2. Mojžíšova 10:1–29
10 Potom řekl Jehova Mojžíšovi: „Vejdi k faraónovi, protože já — já jsem nechal, aby se jeho srdce a srdce jeho sluhů stalo nepřístupným,+ abych postavil tato svá znamení přímo před něho,*+
2 a abys oznamoval do uší svého syna a syna svého syna,* jak krutě jsem jednal s Egyptem, a má znamení, která jsem mezi nimi ustanovil;+ a jistě poznáte, že já jsem Jehova.“+
3 Mojžíš a Áron tedy vešli k faraónovi a řekli mu: „Tak řekl Jehova, BŮH Hebrejců: ‚Jak dlouho budeš odmítat poddat se mi?+ Pošli můj lid pryč, aby mi sloužil.
4 Jestliže budeš totiž dál odmítat poslat můj lid pryč, hle, zítra do tvých hranic přivedu kobylky.+
5 A skutečně pokryjí viditelný povrch* země a nebude možné vidět zemi; a prostě sežerou zbytek toho, co uniklo, co vám zůstalo po krupobití, a jistě sežerou každý váš rašící strom na poli.+
6 A vaše domy a domy všech vašich sluhů a domy celého Egypta budou naplněny do té míry, že to tvoji otcové a otcové tvých otců* neviděli ode dne, kdy existovali na zemské půdě, až do tohoto dne.‘“+ S tím se obrátil a vyšel od faraóna.+
7 Faraónovi sluhové mu potom řekli: „Jak dlouho se nám bude tento muž prokazovat jako léčka?+ Pošli ty muže pryč, aby sloužili Jehovovi, svému Bohu. Nevíš ještě, že Egypt zahynul?“+
8 Mojžíš a Áron tedy byli přivedeni zpět k faraónovi, a on jim řekl: „Jděte, služte Jehovovi, svému Bohu.+ Kdo vlastně* jsou ti, kdo odcházejí?“
9 Nato Mojžíš řekl: „Půjdeme se svými mladými lidmi a se svými starými lidmi. Půjdeme se svými syny a svými dcerami,+ se svými ovcemi a svým skotem,+ neboť máme svátek pro Jehovu.“+
10 Na to jim řekl: „Ať se to tak prokáže být, že Jehova je s vámi, když vás a vaše maličké pošlu pryč!+ Pohleďte, vaším cílem je naopak něco zlého.*+
11 Ne tak! Jděte, prosím, vy, kteří jste zdatní muži, a služte Jehovovi, protože právě to se snažíte si zabezpečit.“ S tím byli od faraóna vyhnáni.+
12 Jehova nyní řekl Mojžíšovi: „Vztáhni+ ruku nad egyptskou zemi kvůli kobylkám, aby se rozlezly po egyptské zemi a sežraly všechno rostlinstvo země, všechno, co zanechalo krupobití.“+
13 Mojžíš ihned vztáhl svou hůl nad egyptskou zemi, a Jehova způsobil, aby vál východní vítr*+ na zemi po celý ten den a celou noc. Přišlo ráno a východní vítr přinesl kobylky.
14 A kobylky se začaly rozlézat po celé egyptské zemi a usazovat se po celém území Egypta.+ Byly velmi obtížné.+ Před nimi se nikdy tak nevyskytly kobylky jako tyto, a nikdy po nich se žádné tak nevyskytnou.
15 A pokrývaly viditelný povrch celé země+ a země se zatemnila;+ a požíraly všechno rostlinstvo země a všechno ovoce stromů, které zůstalo po krupobití;+ a na stromech ani na polním rostlinstvu nezůstalo v celé egyptské zemi nic zeleného.+
16 Faraón tedy spěšně zavolal Mojžíše a Árona a řekl: „Zhřešil jsem proti Jehovovi, vašemu Bohu, a proti vám.+
17 A promiň+ mi nyní, prosím, můj hřích ještě pro tentokrát a snažně proste Jehovu, svého Boha,+ aby ode mne odvrátil právě tuto smrtelnou ránu.“*
18 Odešel tedy od faraóna a snažně prosil Jehovu.+
19 Jehova tedy učinil obrat na velmi ostrý západní vítr, a ten odnesl kobylky pryč a vehnal je do Rudého moře.* Na celém území Egypta nebyla zanechána ani jediná kobylka.
20 Jehova však nechal faraónovo srdce, aby se zatvrdilo,+ a on neposlal izraelské syny pryč.
21 Nato Jehova řekl Mojžíšovi: „Vztáhni ruku k nebesům,+ aby nad egyptskou zemí nastala tma a aby ta tma byla hmatatelná.“
22 Mojžíš okamžitě vztáhl ruku k nebesům a v celé egyptské zemi nastala po tři dny hluboká tma.+
23 Neviděli se navzájem, a nikdo tři dny nevstal ze svého vlastního místa; ale pro všechny izraelské syny se prokázalo být světlo v jejich obydlích.+
24 Faraón pak zavolal Mojžíše a řekl: „Jdi, služte Jehovovi.+ Pouze vaše ovce a váš skot bude zadržen. Vaši maličcí také mohou jít s vámi.“+
25 Ale Mojžíš řekl: „Sám nám také dáš do rukou oběti a zápalné obětní dary, jelikož je musíme dát Jehovovi, svému Bohu.+
26 A naše hospodářská zvířata rovněž půjdou s námi.+ Ani kopytu nebude dovoleno zůstat, protože právě z nich vezmeme některé, abychom uctívali* Jehovu, svého Boha,+ a sami nevíme, co budeme dávat Jehovovi při uctívání, dokud tam nedojdeme.“+
27 Na to Jehova nechal faraónovo srdce, aby se zatvrdilo, a on nesvolil, aby byli posláni pryč.+
28 Faraón mu tedy řekl: „Pryč ode mne!+ Dej si pozor! Nepokoušej se znovu vidět můj obličej, protože v den, kdy uvidíš můj obličej, zemřeš.“+
29 Mojžíš na to řekl: „Tak jsi promluvil. Již se nepokusím uvidět tvůj obličej.“+
Poznámky
^ „Tato (svá) znamení mezi nimi“, TJSy; LXX „tato znamení na ně“.
^ Nebo „a svého vnuka“.
^ Dosl. „oko“.
^ Nebo „tvoji dědové“.
^ Dosl. „Kdo a kdo?“.
^ Dosl. „něco zlého je před vašimi obličeji“.
^ „Vítr.“ Heb. ruʹach; řec. aʹne·mon; lat. venʹtum. Viz 1Mo 1:2, ppč. „síla“.
^ Dosl. „tuto smrt“.
^ Dosl. „zarostlého moře; moře rákosů“.
