2. Mojžíšova 20:1–26
20 A Bůh přistoupil k tomu, aby mluvil všechna tato slova* a řekl:+
2 „Já jsem Jehova, tvůj Bůh,*+ který tě vyvedl z egyptské země, z domu otroků.+
3 Nebudeš mít žádné jiné bohy*+ proti mému obličeji.*
4 Neuděláš si vyřezávanou sochu ani podobu něčeho, co je nahoře v nebesích nebo co je dole na zemi nebo co je ve vodách pod zemí.+
5 Nebudeš se jim klanět ani se nedáš svést, abys jim sloužil,*+ protože já, Jehova, tvůj Bůh, jsem Bůh vyžadující výlučnou oddanost,*+ přivádějící trest za provinění otců na syny,* na třetí generaci a na čtvrtou generaci* v případě těch, kdo mě nenávidí,+
6 ale projevující milující laskavost* tisící generaci* v případě těch, kdo mě milují a dodržují má přikázání.*+
7 Nepoužiješ* jméno Jehovy, svého Boha, nehodným způsobem,*+ neboť Jehova nenechá bez trestu toho, kdo používá jeho jméno nehodným způsobem.+
8 Tím, že budeš pamatovat* na sabatní den, abys jej považoval za posvátný,+
9 máš prokazovat službu* a budeš konat všechnu svou práci šest dnů.+
10 Ale sedmý den je sabat* Jehovovi, tvému Bohu.+ Nebudeš konat žádnou práci, ty ani tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá otrokyně ani tvé domácí zvíře ani tvůj cizí usedlík, který je uvnitř tvých bran.+
11 V šesti dnech totiž udělal Jehova nebesa a zemi, moře a všechno, co je v nich,+ a sedmý den přistoupil k tomu, aby odpočinul.*+ Proto Jehova požehnal sabatní den a přistoupil k tomu, aby jej učinil posvátným.*+
12 Cti* svého otce a svou matku,+ aby se tvé dny prokázaly [jako] dlouhé na zemské půdě, kterou ti dává Jehova, tvůj Bůh.+
13 Nezavraždíš.*+
14 Nezcizoložíš.*+
15 Nebudeš krást.*+
16 Nebudeš falešně svědčit jako svědek proti svému bližnímu.*+
17 Nebudeš toužit* po domu svého bližního. Nebudeš toužit po manželce svého bližního+ ani po jeho otrokovi ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu ani po ničem, co patří tvému bližnímu.“*+
18 Všechen lid viděl* hřmění a šlehající blesky a zvuk rohu a jak hora kouří. Když to lid uviděl, pak se roztřásli a stáli opodál.+
19 A začali Mojžíšovi říkat: „Mluv s námi ty, a my naslouchejme; ale Bůh ať s námi nemluví, abychom nezemřeli.“+
20 Mojžíš tedy řekl lidu: „Nebojte se, protože [pravý] Bůh přišel, aby vás vyzkoušel+ a aby bázeň před ním zůstávala před vaším obličejem, abyste nehřešili.“+
21 A lid stál opodál, ale Mojžíš se přiblížil k temnému velkému množství oblaků, kde byl [pravý] Bůh.+
22 A Jehova přikročil k tomu, aby řekl Mojžíšovi:+ „Tak máš říci izraelským synům: ‚Sami jste viděli, že jsem s vámi mluvil z nebes.+
23 Neuděláte si vedle mne stříbrné bohy* a neuděláte si zlaté bohy.+
24 Máš pro mne udělat oltář ze zemské půdy+ a budeš na něm obětovat své zápalné oběti a své oběti společenství,* svůj brav a svůj dobytek.+ Na každém místě, kde způsobím, aby bylo pamatováno na mé jméno, k tobě přijdu a jistě ti požehnám.+
25 A kdybys pro mne udělal oltář z kamenů, nesmíš je stavět jako tesané kameny. Jestliže bys nad ním přece pozdvihl své dláto, znesvětíš jej.+
26 A nebudeš vycházet k mému oltáři po stupních, aby na něm nebylo odhaleno tvé přirození.‘*
Poznámky
^ Nebo „příkazy“.
^ Nebo „Já, Jehova, jsem tvůj Bůh“.
