2. Královská 9:1–37
9 A prorok Eliša, ten zavolal jednoho ze synů+ proroků a potom mu řekl: „Opásej si bedra+ a vezmi do ruky tuto lahvičku*+ oleje a jdi do Ramot-gileadu.+
2 Až tam vejdeš, podívej se tam po Jehuovi,+ synu Jehošafata, syna Nimšiho; a vejdeš a přiměješ ho, aby vstal ze středu svých bratrů, a zavedeš ho do nejvnitřnější místnosti.+
3 A vezmeš lahvičku oleje a vyleješ mu ji na hlavu+ a řekneš: ‚Tak řekl Jehova: „Opravdu tě pomazávám+ za krále+ nad Izraelem.“‘ A otevřeš dveře a prchneš a nebudeš čekat.“
4 A sloužící, prorokův sloužící, se vydal na cestu k Ramot-gileadu.
5 Když vešel, hle, seděli tam velitelé vojenské síly. Řekl nyní: „Mám pro tebe slovo,+ veliteli.“ Na to Jehu řekl: „Pro koho z nás všech?“ Potom řekl: „Pro tebe, veliteli.“
6 Vstal tedy a vešel do domu; a on přistoupil k tomu, aby vylil olej na jeho hlavu a řekl mu: „Tak řekl Jehova, BŮH Izraele: ‚Opravdu tě pomazávám za krále+ nad Jehovovým lidem,+ totiž nad Izraelem.
7 A srazíš dům svého pána Achaba a pomstím+ krev* svých sluhů proroků a krev všech Jehovových sluhů v ruce Jezábel.+
8 A zahyne celý Achabův dům; a odříznu od Achaba každého,+ kdo močí proti stěně,*+ a kohokoli bezmocného a bezcenného*+ v Izraeli.
9 A učiním Achabův dům podobným domu Jeroboama,+ syna Nebatova, a podobným domu Baaši,+ syna Achijášova.
10 A Jezábel sežerou+ psi na kusu země v Jezreelu, a nikdo ji nepohřbí.‘“ S tím otevřel dveře a uprchl.+
11 Pokud jde o Jehua, ten vyšel ke sluhům svého pána a začali mu říkat: „Je všechno v pořádku?+ Proč k tobě přišel ten pomatenec?“+ Řekl jim však: „Sami dobře znáte toho muže a jeho druh hovoru.“
12 Řekli však: „To je lež!* Pověz nám, prosím.“ Potom řekl: „Mluvil ke mně tak a tak a řekl: ‚Tak řekl Jehova: „Opravdu tě pomazávám za krále nad Izraelem.“‘“+
13 Na to každý spěšně vzal svůj oděv+ a položil jej pod něho na holé schody a začali troubit na roh+ a říkat: „Jehu se stal králem!“+
14 A Jehu,+ syn Jehošafata, syna Nimšiho,+ přistoupil k tomu, aby se spikl+ proti Jehoramovi.*
A Jehoram [předtím] držel stráž u Ramot-gileadu,+ on s celým Izraelem, kvůli syrskému králi Chazaelovi.+
15 Později se král Jehoram+ vrátil, aby se v Jezreelu+ uzdravil ze zranění, která mu způsobili Syřané, když bojoval se syrským králem Chazaelem.+
Jehu nyní řekl: „Jestliže vaše duše souhlasí,*+ nenechte nikoho uniknout z města, aby šel a podal zprávu v Jezreelu.“
