2. Královská 21:1–26
21 Manassemu bylo dvanáct let,+ když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě pětapadesát let. A jeho matka se jmenovala Chefciba.
2 A přistoupil k tomu, aby činil to, co bylo špatné v Jehovových očích,+ podle odporných věcí národů,+ které Jehova vyhnal [z místa] před izraelskými syny.
3 Vystavěl tedy opět výšiny, které jeho otec Ezekjáš zničil,+ a postavil oltáře Baalovi a udělal posvátný kůl, právě jako udělal izraelský král Achab;+ a začal se klanět+ celému nebeskému vojsku+ a sloužit* mu.+
4 A vystavěl oltáře v Jehovově domě,+ o němž Jehova řekl: „V Jeruzalémě uložím své jméno.“+
5 A přikročil k tomu, aby vystavěl oltáře celému nebeskému vojsku+ na dvou nádvořích Jehovova domu.+
6 A přiměl svého vlastního syna projít ohněm+ a provozoval magii+ a vyhlížel znamení a nadělal spiritistická média+ a ty, kdo z povolání předpovídají události.+ Ve velkém měřítku činil to, co bylo špatné v Jehovových očích, aby ho urážel.
7 Navíc, vyřezávanou sochu+ posvátného kůlu, kterou udělal, dal do domu,+ o němž Jehova řekl Davidovi a jeho synu Šalomounovi: „V tomto domě a v Jeruzalémě, který jsem vyvolil ze všech izraelských kmenů, uložím na neurčitý čas své jméno.+
8 A nepřiměji nohu Izraele, aby znovu putovala ze zemské půdy, kterou jsem dal jejich praotcům,+ pokud jen budou bedlivě činit podle všeho, co jsem jim přikázal,+ dokonce ohledně celého zákona, který jim přikázal můj sluha Mojžíš.“
9 A nenaslouchali,+ ale Manasse je stále sváděl, aby činili to, co je špatné,+ více než národy,+ které Jehova vyhladil [z místa] před izraelskými syny.
10 A Jehova stále mluvil prostřednictvím svých sluhů proroků+ a říkal:
11 „Protože judský král Manasse+ učinil tyto odporné věci,+ jednal ničemněji než všichni Amorejci,+ kteří byli před ním, a přistoupil k tomu, aby přiměl i Judu hřešit s jeho hnojnými modlami.+
12 Proto tak řekl Jehova, BŮH Izraele: ‚Hle, přivádím na Jeruzalém+ a Judu neštěstí, o němž když kdokoli uslyší, budou ho brnět obě uši.+
13 A jistě natáhnu nad Jeruzalémem měřicí provazec+ použitý na Samaří+ a také nivelační nástroj použitý na Achabův dům;+ a prostě Jeruzalém vytřu+ do čista, právě jako někdo do čista vytírá misku bez rukojeti, čistě ji vytře a obrátí ji dnem vzhůru.*+
14 A vskutku opustím ostatek+ svého dědictví+ a vydám je do ruky jejich nepřátel, a stanou se prostě [předmětem] drancování a plenění pro všechny své nepřátele,+
15 protože činili to, co bylo v mých očích špatné, a neustále mě uráželi ode dne, kdy jejich praotcové vyšli z Egypta, až do tohoto dne.‘“+
16 Manasse také prolil nevinnou krev+ ve velmi velkém množství, až naplnil Jeruzalém od jednoho konce k druhému konci,* kromě svého hříchu, jímž způsobil, aby Juda hřešil tím, že činil to, co bylo špatné v Jehovových očích.+
17 Pokud jde o ostatní záležitosti Manasseho a všechno, co činil, a jeho hřích, jímž hřešil, nejsou snad zapsány v knize+ záležitostí dnů judských králů?
18 Nakonec Manasse ulehl se svými praotci+ a byl pohřben v zahradě svého domu, v Uzzově zahradě;+ a začal místo něho vládnout jeho syn Amon.
19 Amonovi+ bylo dvaadvacet let, když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě dva roky.+ A jeho matka se jmenovala Mešullemet, dcera Charuce z Jotby.
20 A dále činil to, co bylo špatné v Jehovových očích, právě jak [to] dělal jeho otec Manasse.+
21 A stále chodil celou cestou, jíž chodil jeho otec,+ a dále sloužil hnojným modlám,+ jimž sloužil jeho otec, a klaněl se jim.
22 Tak opustil Jehovu,+ BOHA svých praotců, a nechodil Jehovovou cestou.+
23 Nakonec se Amonovi sluhové proti němu spikli a usmrtili krále v jeho vlastním domě.+
24 Lid země ale všechny spiklence proti králi Amonovi srazil.+ Nato lid země udělal místo něho králem jeho syna Josijáše.+
25 Pokud jde o ostatní Amonovy záležitosti, co činil, nejsou snad zapsány v knize+ záležitostí dnů judských králů?
26 Pohřbili ho* tedy v jeho hrobě v Uzzově zahradě;+ a začal místo něho vládnout jeho syn Josijáš.+
Poznámky
^ Nebo „a uctívat (prokazovat posvátnou službu)“. Heb. wai·ja·ʽavodhʹ.
^ Dosl. „na její obličej“.
^ Dosl. „od úst k ústům“. Srovnej 10:21 ppč.
^ „Pohřbili ho“, TLagardianLXXSyVg; M „Někdo (on) ho pohřbil.“
