2. Mojžíšova 14:1–31

14  Jehova* nyní mluvil k Mojžíšovi a řekl:  „Mluv k izraelským synům, aby se obrátili zpět a utábořili se před Pihachirotem mezi Migdolem a mořem na dohled od Baal-cefonu.+ Před ním se máte utábořit u moře.  Potom faraón jistě řekne o izraelských synech: ‚Putují zemí ve zmatku. Pustina se nad nimi uzavřela.‘+  Tak vskutku nechám faraónovo srdce, aby se zatvrdilo,+ a jistě se za nimi požene, a získám si slávu prostřednictvím faraóna a všech jeho vojenských sil;+ a Egypťané jistě poznají, že já jsem Jehova.“+ Učinili [to] tedy právě tak.  Později byla egyptskému králi podána zpráva, že lid utekl. Srdce faraóna i jeho sluhů se vzhledem k lidu okamžitě změnilo,+ takže řekli: „Co jsme to udělali, že jsme Izrael poslali pryč, aby nám [již] neotročili+?“  Přistoupil tedy k tomu, aby dal přichystat své válečné dvoukolé vozy, a vzal s sebou svůj lid.+  A přistoupil k tomu, aby vzal šest set vybraných dvoukolých vozů+ a všechny ostatní egyptské dvoukolé vozy a válečníky* na každém z nich.  Jehova* tudíž nechal srdce faraóna, egyptského krále, aby se zatvrdilo,+ a on se hnal za izraelskými syny, zatímco izraelští synové vycházeli s pozvednutou rukou.+  A Egypťané se za nimi hnali, a všichni faraónovi koně od dvoukolých vozů a jeho kavaleristé+ a jeho vojenské síly je doháněli, když tábořili u moře, u Pihachirotu, na dohled od Baal-cefonu.+ 10  Když se faraón přiblížil, izraelští synové začali pozvedat oči, a hle, Egypťané pochodují za nimi; a izraelští synové dostali vskutku strach a začali volat k Jehovovi.+ 11  A přistoupili k tomu, aby řekli Mojžíšovi: „Vzal jsi nás sem, abychom zemřeli v pustině, protože v Egyptě nejsou vůbec žádná pohřební místa?+ Co jsi nám to učinil, že jsi nás vyvedl z Egypta? 12  Není to ono slovo, které jsme ti pověděli v Egyptě, když jsme řekli: ‚Nech nás být, abychom sloužili Egypťanům‘? Pro nás je totiž lepší, abychom sloužili Egypťanům, než abychom zemřeli v pustině.“+ 13  Nato Mojžíš řekl lidu: „Nebojte se.+ Stůjte pevně a uvidíte záchranu od Jehovy, kterou pro vás dnes vykoná.+ Vždyť Egypťany, které dnes opravdu vidíte, již neuvidíte, ne, už nikdy.+ 14  Sám Jehova bude za vás bojovat,+ a vy budete mlčet.“ 15  Jehova nyní řekl Mojžíšovi: „Proč ke mně stále voláš?+ Promluv k izraelským synům, aby zrušili tábor. 16  Pokud jde o tebe, ty pozvedni svou hůl+ a vztáhni ruku nad moře a rozpolti je,+ aby izraelští synové prošli prostředkem moře po suché zemi.+ 17  Pokud jde o mne, hle, já nechávám srdce Egypťanů, aby se zatvrdilo,+ aby vešli za nimi a abych si získal slávu prostřednictvím faraóna a všech jeho vojenských sil, jeho válečných dvoukolých vozů a jeho kavaleristů.+ 18  A Egypťané jistě poznají, že já jsem Jehova, až si získám slávu prostřednictvím faraóna, jeho válečných dvoukolých vozů a jeho kavaleristů.“+ 19  Potom se anděl+ [pravého] Boha, který šel před izraelským táborem, vzdálil a šel k jejich zadnímu voji, a oblačný sloup se vzdálil od jejich předvoje a postavil se za nimi.+ 20  Tak vešel mezi tábor Egypťanů a tábor Izraele.+ Na jedné straně se prokázal být oblakem spolu s tmou. Na druhé straně osvětloval noc.+ A tato skupina se nepřiblížila k oné skupině po celou noc. 21  Mojžíš nyní vztáhl ruku nad moře;+ a Jehova silným východním větrem přiměl moře, aby po celou noc ustupovalo, a proměnil mořskou nádrž v suchou zemskou půdu,+ a vody se rozpolcovaly.+ 22  Posléze izraelští synové prošli prostředkem moře po suché zemi,+ zatímco vody jim byly zdí po jejich pravici a levici.+ 23  A Egypťané se dali do pronásledování, a všichni faraónovi koně, jeho válečné dvoukolé vozy a jeho kavaleristé za nimi začali vjíždět+ doprostřed moře. 24  A během ranní hlídky* se stalo, že Jehova začal shlížet na tábor Egypťanů ze sloupu ohně a oblaku+ a uvrhl tábor Egypťanů do zmatku.+ 25  A odebíral kola z jejich dvoukolých vozů, takže je obtížně řídili;+ a Egypťané začali říkat: „Prchejme od jakéhokoli styku s Izraelem, protože Jehova jistě bojuje za ně proti Egypťanům.“+ 26  Nakonec Jehova řekl Mojžíšovi: „Vztáhni ruku nad moře,+ aby se vody vrátily na Egypťany, jejich válečné dvoukolé vozy a jejich kavaleristy.“ 27  Mojžíš ihned vztáhl ruku nad moře a s blížícím se ránem se moře začalo vracet do svého normálního stavu. Celou dobu Egypťané prchali, aby se s ním nestřetli, ale Jehova setřásl Egypťany doprostřed moře.+ 28  A vody se vracely.+ Nakonec pokryly válečné dvoukolé vozy a kavaleristy patřící všem faraónovým vojenským silám a ty, kdo za nimi vešli do moře.+ Nezbyl z nich ani jediný.+ 29  Pokud jde o izraelské syny, ti kráčeli po suché zemi uprostřed mořského dna,+ a vody jim byly zdí po jejich pravici a levici.+ 30  Tak Jehova zachránil toho dne Izrael z ruky Egypťanů,+ a Izrael uviděl Egypťany mrtvé na mořském břehu.+ 31  Izrael také uviděl velikou ruku, kterou Jehova uvedl v činnost proti Egypťanům; a lid se začal bát Jehovy a věřit Jehovovi a jeho sluhovi Mojžíšovi.+

Poznámky

Heb. Jeho·wahʹ. Viz dodatek 1A.
„A válečníky.“ Dosl. „a třetí muže“. Heb. weša·li·šimʹ; řec. tri·staʹtas. Na egyptských monumentech sice obvykle tři muži znázorňováni nejsou, ale na dvoukolém válečném voze tři muži jezdili, jeden z nich řídil koně a zbývající dva byli na dvoukolém voze a bojovali odtud; také asyrské basreliéfy znázorňují třetího muže jako zbrojnoše nebo nosiče slunečníku.
Heb. Jeho·wahʹ. Viz dodatek 1A.
U Hebrejců třetí a poslední noční hlídka, asi od 2.00 do 6.00 hodin ráno.