2. Královská 23:1–37

23  Potom král poslal a shromáždili k němu všechny judské a jeruzalémské starší muže.+  Poté král vyšel k Jehovovu domu a s ním také všichni judští muži a všichni obyvatelé Jeruzaléma a také kněží+ a proroci a všechen lid, od malých po velké;+ a začal jim do uší číst+ všechna slova knihy+ smlouvy,+ která se našla v Jehovově domě.+  A král stál u sloupu+ a nyní uzavřel smlouvu+ před Jehovou, že bude chodit za Jehovou+ a dodržovat jeho přikázání+ a jeho svědectví*+ a jeho ustanovení+ celým srdcem+ a celou duší+ tím, že bude provádět slova této smlouvy, jež byla napsána v této knize.+ Všechen lid tudíž vstoupil do smlouvy.+  A král přikročil k tomu, aby přikázal veleknězi Chilkijášovi+ a kněžím druhého pořadí a vrátným,+ aby vynesli z Jehovova chrámu všechno náčiní udělané pro Baala+ a pro posvátný kůl+ a pro celé nebeské vojsko.+ Potom je spálil vně Jeruzaléma na terasách Kidronu+ a jejich prach odnesl do Betelu.+  A vyřadil kněze cizozemských bohů,* které dosadili judští králové, aby přinášeli obětní dým na výšinách v judských městech a v okolí Jeruzaléma, a také ty, kteří přinášeli obětní dým Baalovi,+ slunci a měsíci a souhvězdím zvěrokruhu a celému nebeskému vojsku.+  Dále vynesl posvátný kůl+ z Jehovova domu na okraj Jeruzaléma, do říčního údolí Kidron, a spálil jej+ v říčním údolí Kidron a rozemlel jej na prach a jeho prach naházel na pohřební místo+ synů lidu.  Dále strhl domy chrámových prostitutů,+ které byly v Jehovově domě, kde ženy tkaly stanové svatyně pro posvátný kůl.  Potom přivedl všechny kněze z judských měst, aby nezpůsobilými pro uctívání učinil výšiny, kde kněží přinášeli obětní dým, od Geby+ až po Beer-šebu;+ a strhl výšiny bran,* které byly u vchodu do brány Jozua, velitele města, jež byla nalevo, když člověk vcházel do* městské brány.  Jen kněží+ výšin nepřicházeli k Jehovovu oltáři v Jeruzalémě, ale jedli nekvašené+ chleby mezi svými bratry. 10  A učinil nezpůsobilým pro uctívání Tofet,*+ který je v údolí Hinnomových synů,*+ aby nikdo nepřiměl svého syna nebo svou dceru procházet ohněm k Molekovi.+ 11  Dále způsobil, aby koně, které judští králové dali slunci, přestali vcházet do Jehovova domu u jídelny+ dvorního úředníka Natan-meleka, jež byla v krytých sloupořadích; a dvoukolé vozy slunce+ spálil v ohni. 12  A oltáře, které byly na střeše Achazovy nástřešní místnosti,+ jež nadělali judští králové, a oltáře,+ které udělal Manasse ve dvou nádvořích Jehovova* domu, král strhl, načež je tam rozdrtil* a jejich prach naházel do říčního údolí Kidron. 13  A výšiny, jež byly před+ Jeruzalémem, jež byly napravo* od Hory zhouby,* jež postavil izraelský král Šalomoun+ Aštoret,+ ohavnosti Sidonců, a Kemošovi,+ ohavnosti Moabu, a Milkomovi,+ odporné věci synů Ammona, učinil král nezpůsobilými pro uctívání. 14  A rozbil+ na kusy posvátné sloupy a přikročil k tomu, aby podťal posvátné kůly a aby naplnil jejich místa lidskými kostmi. 15  A také oltář, který byl v Betelu,+ výšinu, kterou udělal Jeroboam,+ syn Nebatův, jenž způsobil, že Izrael hřešil,+ dokonce ten oltář a tu výšinu strhl. Potom výšinu spálil; rozemlel [ji] na prach* a posvátný kůl spálil. 16  Když se Josijáš* otočil, uviděl pohřební místa, jež byla tam na hoře. Poslal tedy a vzal kosti z pohřebních míst a spálil+ je na oltáři, aby jej učinil nezpůsobilým pro uctívání, podle Jehovova* slova,+ jež ohlásil muž [pravého] Boha,+ který tyto věci ohlásil. 17  Potom řekl: „Co to tam vidím za náhrobní kámen?“ Na to mu muži z města řekli: „To je pohřební místo+ muže [pravého] Boha, jenž přišel z Judy+ a přistoupil k tomu, aby ohlásil tyto věci, které jsi učinil proti betelskému oltáři.“+ 18  Řekl tedy: „Ať odpočívá.+ Ať nikdo neruší jeho kosti.“ Zanechali tudíž jeho kosti spolu s kostmi proroka,+ který přišel ze Samaří. 19  A také všechny domy+ výšin, které byly v samařských městech,+ jež vystavěli izraelští králové,+ aby způsobili pohoršení,*+ Josijáš odstranil a přikročil k tomu, aby jim učinil podle všech činů, jež učinil v Betelu.+ 20  Obětoval tudíž všechny kněze+ výšin, kteří tam byli, na oltářích a pálil na nich lidské kosti.+ Potom se vrátil do Jeruzaléma. 21  Král nyní přikázal všemu lidu a řekl: „Držte pasach Jehovovi,* svému Bohu,+ podle toho, co je napsáno v této knize smlouvy.“+ 22  Takový pasach se totiž nedržel ode dnů soudců, kteří soudili Izrael,+ ani po všechny dny izraelských králů a judských králů.+ 23  Ale v osmnáctém roce krále Josijáše se držel tento pasach Jehovovi* v Jeruzalémě.+ 24  A Josijáš také vyklidil spiritistická média+ a ty, kdo z povolání předpovídají+ události, a terafim*+ a hnojné modly+ a všechny ohavnosti,+ které se objevily v judské zemi a v Jeruzalémě, aby opravdu provedl slova zákona,+ jež byla zapsána v knize,+ kterou kněz Chilkijáš našel v Jehovově domě.+ 25  A před ním se neprokázal být král jako on, který se vrátil+ k Jehovovi* celým svým srdcem a celou svou duší+ a celou svou životní silou, podle celého Mojžíšova zákona; ani po něm nepovstal takový jako on. 26  Jehova* se nicméně neobrátil zpět od velkého požáru svého hněvu, jímž jeho hněv hořel proti Judovi+ kvůli všem pohoršujícím věcem, jimiž je přiměl pohoršovat Manasse.+ 27  Ale Jehova* řekl: „I Judu+ odstraním ze svého dohledu,+ právě jak jsem odstranil Izrael;+ a jistě zavrhnu toto město, které jsem vyvolil, ano Jeruzalém, a dům, o němž jsem řekl: ‚Mé jméno tam zůstane.‘“+ 28  Pokud jde o ostatní Josijášovy záležitosti a všechno, co činil, nejsou snad zapsány v knize+ záležitostí dnů judských králů? 29  V jeho dnech táhl egyptský král, faraón Neko,*+ ke králi Asýrie* k řece Eufrat,+ a král Josijáš přistoupil k tomu, aby mu vyšel vstříc;+ ale usmrtil ho u Megidda,+ jakmile ho uviděl. 30  Jeho sluhové ho tedy mrtvého převezli v dvoukolém voze od Megidda a přivezli ho do Jeruzaléma+ a pohřbili ho v jeho hrobě. Potom vzal lid země Josijášova syna Jehoachaza+ a pomazali ho a udělali ho králem místo jeho otce. 31  Jehoachazovi+ bylo třiadvacet let, když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě tři měsíce. A jeho matka se jmenovala Chamutal,+ dcera Jeremjáše z Libny. 32  A začal činit to, co bylo špatné v Jehovových očích, podle všeho, co dělali jeho praotcové.+ 33  A faraón Neko+ ho spoutal u Ribly+ v zemi Chamat,+ aby mu zabránil vládnout* v Jeruzalémě, a pak uložil zemi pokutu+ sta stříbrných+ talentů* a zlatého talentu.+ 34  Dále udělal faraón Neko králem Eljakima,+ syna Josijášova, místo jeho otce Josijáše a změnil mu jméno na Jehojakim; a Jehoachaza vzal a pak přivedl do Egypta, kde nakonec zemřel.+ 35  A Jehojakim dal faraónovi to stříbro+ a zlato. Jenže zdanil+ zemi, aby dal stříbro na faraónovo nařízení. Vymáhal stříbro a zlato od lidu země podle daňové sazby+ každého jednotlivce, aby je dal faraónovi Nekovi. 36  Jehojakimovi+ bylo pětadvacet let, když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě jedenáct let.+ A jeho matka se jmenovala Zebida, dcera Pedajáše z Rumy. 37  A dále činil to, co bylo špatné+ v Jehovových očích, podle všeho, co dělali jeho praotcové.+

