2. Královská 17:1–41
17 Ve dvanáctém roce judského krále Achaza se stal na devět let v Samaří+ králem nad Izraelem Hošea,+ syn Elahův.
2 A dále činil to, co bylo špatné v Jehovových očích, pouze ne tak jako izraelští králové, kteří byli před ním.+
3 To proti němu přitáhl asyrský král+ Salmanasar,+ a Hošea se stal jeho sluhou a začal mu platit tribut.+
4 Asyrský král však v Hošeově případě našel spiknutí,+ že totiž poslal posly k egyptskému králi Soovi+ a nepřinesl tribut asyrskému králi jako v předešlých letech. Asyrský král ho tedy zavřel a držel ho svázaného v domě zadržení.+
5 A asyrský král přistoupil k tomu, aby přitáhl proti celé zemi a přitáhl k Samaří a tři roky je obléhal.+
6 V devátém roce Hošeově asyrský král Samaří dobyl+ a potom odvedl Izrael do vyhnanství+ v Asýrii a nechal je bydlet v Chalachu+ a v Chaboru u řeky Gozan+ a ve městech Médů.+
7 A stalo se to proto, že izraelští synové hřešili+ proti Jehovovi, svému Bohu, který je vyvedl z egyptské země zpod ruky faraóna, egyptského krále,+ a začali se bát jiných bohů;+
8 a stále chodili v ustanoveních+ národů, které Jehova vyhnal [z místa] před izraelskými syny, a [v ustanoveních] izraelských králů, která nadělali;
9 a izraelští synové pátrali po věcech, které nebyly správné vůči Jehovovi, jejich Bohu,+ a stále si stavěli výšiny+ ve všech svých městech, od věže+ strážných až po opevněné město;
10 a stavěli si posvátné sloupy+ a posvátné kůly+ na každém vysokém pahorku+ a pod každým bujným stromem;+
11 a tam na všech výšinách dále přinášeli obětní dým stejně jako národy,+ které vzal Jehova kvůli nim do vyhnanství, a stále činili špatné věci, aby Jehovu uráželi.+
12 A dále sloužili* hnojným modlám,+ o čemž jim Jehova řekl: „To nebudete dělat“;+
13 a Jehova stále varoval+ Izrael+ a Judu+ prostřednictvím všech svých proroků+ [a] každého vizionáře+ a říkal: „Obraťte se zpět od svých špatných cest+ a dodržujte má přikázání,+ má ustanovení,+ podle celého zákona,+ který jsem přikázal vašim praotcům+ a který jsem vám poslal prostřednictvím svých sluhů proroků“;+
14 a nenaslouchali, ale stále zatvrzovali své šíje,+ jako [byly] šíje jejich praotců, kteří neprojevovali víru+ v Jehovu, svého Boha;
15 a dále zavrhovali jeho předpisy a jeho smlouvu,+ kterou uzavřel s jejich praotci, a jeho připomínky,*+ jimiž je varoval, a chodili za marnými modlami+ a sami se stali marnými,+ dokonce v napodobování národů, jež byly všude kolem nich, ohledně nichž jim Jehova přikázal, aby nečinili jako ony.+
16 A stále opouštěli všechna přikázání+ Jehovy, svého Boha, a přistoupili k tomu, aby si udělali lité sochy,+ dvě telata,+ a udělali posvátný kůl+ a začali se klanět celému nebeskému vojsku+ a sloužit Baalovi;+
17 a dále nutili své syny a své dcery procházet ohněm+ a provozovali věštění+ a hledali znamení+ a stále se prodávali,+ aby činili to, co bylo špatné v Jehovových očích, aby ho uráželi.+
18 Proto se Jehova velmi popudil+ proti Izraeli, takže je odstranil ze svého dohledu.+ Neponechal nikoho, jedině samotný kmen Juda.+
19 Ani Juda nedodržoval přikázání Jehovy, svého Boha,+ ale chodili v ustanoveních Izraele,+ která [předtím] nadělali.
20 Jehova tudíž zavrhl celé semeno*+ Izraele a stále je trápil a vydával je do ruky plenitelů, dokud je od sebe nezavrhl.+
21 Odtrhl totiž Izrael od Davidova domu a udělali králem Jeroboama, syna Nebatova; a Jeroboam+ přistoupil k tomu, aby odloučil Izrael od následování Jehovy, a způsobil, že hřešili velkým hříchem.+
22 A izraelští synové chodili ve všech hříších Jeroboama, které činil.+ Nevzdálili se od nich,
23 dokud Jehova neodstranil Izrael ze svého dohledu,+ právě jak [předtím] mluvil prostřednictvím všech svých sluhů proroků.+ Izrael tedy odešel ze své vlastní půdy do vyhnanství v Asýrii až do tohoto dne.+
24 Asyrský král poté přivedl lidi z Babylóna*+ a Kuty a Avvy+ a Chamatu+ a Sefarvajimu+ a nechal je bydlet v samařských městech+ místo izraelských synů; a začali brát do vlastnictví Samaří a bydlet v jeho městech.