16 A Jehu se rozjel a jel do Jezreelu; ležel tam totiž Jehoram, a Achazjáš,*+ král Judy, sešel, aby Jehorama viděl.
17 A strážný+ stál na věži+ v Jezreelu+ a uviděl vzdouvající se spoustu Jehuových [mužů], jak přijížděl, a ihned řekl: „Vidím vzdouvající se spoustu [mužů].“ Jehoram na to řekl: „Vezmi kavaleristu a pošli jim ho vstříc a ať řekne: ‚Je mír?‘“+
18 Vyjel mu tedy vstříc jezdec na koni a řekl: „Tak řekl král: ‚Je mír?‘“ Ale Jehu řekl: „Co máš společného s ‚mírem‘?*+ Zařaď se za mne!“
A strážný+ přikročil k tomu, aby podal zprávu a říkal: „Posel dojel až k nim, ale nevrátil se.“
19 Poslal tedy druhého jezdce na koni, který, když k nim přijel, přistoupil k tomu, aby řekl: „Tak řekl král: ‚Je mír?‘“ Ale Jehu řekl: „Co máš společného s ‚mírem‘?+ Zařaď se za mne!“
20 A strážný přikročil k tomu, aby podal zprávu a říkal: „Dojel až k nim, ale nevrátil se; a ta jízda je jako jízda Jehua,+ vnuka* Nimšiho,+ neboť jede šíleně.“+
21 Na to Jehoram řekl: „Zapřáhněte!“+ Zapřáhli tedy jeho válečný dvoukolý vůz, a izraelský král Jehoram a judský král Achazjáš+ vyjeli každý ve svém vlastním válečném dvoukolém voze. Jak pokračovali vstříc Jehuovi, našli ho na kusu půdy Jezreelity Nabota.+
22 A jakmile Jehoram viděl Jehua, stalo se, že okamžitě řekl: „Je mír, Jehu?“ Ale on řekl: „Jaký by mohl být mír,+ dokud jsou tu smilstva tvé matky Jezábel+ a její mnohá kouzla?“+
23 Jehoram ihned rukama obrátil, aby uprchl, a řekl Achazjášovi: „Je [tu] šalebnost,+ Achazjáši!“
24 A Jehu naplnil svou ruku lukem+ a přistoupil k tomu, aby střelil Jehorama mezi paže, takže mu šíp vyšel u srdce, a on se ve svém válečném dvoukolém voze zhroutil.+
25 Nyní řekl svému pobočníkovi+ Bidkarovi:* „Zdvihni ho, hoď ho na ten kus pole Jezreelity Nabota;+ vzpomeň si totiž: já a ty jsme jeli se spřežením za jeho otcem Achabem a sám Jehova pozvedl proti němu toto prohlášení:+
26 ‚„Jistě jsem včera viděl krev+ Nabotovu a krev jeho synů,“+ je Jehovův výrok, „a jistě ti oplatím+ na tomto kusu země,“ je Jehovův výrok.‘ Zdvihni ho tedy nyní; hoď ho na ten kus země podle Jehovova slova.“+
27 A viděl to judský král Achazjáš+ a dal se na útěk cestou zahradního domu.+ (Později* ho Jehu pronásledoval a řekl: „Jeho také! Srazte ho!“ Srazili ho tedy,* zatímco [jel] v dvoukolém voze cestou vzhůru ke Guru, který je u Jibleamu.+ A prchal dál do Megidda+ a tam zemřel.+
28 Potom ho jeho sluhové odvezli na dvoukolém voze do Jeruzaléma, a tak ho pohřbili v jeho hrobě s jeho praotci v Městě Davidově.+
29 A bylo to v jedenáctém roce Jehorama,+ syna Achabova, že se stal Achazjáš+ králem nad Judou.)
30 Posléze přijel Jehu do Jezreelu,+ a Jezábel+ o tom slyšela. A přistoupila k tomu, aby si nalíčila+ oči černou barvou a krásně si upravila+ hlavu a shlížela oknem.+
31 A Jehu vjel branou. Nyní řekla: „Vedlo se dobře Zimrimu,+ tomu, kdo zabil svého pána?“
32 Na to pozvedl obličej směrem k oknu a řekl: „Kdo je se mnou? Kdo?“+ Okamžitě na něho dolů pohlédli dva nebo tři dvorní úředníci.+
33 Řekl tedy: „Ať spadne!“+ Potom ji nechal spadnout a něco z její krve se rozstříklo na zeď a koně; a tu ji pošlapal.+
34 Nato šel dovnitř a najedl se a napil a potom řekl: „Muži, prosím, postarejte se o tu prokletou+ a pohřběte ji, neboť je to dcera krále.“+
35 Když ji šli pohřbít, nenašli z ní nic než lebku a chodidla a dlaně rukou.+
36 Když se vrátili a pověděli mu [to], přikročil k tomu, aby řekl: „Je to Jehovovo slovo, jež mluvil prostřednictvím+ svého sluhy, Tišbeana Elijáše,* když řekl: ‚Na kusu jezreelské země budou psi žrát maso Jezábel.+
37 A mrtvé tělo Jezábel se jistě stane jakoby hnojem+ na povrchu pole na kusu jezreelské země, aby se neřeklo: „To je Jezábel.“‘“+
Poznámky
^ Nebo „džbánek“, hrnčířský výrobek.
^ Dosl. „krve“, mn. č.
^ „Močí proti stěně.“ Heb. idiom pro osoby mužského rodu.
^ Dosl. „a někoho omezeného a někoho ponechaného sobě samému (opuštěného)“. Viz 5Mo 32:36, ppč. „bezcenný“.
^ Dosl. „Faleš!“.
^ Dosl. „Jestliže je vaše duše“.
^ „A Achazjáš.“ Heb. wa·ʼAchaz·jahʹ. Srovnej 1Kr 22:40 ppč.
^ Dosl. „Co [je] tobě a míru?“. Viz dodatek 7B.
^ Dosl. „syna“.
^ „Bidkarovi“, M; Sy „Ben-dekerovi“.
^ Viz 2Pa 22:7–9.
^ „Srazili ho tedy“, SyVgc; M vynechává.