Poznámky

Nebo „připomínky“.
Kněze cizozemských bohů.“ Heb. hak·kema·rimʹ.
Možná „démonů v kozlí podobě“, na základě malé změny v M. Viz KB, s. 926.
„Když člověk (muž) vcházel do“, LXXLagardian.
„Tofet“, M(heb. hat·Toʹfeth)Vg; první výskyt tohoto jména.
Podle M; MmarginLXXSyVg a mnoho heb. rkp. „údolí Hinnomova syna“. Viz dodatek 4C.
Viz dodatek 1C §7.
„Je tam rozdrtil“, na základě opravy v M.
Tj. na jihu, při pohledu k východu.
„Hory zhouby.“ Heb. leHar-ham·Maš·chithʹ. To je Olivová hora, zejména její jižní vrcholek, známý také jako Hora rozhořčení.
„Strhl a rozemlel její kameny a rozdrtil [je] na prach“, LXX.
„Josijáš.“ Heb. Joʼ·ši·jaʹhu, jako ve 22:1.
Viz dodatek 1C §7.
„Aby způsobili pohoršení“, M; LXXSyVg „aby urazili Jehovu“.
Viz dodatek 1C §7.
Viz dodatek 1C §7.
„Terafim“, MLXX; Sy „modly“; Vg „zobrazení model“. Viz 1Mo 31:19 ppč.
Viz dodatek 1C §7.
Viz dodatek 1C §7.
Viz dodatek 1C §7.
Nebo „Nekaw (Nekau)“.
„Asýrie“, M; LXXVg „Asyřanů“.
Podle MmarginTLXXVg; MSy „zatímco vládl“.
Viz dodatek 8A.