2. Mojžíšova 1:1–22

1  A to jsou jména* Izraelových synů, kteří přišli do Egypta s Jákobem; přišel každý muž a jeho domácnost:+  Ruben,+ Simeon,+ Levi+ a Juda,+  Isachar,+ Zebulon+ a Benjamín,+  Dan+ a Naftali,+ Gad+ a Ašer.+  A všech duší, které vyšly z horní [části] Jákobova stehna,+ bylo sedmdesát duší,* ale Josef byl již v Egyptě.+  Nakonec Josef zemřel,+ a také všichni jeho bratři a celá ta generace.  A izraelští synové se stali plodnými a začali se hemžit; a dál se množili a zcela mimořádnou měrou se stávali mocnějšími, takže se jimi zaplnila země.+  Časem povstal nad Egyptem nový král, který neznal Josefa.+  A přistoupil k tomu, aby řekl svému lidu: „Pohleďte, lid izraelských synů je početnější a mocnější, než jsme my.+ 10  Pojďme, jednejme s nimi* chytře,+ aby se nemnožili, a stane se, že v případě, kdyby nás* postihla válka, se také jistě přidají k těm, kdo nás nenávidí, a budou bojovat proti nám a vytáhnou ze země.“ 11  Dosadili tedy nad nimi velitele nucených prací, aby je utlačovali, když nosili břemena;+ a stavěli města jako skladištní místa pro faraóna, totiž Pitom a Raamses.+ 12  Ale čím víc je utlačovali, tím víc se množili a tím víc se rozšiřovali, takže se kvůli izraelským synům děsili až k nevolnosti.+ 13  Egypťané si proto izraelské syny tyransky zotročili.+ 14  A ztrpčovali jim život tvrdým otroctvím při hliněné maltě+ a cihlách* a každým druhem otroctví na poli,+ ano, každým druhem jejich otroctví, v němž je tyransky používali jako otroky.+ 15  Později řekl egyptský král hebrejským porodním bábám+ — z nichž jedna se jmenovala Šifra a druhá se jmenovala Pua —, 16  ano, šel tak daleko, že řekl: „Když pomáháte Hebrejkám rodit a opravdu je vidíte na porodní stoličce, jestliže je to syn, pak ho usmrtíte; ale jestliže je to dcera, pak bude žít.“ 17  Porodní báby se však bály [pravého] Boha+ a nečinily, jak k nim mluvil egyptský král,+ ale zachovávaly děti mužského [rodu] naživu.+ 18  Časem egyptský král zavolal porodní báby a řekl jim: „Proč jste to učinily, že jste zachovaly děti mužského [rodu] naživu?“+ 19  Na to porodní báby řekly faraónovi: „Protože Hebrejky nejsou jako Egypťanky. Protože jsou plné života, porodí dřív, než k nim může vejít porodní bába.“ 20  Bůh tedy jednal dobře s porodními bábami;+ a lid se stával početnějším a stával se velmi mocným. 21  A protože se porodní báby bály [pravého] Boha, stalo se, že je později obdařil rodinami.*+ 22  Nakonec faraón přikázal všemu svému lidu a řekl: „Každého novorozeného syna máte hodit do řeky Nilu, ale každou dceru máte zachovat naživu.“+

Poznámky

„A to jsou jména.“ Heb. Weʼelʹleh šemóthʹ. V heb. se tato druhá kniha Bible nazývá podle těchto úvodních slov; někdy zkráceně Šemóthʹ. LXXVg označují tuto knihu jako „Exodus“ (řec. Eʹxo·dos; lat. Exʹo·dus).
„Sedmdesát duší“, MVg; LXX „sedmdesát pět“. Viz 1Mo 46:20, 27 ppč.
„Nás“, SamLXXSyVg; M vynechává.
Dosl. „s ním“, tj. s izraelským lidem.
Tj. cihlách sušených na slunci.
Dosl. „a udělal pro ně domy“.