^ „Ne[budeš] ... žádné jiné bohy.“ Heb. loʼ ... ʼelo·himʹ ʼache·rimʹ; řec. the·oiʹ.
^ Nebo „bohy v odporu proti mně“.
^ „Se nedáš svést, abys jim sloužil.“ Heb. weloʼʹ tho·ʽov·dhemʹ; řec. me la·treuʹseis au·toisʹ, „nebudete jim prokazovat posvátnou službu“. Srovnej 3:12 ppč.
^ Nebo „Bůh, který je žárlivý (horlivý); Bůh, který nesnese žádné soupeření“. Heb. ʼEl qan·naʼʹ; řec. The·osʹ ze·lo·tesʹ.
^ Nebo „děti“.
^ Dosl. „do třetích a čtvrtých [zplozených]“. Viz 1Mo 50:23 ppč.
^ Nebo „věrně oddanou lásku“. Heb. cheʹsedh.
^ Nebo „nevyslovíš“; nebo „nepozvedneš (neponeseš)“.
^ Nebo „k falši“; nebo „nadarmo“.
^ „Pamatovat.“ Heb. za·khórʹ. Toto sloveso není v rozkazovacím způsobu, ale v infinitivu absolutním a nevyjadřuje určitý čas.
^ Nebo „máš pracovat“. Řec. er·gaiʹ.
^ Heb. šab·bathʹ.
^ „A přistoupil k tomu, aby jej učinil posvátným.“ Nebo „a posvětil ho“. Heb. wa·jeqad·dešeʹhu; lat. et sanc·ti·fi·caʹvit eʹum.
^ „Přistoupil k tomu, aby odpočinul.“ Postupně probíhající děj je vyjádřen hebrejským slovesem v imperfektu. Viz dodatek 3C.
^ „Cti.“ Lat. ho·noʹra.
^ „Nezavraždíš.“ Heb. loʼ tir·cachʹ. Povšimněte si, že zde není použito heb. sloveso ta·haroghʹ, „zabiješ“. Viz 2:14, ppč. „zabil“.
^ „Nezcizoložíš.“ Heb. loʼ tin·ʼafʹ.
^ „Nebudeš krást.“ Heb. loʼ tigh·novʹ; řec. ou kleʹpseis.
^ Nebo „svému druhovi“. LXXVg „svému sousedovi“.
^ Toto rozdělení Deseti přikázání, v. 2–17, je rozdělení přirozené. Odpovídá pojetí židovského historika Josepha, který žil v prvním století. (Židovské starožitnosti, kniha III, kapitola 5, ¶5) a židovského filozofa Filóna, který žil rovněž v prvním století a vyčlenil v. 3 jako první přikázání, v. 4–6 jako druhé přikázání a v. 17, v němž je zakázána jakákoli chtivost, jako přikázání desáté. Jiní, včetně Augustina, považují v. 3–6 za přikázání jedno, ale na dvě přikázání rozdělují v. 17, takže deváté zakazuje toužit po domu bližního a desáté zakazuje toužit po tom, co je živé a patří bližnímu. Svůj způsob rozdělení Augustin opíral o pozdější paralelní znění Deseti přikázání uvedené v 5Mo 5:6–21, v němž jsou ve v. 21 zakazujícím chtivě toužit po tom, co patří bližnímu, použita dvě různá heb. slovesa, zatímco ve 2Mo 20:17 je v obou případech použito totéž heb. sloveso. Augustinovo rozdělení bylo přijato do římskokatolického náboženského systému.
^ „Nebudeš toužit.“ Heb. loʼ thach·modhʹ. Viz 5Mo 5:21 ppč.
^ „Viděl.“ Jazykové spojení, které je zde použito, se nazývá zeugma, to znamená jho; jedno sloveso je nesourodě spojeno se dvěma nebo více předměty, ačkoli gramaticky je třeba sloves dvou. Slovo „viděl“ se zde vztahuje na šlehající blesky a kouřící horu, ale hřmění a zvuk rohu se slyší.
^ „Bohy.“ Heb. ʼeloʹhé; řec. the·ousʹ.
^ Nebo „pokojné oběti“.
^ Dosl. „tvá nahota“.
