2. Královská 22:1–20
22 Josijášovi bylo osm let,+ když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě jedenatřicet let. A jeho matka se jmenovala Jedida, dcera Adajáše z Bockatu.+
2 A přistoupil k tomu, aby činil to, co bylo správné v Jehovových očích,+ a chodil celou cestou svého praotce Davida+ a neodbočil napravo ani nalevo.+
3 A v osmnáctém roce krále Josijáše se stalo, že král poslal tajemníka* Šafana,+ syna Acaljáše, syna Mešullamova, do Jehovova domu a řekl:
4 „Vyjdi k veleknězi*+ Chilkijášovi*+ a ať dá dohromady* peníze,+ které se přinášejí do Jehovova domu,+ jež vrátní+ nasbírali od lidu;
5 a ať je dají do ruky těch, kdo konají dílo+ — ustanovených — v Jehovově domě, aby je dali těm, kdo konají dílo, kdo jsou v Jehovově domě, aby opravili trhliny domu,+
6 řemeslníkům a stavitelům a zedníkům a na nákup trámů a tesaných kamenů k opravě domu.+
7 Jen by se neměly vyúčtovávat peníze s těmi, do jejichž ruky se dávají,+ protože pracují ve věrnosti.“+
8 Později řekl velekněz* Chilkijáš+ tajemníku Šafanovi:+ „Našel jsem v Jehovově domě samotnou knihu zákona.“+ Chilkijáš dal tedy knihu Šafanovi, a ten ji začal číst.
9 Potom vešel tajemník Šafan ke králi a odvětil králi a řekl: „Tvoji sluhové vysypali peníze, které se nalézaly v domě, a stále je dávají do ruky vykonavatelů díla — těch ustanovených — v Jehovově domě.“+
10 A tajemník Šafan přikročil k tomu, aby králi pověděl a řekl: „Tady je kniha,+ kterou mi dal kněz Chilkijáš.“ A Šafan ji začal před králem číst.
11 A jakmile král slyšel slova knihy zákona, stalo se, že okamžitě roztrhl své oděvy.+
12 Potom král přikázal knězi Chilkijášovi a Achikamovi,+ synu Šafanovu, a Akborovi, synu Mikajášovu, a tajemníku Šafanovi a královu sluhovi Asajášovi+ a řekl:
13 „Jděte, dotažte+ se Jehovy v můj vlastní prospěch a ve prospěch lidu a ve prospěch celého Judy na slova této knihy, která se našla; velký je totiž Jehovův vztek,+ který proti nám zahořel kvůli tomu, že naši praotcové+ nenaslouchali slovům této knihy tím, že by činili podle všeho, co je ohledně nás napsáno.“+
14 A tak kněz Chilkijáš a Achikam a Akbor a Šafan a Asajáš šli k prorokyni+ Chuldě, manželce Šalluma, syna Tikvy, syna Charchasova, správce oděvů,+ jelikož bydlela v Jeruzalémě ve druhé čtvrti; a přistoupili k tomu, aby k ní promluvili.+
15 Na to jim řekla: „Tak řekl Jehova, BŮH Izraele:+ ‚Řekni muži, který vás ke mně poslal:
16 „Tak řekl Jehova: ‚Hle, přivádím neštěstí+ na toto místo a na jeho obyvatele,+ dokonce všechna slova+ knihy, kterou četl judský král,+
17 protože mě opustili a šli přinášet obětní dým jiným bohům,+ aby mě uráželi vším dílem svých rukou,+ a proti tomuto místu zahořel můj vztek a nebude uhašen.‘“‘+
18 A pokud jde o judského krále, který vás posílá, abyste se dotazovali Jehovy, tomu byste měli říci toto: ‚Tak řekl Jehova, BŮH Izraele: „Pokud jde o slova, která jsi slyšel,+
19 jelikož bylo tvé srdce+ měkké, takže ses pokořil+ kvůli Jehovovi, když jsi slyšel, co jsem mluvil proti tomuto místu a jeho obyvatelům, [aby se] stalo* předmětem úžasu a zlořečením,+ a potom jsi roztrhl+ své oděvy a začal jsi přede mnou plakat, já, ano já, jsem slyšel,“ je Jehovův výrok.+
20 „Proto hle, připojuji+ tě k tvým praotcům a jistě budeš v pokoji sebrán na svůj vlastní hřbitov*+ a tvé oči nepohlédnou na všechno neštěstí, které přivádím na toto místo.“‘“ A přistoupili k tomu, aby přinesli odpověď králi.
Poznámky
^ Nebo „písaře“. Heb. has·so·ferʹ.
^ Dosl. „velkému knězi“, MLXXVg. Viz 12:10 ppč.
^ Znamená „můj podíl je Jehova“. Heb. Chil·qi·jaʹhu.
^ „Dá dohromady“, M; T „vylije“.
^ Dosl. „velký kněz “, MLXX; lat. ponʹti·fex.
^ Nebo „stali“.
^ Dosl. „svá vlastní pohřební místa“.
