádný Bůh, posíláš, aby ses dotazoval Baal-zebuba, boha Ekronu? Proto z lehátka, na něž jsi vystoupil, z toho nesestoupíš, protože rozhodně zemřeš.‘“‘“+  Na to k nim promluvil: „Jak vypadal ten muž, který vám přišel vstříc a potom k vám mluvil tato slova?“  Řekli mu tedy: „Muž, jenž vlastní chlupatý oděv*+ s koženým opaskem opásaným přes bedra.“+ Okamžitě řekl: „To byl Tišbean Elijáš.“  A přistoupil k tomu, aby k němu poslal velitele* padesáti s jeho padesáti.+ Když k němu vyšel, seděl tam na vrcholku hory. Nyní k němu promluvil: „Muži [pravého] Boha,*+ sám král mluvil: ‚Sestup přece!‘“ 10  Ale Elijáš odpověděl a promluvil k veliteli padesáti: „Dobrá, jestliže jsem Boží muž,* ať z nebes sestoupí oheň+ a sežere tebe i tvých padesát.“ A z nebes se snesl oheň a sežral ho i jeho padesát.+ 11  Poslal tedy k němu znovu jiného velitele padesáti s jeho padesáti.+ Zase mu odpověděl a promluvil k němu: „Muži [pravého] Boha, tak řekl král: ‚Sestup přece rychle!‘“+ 12  Ale Elijáš odpověděl a promluvil k nim: „Jestliže jsem muž [pravého] Boha, ať z nebes sestoupí oheň a sežere tebe i tvých padesát.“ A Boží oheň se snesl z nebes a sežral ho i jeho padesát. 13  A opět poslal třetího velitele padesáti a jeho padesát.+ Ale třetí velitel padesáti vyšel nahoru a přišel a poklekl+ před Elijášem* a začal se doprošovat jeho přízně+ a mluvil k němu: „Muži [pravého] Boha, prosím, ať je má duše+ a duše těchto tvých padesáti sluhů v tvých očích drahocenná.+ 14  Hle, z nebes sestoupil oheň a sežral+ oba předchozí velitele padesáti a jejich padesátky, ale nyní ať je má duše drahocenná v tvých očích.“ 15  Na to Jehovův anděl promluvil k Elijášovi: „Sejdi s ním. Kvůli němu se neboj.“+ Vstal tedy a sešel s ním ke králi. 16  K němu potom promluvil: „Tak řekl Jehova: ‚Jelikož jsi poslal posly,+ aby se dotazovali Baal-zebuba, boha* Ekronu,+ je to proto, že v Izraeli není vůbec žádný Bůh, na jehož slovo by ses dotazoval? Z lehátka, na něž jsi vystoupil, z toho nesestoupíš, protože rozhodně zemřeš.‘“ 17  A posléze zemřel+ podle Jehovova slova,+ které mluvil Elijáš; a začal místo něho vládnout Jehoram*+ ve druhém roce judského krále Jehorama,+ syna Jehošafatova, protože neměl syna. 18  Pokud jde o ostatní Achazjášovy+ věci, které činil, nejsou snad zapsány v knize+ záležitostí dnů izraelských králů?

Poznámky

„Baal-zebuba.“ Heb. beVaʹʽal Zevuvʹ, znamená „majitel (pán) much“. Srovnej Mt 12:24 ppč.
„Boha.“ Heb. ʼelo·héʹ, mn. č. od ʼelóʹah, označuje vznešenost, uplatněno na Baal-zebuba. Srovnej Sd 16:23 ppč.
„Elijášovi.“ Heb. ʼE·li·jahʹ, znamená „můj Bůh je Jah“; LXXBagster(řec.) E·li·ouʹ; Vgc(lat.) E·liʹam. Srovnej v. 13 ppč.
Dosl. „Muž majitel [heb. baʹʽal] srsti“.
Muži [pravého] Boha.“ Heb. ʼiš ha·ʼElo·himʹ. Viz dodatek 1F.
„Velitele.“ Heb. sar; lat. prinʹci·pem.
„Boží muž.“ Heb. iš ʼElo·himʹ.
Znamená „můj Bůh je Jehova“. Heb. ʼE·li·jaʹhu, jako ve zbývající části zprávy až do 10:17 a ve 2Pa 21:12.
„Boha.“ Heb. ʼelo·héʹ. Viz v. 2, ppč. „boha“.
Znamená „Jehova je vysoký (vyvýšený)“. Heb. Jehó·ramʹ; LXXLagardianSyVg „Jehoram, jeho bratr“.