25 A stalo se, když tam začali bydlet, že se nebáli+ Jehovy. Proto mezi ně Jehova poslal lvy,+ a ti se mezi nimi stali zabíječi.
26 Poslali tedy slovo asyrskému králi a řekli: „Národy, které jsi vzal do vyhnanství a potom usadil v samařských městech, neznají náboženství* BOHA* té země, takže mezi ně stále posílá lvy;+ a pohleď, usmrcují je, jelikož nikdo nezná náboženství BOHA té země.“
27 Na to asyrský král přikázal a řekl: „Ať tam jde jeden z kněží,+ které jste odtamtud odvedli do vyhnanství, aby šel a bydlel tam a vyučoval je náboženství BOHA té země.“
28 Jeden z kněží, které odvedli do vyhnanství ze Samaří, tudíž přišel a začal bydlet v Betelu+ a stal se jejich učitelem v tom, jak by se měli bát Jehovy.+
29 Každý jednotlivý národ se však stal původcem svého vlastního boha,*+ jehož potom uložili v domě výšin, který Samaritáni* udělali, každý jednotlivý národ,* ve svých městech, kde bydleli.
30 A babylónští muži, ti udělali Sukkot-benota, a kutští muži,+ ti udělali Nergala, a chamatští muži, ti udělali Ašimu.
31 Pokud jde o Avvany,+ ti udělali Nibchaze a Tartaka; a Sefarvané+ pálili své syny v ohni Adrammelekovi a Anammelekovi, bohům Sefarvajimu.+
32 A stali se těmi, kdo se bojí Jehovy, a nadělali si z obecného lidu kněze+ výšin, a ti pro ně úřadovali v domě výšin.
33 Stali se těmi, kdo se bojí Jehovy,+ ale prokazovali se být ctiteli svých vlastních bohů,+ podle náboženství národů, z nichž je odvedli do vyhnanství.+
34 Až do tohoto dne činí podle svých dřívějších náboženství.+ Nikdo se nebál Jehovy+ a nikdo nečinil podle jeho* ustanovení a jeho* soudcovských rozhodnutí+ a zákona+ a přikázání,+ jež Jehova přikázal synům Jákoba,+ jehož pojmenoval Izrael;+
35 když s nimi Jehova uzavřel smlouvu+ a přikázal jim a řekl: „Nebudete se bát jiných bohů+ a nebudete se jim klanět ani jim sloužit* ani jim obětovat.+
36 Ale Jehova, který vás vyvedl z egyptské země s velkou mocí a vztaženou paží,+ je Ten, koho byste se měli bát+ a komu byste se měli klanět+ a komu byste měli obětovat.+
37 A měli byste dbát,+ abyste vždy činili předpisy+ a soudcovská rozhodnutí+ a zákon a přikázání, jež pro vás napsal;+ a nebudete se bát jiných bohů.
38 A smlouvu, kterou jsem s vámi uzavřel, nezapomenete;+ a nebudete se bát jiných bohů.+
39 Ale Jehovy,+ svého Boha, byste se měli bát, jelikož on je ten, kdo vás osvobodí z ruky všech vašich nepřátel.“+
40 A neposlouchali, ale činili podle svého dřívějšího náboženství.+
41 A tyto národy se staly těmi, kdo se bojí Jehovy,+ ale prokázali se být [těmi, kdo] slouží svým vlastním rytým sochám. Pokud jde jak o jejich syny, tak o jejich vnuky, ti sami až do tohoto dne činí, právě jak činili jejich praotcové.
Poznámky
^ Nebo „A dále prokazovali posvátnou službu (uctívali)“. Heb. wai·ja·ʽav·dhuʹ; řec. e·laʹtreu·san. Viz 2Mo 3:12 ppč.
^ Nebo „svědectví“, mn. č.
^ Nebo „potomstvo; další pokolení“.
^ „Z Babylóna“, LXXVg; heb. mib·Ba·velʹ, „z Bábelu“.
^ Dosl. „soud; soudcovské rozhodnutí“. Heb. miš·patʹ; řec. kriʹma; lat. le·giʹti·ma.
^ „Boha.“ Heb. ʼElo·héʹ; řec. The·ouʹ; lat. Deʹi.
^ „Svého vlastního boha [nebo svých vlastních bohů].“ Heb. ʼelo·havʹ; řec. the·ousʹ, mn. č.; lat. deʹum.
^ „Samaritáni.“ Heb. haš·Šo·mero·nimʹ; jediný výskyt v M.
^ Dosl. „národ, národ“. Heb. gój gój, použito distributivně jako v předcházející části verše.
^ Na základě malé opravy; M „jejich“.
^ Na základě malé opravy; M „jejich“.
^ Nebo „jim prokazovat posvátnou službu; je uctívat“. Heb. tha·ʽav·dhumʹ; řec. la·treuʹse·te. Viz 2Mo 3:12 ppč.
