2. Mojžíšova 17:1–16
17 A celé shromáždění izraelských synů přistoupilo k tomu, aby se vzdálilo z pustiny Sin+ po etapách, které podnikali podle Jehovova nařízení,*+ a utábořili se u Refidimu.+ Ale nebyla tam pro lid žádná voda k pití.
2 A lid se začal hádat s Mojžíšem a říkal:+ „Dej nám vodu, abychom se napili.“ Ale Mojžíš jim řekl: „Proč se se mnou hádáte? Proč zkoušíte Jehovu?“+
3 A lid tam dál žíznil po vodě a lid stále reptal proti Mojžíšovi a říkal: „Proč jsi nás vyvedl z Egypta, abys usmrtil nás a naše syny a naše* hospodářská zvířata žízní?“+
4 Nakonec Mojžíš křičel k Jehovovi a řekl: „Co mám udělat s tímhle lidem? Ještě chvíli a budou mě kamenovat!“+
5 Nato Jehova řekl Mojžíšovi: „Přejdi před lidem+ a vezmi s sebou některé z izraelských starších mužů a svou hůl, kterou jsi udeřil řeku Nil.+ Vezmi ji do ruky a půjdeš dál.
6 Pohleď, stojím před tebou tam na skále na Chorebu.* A udeříš na skálu, a vyjde z ní voda, a lid ji bude pít.“+ Mojžíš to pak udělal před očima izraelských starších mužů.
7 To místo tedy pojmenoval Masa*+ a Meriba,*+ protože se izraelští synové hádali a protože zkoušeli Jehovu,+ když říkali: „Je Jehova v našem středu, nebo ne?“+
8 A Amalekité*+ přistoupili k tomu, aby přišli a bojovali proti Izraeli v Refidimu.+
9 Na to Mojžíš řekl Jozuovi:*+ „Vyvol pro nás muže a vyjdi,+ bojuj proti Amalekitům. Zítra se postavím na vrcholek pahorku s holí [pravého] Boha v ruce.“+
10 Jozue potom udělal, právě jak mu Mojžíš řekl,+ aby bojoval proti Amalekitům; a Mojžíš, Áron a Chur+ vyšli na vrcholek pahorku.
11 A jakmile Mojžíš pozvedal ruku, stalo se, že se Izraelité prokazovali [jako] nadřazení,+ ale jakmile ruku spouštěl, prokazovali se [jako] nadřazení Amalekité.
12 Když Mojžíšovy ruce ztěžkly, tu vzali kámen a dali ho pod něj, a on na něm seděl; a Áron a Chur mu podpírali ruce, jeden na této straně a druhý na oné straně, takže jeho ruce vydržely pevné,* dokud nezapadlo slunce.
13 Proto Jozue porazil Amaleka a jeho lid ostřím meče.+
14 Jehova nyní řekl Mojžíšovi: „Napiš to jako památku do knihy+ a předlož to Jozuovi do uší: ‚Úplně vymažu vzpomínku na Amaleka zpod nebes.‘“+
15 A Mojžíš přistoupil k tomu, aby vystavěl oltář a aby ho pojmenoval Jehova-nissi*
16 a řekl: „Protože je ruka proti trůnu+ Jah,+ Jehova bude válčit* s Amalekem z generace na generaci.“+
Poznámky
^ Dosl. „podle Jehovových úst“.
^ „Nás ... naše ... naše.“ Dosl. „mě ... mé ... má“, vztahuje se na „lid“.
^ „Chorebu.“ Zde neoznačuje horu, na které bylo dáno Deset přikázání, ale hornatou oblast v okolí hory Sinaj, které se jinak říká pustina Sinaj.
^ Znamená „zkoušení; zkouška“.
^ Znamená „hádání se; rozepře; svár“.
^ Nebo „Amalek“, v kolektivním smyslu.
^ Dosl. ‚Jehošua‘, znamená „Jehova je záchrana“; řec. Ἰησοῦ (I·e·souʹ, „Jesus“).
^ Dosl. „ruce byly pevnost“.
^ „Jehova-nissi“, znamená „Jehova je má signální [tyč]“, odvozením výrazu nis·siʹ ze slova nes, „signální tyč“; LXX „Jehova je mé útočiště“, odvozením výrazu nis·siʹ od slova nus, „prchnout do útočiště“; Vg „Jehova je mé vyvýšení“, odvozením výrazu nis·siʹ od slova na·sasʹ, „vztyčit; vyzdvihnout“.
^ „Protože skrytou rukou Jehova vede válku“, LXX; Vgc „Protože ruka Jehovova trůnu a Jehovova válka bude“.
