2. Mojžíšova 13:1–22

13  A Jehova dál mluvil k Mojžíšovi a řekl:  „Posvěť mi každého prvorozeného mužského [rodu], který otvírá každé lůno mezi izraelskými syny, mezi lidmi a zvířaty. Je můj.“+  A Mojžíš přikročil k tomu, aby řekl lidu: „Ať se vzpomíná* na tento den, ve kterém jste vyšli z Egypta,+ z domu otroků, protože vás Jehova* odtud vyvedl silou ruky.+ Proto se nesmí jíst nic kvašeného.+  Dnes vycházíte v měsíci abibu.*+  A až tě Jehova přivede do země Kananejců a Chetitů a Amorejců a Chivijců a Jebusejců,+ o níž přísahal tvým praotcům, že ti [ji] dá,+ zemi, která oplývá mlékem a medem,+ stane se, že pak budeš v tomto měsíci prokazovat tuto službu.*  Sedm dnů máš jíst nekvašené chleby,+ a sedmého dne je svátek Jehovovi.+  Nekvašené chleby se mají jíst po sedm dnů;+ a nemá být u tebe vidět nic kvašeného,+ a žádný kvásek nemá být vidět uvnitř všech tvých hranic.+  A svému synovi toho dne povíš a řekneš: ‚Je to kvůli tomu, co mi Jehova udělal, když jsem vyšel z Egypta.‘+  A bude ti to sloužit jako znamení na tvé ruce a jako památka mezi tvýma očima,+ aby se Jehovův zákon prokázal být ve tvých ústech,+ protože silnou rukou tě Jehova vyvedl z Egypta.+ 10  A budeš dodržovat toto ustanovení v jeho ustanoveném čase rok co rok.*+ 11  A až tě Jehova přivede do země Kananejců,+ právě jak přísahal tobě a tvým praotcům,+ a až ti ji opravdu dá, stane se, že 12  potom Jehovovi* zasvětíš každého, kdo otevírá lůno,+ a každou prvotinu, mládě zvířete,+ které bude tvoje. Samci patří Jehovovi.+ 13  A každou prvotinu z osla máš vyplatit ovcí, a jestliže ho nevyplatíš, pak mu zlomíš vaz.+ A každého prvorozeného z člověka mezi svými syny máš vyplatit.+ 14  A v případě, že by se tě tvůj syn později dotazoval+ a řekl: ‚Co to znamená?‘, stane se, že mu pak řekneš: ‚Silou ruky nás Jehova vyvedl z Egypta,+ z domu otroků.+ 15  A stalo se, že faraón projevil zatvrzelost vůči tomu, aby nás poslal pryč,+ a Jehova* přistoupil k tomu, aby zabil každého prvorozeného v egyptské zemi,+ od prvorozeného z člověka až po prvorozeného ze zvířete.+ Proto obětuji Jehovovi všechny samce, kteří otvírají lůno,+ a každého prvorozeného ze svých synů vyplácím.‘+ 16  A to bude sloužit jako znamení na tvé ruce a jako náčelní páska mezi tvýma očima,+ protože silou ruky nás Jehova vyvedl z Egypta.“+ 17  A v čase, kdy faraón posílal lid pryč, se stalo, že je Bůh nevedl cestou země Filištínů jen proto, že byla blízko, neboť Bůh řekl: „Mohlo by se stát, že lid pocítí lítost, když uvidí válku, a jistě se vrátí do Egypta.“+ 18  Bůh tudíž přiměl lid, aby šel oklikou, cestou pustiny Rudého moře.+ Avšak izraelští synové vyšli z egyptské země v bitevním šiku.*+ 19  A Mojžíš vzal s sebou Josefovy kosti, protože ten [kdysi] přiměl izraelské syny, aby slavnostně přísahali, když řekl: „Bůh k vám zcela jistě obrátí svou pozornost,+ a mé kosti vezmete odtud s sebou.“+ 20  A přistoupili k tomu, aby se vzdálili ze Sukkotu a aby se utábořili u Ethamu na okraji pustiny.+ 21  A Jehova šel před nimi v oblačném sloupu za dne, aby je vedl cestou,+ a v ohnivém sloupu za noci, aby jim dával světlo k chůzi za dne a za noci.+ 22  Oblačný sloup neodstupoval od lidu za dne ani ohnivý sloup za noci.+

Poznámky

Heb. Jeho·wahʹ. Viz dodatek 1A.
„Abib“ znamená „zelené klasy“, klasy již zralé, ale dosud měkké. Abib odpovídá druhé polovině března a první polovině dubna. Po návratu Židů z vyhnanství v Babylóně byl tento měsíc přejmenován na nisan. Viz dodatek 8B.
„Službu (rys uctívání).“ Heb. ha·ʽavo·dhahʹ; řec. la·treiʹan, „posvátnou službu“. Srovnej 12:25 ppč.
Dosl. „ze dnů na dny“.
„Jehovovi.“ Heb. la·Jho·wahʹ. Viz dodatek 1A.
Heb. Jeho·wahʹ. Viz dodatek 1A.
„V bitevním šiku“, možná jako pětidílné vojsko, které má předvoj, zadní voj, hlavní voj a dvě křídla.