2. Královská 3:1–27
3 Pokud jde o Jehorama,+ syna Achabova, ten se stal králem nad Izraelem v Samaří v osmnáctém roce judského krále Jehošafata a dále vládl dvanáct let.
2 A dále činil to, co bylo špatné v Jehovových očích,+ pouze ne tak jako jeho otec+ nebo jako jeho matka, ale odstranil Baalův posvátný sloup,+ který udělal jeho otec.+
3 Lpěl jen na hříších Jeroboama,+ syna Nebatova, jimiž způsobil, že Izrael hřešil.+ Nevzdálil se od nich.
4 Moabský král Meša,+ ten se stal chovatelem ovcí a zaplatil izraelskému králi sto tisíc jehňat a sto tisíc neostříhaných ovčích samců.*
5 A jakmile Achab zemřel,+ stalo se, že se moabský král začal bouřit+ proti izraelskému králi.
6 Král Jehoram tudíž vyšel toho dne ze Samaří a povolal+ celý Izrael.
7 Šel dál a nyní poslal k judskému králi Jehošafatovi a řekl: „Vzbouřil se proti mně moabský král. Půjdeš se mnou válčit do Moabu?“ Řekl na to: „Půjdu.+ Jsem totéž co ty; můj lid je totéž co tvůj lid;+ moji koně jsou titíž co tvoji koně.“
8 A přikročil k tomu, aby řekl: „Kterou cestou vlastně máme vytáhnout?“ Řekl tedy: „Cestou pustiny Edomu.“+
9 A izraelský král a judský král a edomský+ král přistoupili k tomu, aby šli a obcházeli kolem po sedm dnů, a neprokázala se tam být voda pro tábor a pro domácí zvířata, jež následovala jejich kroky.
10 Posléze řekl izraelský král: „Jak nešťastné [je], že Jehova povolal tyto tři krále, aby je vydal do ruky Moabovi!“+
11 Na to Jehošafat řekl:+ „Není tady Jehovův prorok?+ Dotažme se tedy Jehovy skrze něho.“+ Jeden ze sluhů izraelského krále tedy odpověděl a řekl: „Je tu Eliša,+ syn Šafatův, který lil vodu na Elijášovy ruce.“+
12 Jehošafat pak řekl: „U něho existuje Jehovovo slovo.“ Izraelský král a Jehošafat a edomský král tudíž k němu sešli.
13 A Eliša přistoupil k tomu, aby řekl izraelskému králi: „Co mám s tebou společného?*+ Jdi k prorokům+ svého otce a k prorokům své matky.“ Ale izraelský král mu řekl: „Ne, vždyť Jehova povolal tyto tři krále, aby je vydal Moabovi do ruky.“+
14 Na to Eliša řekl: „Jakože žije Jehova vojsk,+ před nímž opravdu stojím,* kdyby nebylo toho, že mám ohled k obličeji judského krále Jehošafata,+ nepohlédl bych na tebe ani bych tě neviděl.+
15 A teď mi přiveďte hráče na strunný nástroj.“+ A jakmile hráč zahrál na strunný nástroj, stalo se, že na něm spočinula Jehovova ruka.+
16 A přikročil k tomu, aby řekl: „Tak řekl Jehova: ‚Ať se v tomto říčním údolí nadělá* plno příkopů;*+
17 tak totiž řekl Jehova: „Neuvidíte vítr a neuvidíte liják; přesto se toto říční údolí naplní vodou,+ a jistě [z něho] budete pít+ vy a vaše hospodářská zvířata a vaše domácí zvířata.“‘
18 A to bude vskutku malichernost v Jehovových očích+ a jistě vám vydá Moaba do ruky.+
19 A srazíte každé opevněné město+ a každé vybrané město a měli byste skácet každý dobrý+ strom+ a všechna vodní zřídla byste měli ucpat a každý dobrý kus země byste měli zohavit kamením.“
20 A stalo se ráno,+ v čase, kdy vystupuje obilná oběť,+ že — pohleďme — směrem od Edomu přicházela voda, a země se tou vodou naplnila.
21 Pokud jde o všechny Moabce, ti slyšeli, že králové přitáhli bojovat proti nim. Svolali tudíž [muže] z tolika, kolik se [jich] opásávalo+ opaskem, a výše a postavili se u hranice.
22 Když časně ráno vstali, slunce vyšlehlo na vodu, takže Moabci viděli z protější strany vodu červenou jako krev.
23 A začali říkat: „To je krev! Králové se bezesporu chopili meče a sráželi se navzájem. Tak teď za kořistí,+ Moabe!“
24 Když přišli do izraelského tábora, Izraelité+ se okamžitě zvedli a začali Moabce srážet, takže se před nimi dali na útěk.+ Přišli tedy do Moabu,* a jak přicházeli, sráželi Moabce.*
25 A svrhávali města,+ a pokud jde o každý dobrý kus země, každý hodil svůj kámen a opravdu jej naplnili; a každé vodní zřídlo ucpávali+ a každý dobrý strom káceli,+ až zanechali v Kir-charesetu+ jen kameny; a střelci z praku jej začali obcházet a srážet.
26 Když moabský král viděl, že se bitva pro něho prokázala [jako] příliš silná, ihned vzal s sebou sedm set mužů tasících meč, aby se probili k edomskému králi;+ ale nebyli [toho] schopni.
27 Nakonec vzal svého prvorozeného syna, který měl místo něho vládnout, a obětoval+ ho jako zápalnou oběť na zdi. A nastalo velké rozhořčení proti Izraeli, takže od něho odtáhli a vrátili se do své země.
Poznámky
^ Nebo „vlnu ze sto tisíc ovčích samců“.
^ Dosl. „Co [je] mně a tobě?“. Heb. idiom; odmítavá otázka vyjadřující námitku. Viz dodatek 7B.
^ Nebo „jemuž jsem k službám“.
^ „Ať se ... nadělá.“ V heb. je toto sloveso v infinitivu absolutním, nevyjadřuje určitý čas ani určitou osobu.
^ Dosl. „nadělají příkopy, příkopy“.
^ Dosl. „něj“.
^ „Přišli tedy k Moabu..., Moabce“, na základě opravy v M, v souladu s LXX.
