2. Mojžíšova 19:1–25
19 Ve třetím měsíci po tom, co izraelští synové vyšli z egyptské země,+ v tentýž den, vešli do pustiny Sinaj.+
2 A přistoupili k tomu, aby odtáhli z Refidimu+ a aby vešli do pustiny Sinaj a aby se utábořili v pustině;+ a Izrael tam tábořil před horou.+
3 A Mojžíš vyšel k [pravému] Bohu* a Jehova na něj začal volat z hory+ a řekl: „Tak máš říci Jákobovu domu a povědět izraelským synům:
4 ‚Sami jste viděli, co jsem učinil Egypťanům,+ abych vás nesl na orlích křídlech a přivedl k sobě.+
5 A jestliže teď budete přesně poslouchat+ můj hlas* a skutečně budete dodržovat mou smlouvu,+ pak se jistě stanete* mým zvláštním majetkem ze všech [ostatních] národů,+ protože celá země patří mně.+
6 A sami se mi stanete královstvím kněží a svatým národem.‘+ To jsou slova, která máš říci izraelským synům.“
7 Mojžíš tedy přišel a zavolal starší muže*+ lidu a předložil jim všechna tato slova, která mu Jehova přikázal.+
8 Všechen lid potom jednomyslně odpověděl a řekl: „Všechno, co Jehova mluvil, jsme ochotni dělat.“+ Mojžíš okamžitě přinesl slova lidu zpět Jehovovi.+
9 Na to Jehova řekl Mojžíšovi: „Pohleď, přicházím k tobě v temném oblaku,+ aby lid slyšel, až s tebou budu mluvit,+ a aby uvěřili i tobě na neurčitý čas.“+ Mojžíš pak podal Jehovovi zprávu o slovech lidu.
10 A Jehova přikročil k tomu, aby řekl Mojžíšovi: „Jdi k lidu, a posvětíš je dnes a zítra, a vyperou si přehozy.+
11 A prokáží se [jako] přichystaní na třetí den, protože třetí den Jehova sestoupí před očima všeho lidu na horu Sinaj.+
12 A stanovíš lidu meze všude kolem dokola a řekneš: ‚Střežte se, abyste nevyšli na horu, a nedotýkejte se jejího okraje. Kdokoli se dotkne hory, bude určitě usmrcen.+
13 Nemá se ho dotknout žádná ruka, protože bude určitě ukamenován nebo bude určitě prostřelen. Ať zvíře nebo člověk, nebude žít.‘+ Při zatroubení beraního rohu*+ smějí k hoře sami vystoupit.“
14 Mojžíš potom sešel z hory k lidu a začal posvěcovat lid; a zabývali se praním svých přehozů.+
15 Řekl tudíž lidu: „Přichystejte se během tří dnů.+ Muži, nepřibližujte se k ženě.“+
16 A když třetího dne nadešlo ráno, stalo se, že začalo hřmění a blesky,+ a těžký mrak+ na hoře a velmi hlasitý zvuk rohu,+ takže se všechen lid, který byl v táboře, začal chvět.+
17 Mojžíš nyní vyvedl lid z tábora, aby se setkal s [pravým] Bohem, a postavili se na úpatí hory.+
18 A z celé hory Sinaj se kouřilo,+ poněvadž na ni Jehova sestoupil v ohni;+ a její dým stoupal jako dým z vypalovací pece,+ a celá hora se velmi chvěla.+
19 Když se zvuk rohu stával neustále hlasitějším a hlasitějším, Mojžíš začal mluvit a [pravý] Bůh mu hlasem začal odpovídat.+
20 Jehova tedy sestoupil na horu Sinaj k vrcholku hory. Potom Jehova zavolal Mojžíše k vrcholku hory a Mojžíš šel nahoru.+
21 Jehova teď Mojžíšovi řekl: „Sejdi, varuj lidi, aby se nepokoušeli proniknout k Jehovovi, aby se podívali, a aby mnozí z nich nemuseli padnout.+
22 A také kněží, kteří se pravidelně přibližují k Jehovovi, ať se posvěcují,+ aby na ně Jehova nevyrazil.“+
23 Na to řekl Mojžíš Jehovovi: „Lidé nejsou schopni vystoupit k hoře Sinaj, protože jsi nás již sám varoval, když jsi řekl: ‚Stanov meze pro tu horu a učiň ji posvátnou.‘“*+
24 Jehova mu však řekl: „Jdi, sestup, a vystoupíš ty a s tebou Áron; ale kněží ani lid ať neproniknou, aby vystoupili k Jehovovi, aby na ně nevyrazil.“+
25 Mojžíš tedy sestoupil k lidu a pověděl mu [to].+
Poznámky
^ „[Pravému] Bohu.“ Heb. ha·ʼElo·himʹ. Viz dodatek 1F.
^ Nebo „pak se musíte stát“.
^ Nebo „naslouchat mému hlasu“.
^ Nebo „starší“.
^ „Beraního rohu.“ Heb. hai·jo·velʹ. Viz 3Mo 25:10, ppč. „Jubileem“.
^ Nebo „a posvěť ji“.
