2. Mojžíšova 4:1–31
4 Mojžíš však v odpovědi řekl: „Ale dejme tomu, že mi neuvěří a nebudou naslouchat mému hlasu,+ protože řeknou: ‚Jehova se ti neobjevil.‘“
2 Potom mu Jehova řekl: „Co je to v tvé ruce?“, na což řekl: „Hůl.“+
3 Dále řekl: „Hoď ji na zem.“ Hodil ji tedy na zem, a stala se hadem;+ a Mojžíš od něho začal prchat.
4 A Jehova Mojžíšovi řekl: „Napřáhni ruku a popadni ho za ocas.“ Napřáhl tedy ruku a popadl ho, a v jeho dlani se stal holí.
5 „Aby,“ jak uvedl, „uvěřili, že se ti objevil Jehova, BŮH jejich praotců,+ BŮH Abrahamův,+ BŮH Izákův+ a BŮH Jákobův.“+
6 Jehova mu potom ještě jednou řekl: „Zastrč, prosím, ruku do horního záhybu svého oděvu.“ Zastrčil tedy ruku do horního záhybu svého oděvu. Když ji vytáhl, hle, tu byla jeho ruka postižena malomocenstvím jako sníh!+
7 Nato řekl: „Vrať ruku do horního záhybu svého oděvu.“ Vrátil tedy ruku do horního záhybu svého oděvu. Když ji vytáhl z horního záhybu svého oděvu, hle, tu byla jeho ruka obnovena jako zbytek jeho těla!+
8 „A stane se,“ jak uvedl, „jestliže ti neuvěří a nebudou naslouchat hlasu toho prvního znamení, že pak jistě uvěří hlasu toho pozdějšího znamení.+
9 Přesto se stane, jestliže neuvěří ani těmto dvěma znamením a nebudou naslouchat tvému hlasu,+ že pak budeš muset nabrat trochu vody z řeky Nilu a vylít ji na suchou zem; a voda, kterou nabereš z řeky Nilu, se jistě stane, ano, vskutku se stane na suché zemi krví.“+
10 A Mojžíš Jehovovi řekl: „Omluv mě, Jehovo,* ale nejsem výmluvný řečník, ani od včerejška, ani předtím, ani od té doby, co mluvíš ke svému sluhovi, neboť mám pomalá ústa a pomalý jazyk.“+
11 Na to mu Jehova řekl: „Kdo ustanovil člověku ústa, nebo kdo ustanovuje oněmělého či hluchého nebo bystrozrakého nebo slepého? Nejsem to já, Jehova?+
12 Nyní tedy jdi, a sám se prokáži být s tvými ústy a budu tě vyučovat, co máš říci.“+
13 Řekl však: „Omluv mě, Jehovo,* ale pošli, prosím, prostřednictvím ruky toho, jehož se chystáš poslat.“
14 Tehdy se Jehovův hněv proti Mojžíšovi rozpálil, a řekl: „Není Levita Áron tvůj bratr?+ Já vím, že opravdu umí mluvit. A kromě toho, hle, je na cestě, aby se s tebou setkal. Až tě uvidí, jistě se ve svém srdci zaraduje.+
15 A promluvíš k němu a vložíš mu slova do úst;+ a sám se prokáži být s tvými ústy a s jeho ústy,+ a budu vás vyučovat, co máte dělat.+
16 A bude za tebe mluvit k lidu; a stane se, že ti bude sloužit jako ústa+ a ty mu budeš sloužit jako Bůh.*+
17 A tuto hůl si vezmeš do ruky, abys s ní provedl znamení.“+
18 A tak Mojžíš šel a vrátil se ke svému tchánovi Jetrovi* a řekl mu:+ „Chci, prosím, jít a vrátit se ke svým bratrům, kteří jsou v Egyptě, abych viděl, zda jsou ještě naživu.“+ Jetro tedy Mojžíšovi řekl: „Jdi v pokoji.“+
19 Potom Jehova řekl Mojžíšovi v Midianu: „Jdi, vrať se do Egypta, protože všichni muži, kteří lovili tvou duši,* jsou mrtví.“+
20 Tehdy vzal Mojžíš svou manželku a své syny a přiměl je jet na oslu a přistoupil k tomu, aby se vrátil do egyptské země. Mojžíš si nadto vzal do ruky hůl [pravého] Boha.+
21 A Jehova přikročil k tomu, aby řekl Mojžíšovi: „Až půjdeš a navrátíš se do Egypta, hleď, abys skutečně provedl před faraónem všechny zázraky, které jsem ti dal do ruky.+ Pokud jde o mne, já nechám jeho srdce, aby se zatvrdilo;*+ a nepošle lid pryč.+
22 A faraónovi řekneš: ‚Tak řekl Jehova: „Izrael je můj syn, můj prvorozený.+
23 A říkám ti: Pošli mého syna pryč, aby mi sloužil.* Ale kdybys ho odmítl poslat pryč, hle, zabiji tvého syna, tvého prvorozeného.“‘“+
24 A stalo se cestou na ubytovacím místě,+ že se s ním Jehova* setkal+ a hledal způsob, jak ho usmrtit.+
25 Nakonec Cippora+ vzala pazourek a odřízla předkožku svého syna+ a způsobila, že se [předkožka] dotkla jeho nohou, a řekla: „To je proto, že jsi mi ženichem krve*.“*
26 A tak od něho odešel. Tehdy řekla „ženichem krve“ kvůli obřízce.*
27 Potom Jehova řekl Áronovi: „Jdi Mojžíšovi vstříc do pustiny.“+ Šel tedy a setkal se s ním na hoře [pravého] Boha+ a políbil ho.
28 A Mojžíš přistoupil k tomu, aby pověděl Áronovi o všech slovech Jehovy, který ho poslal,+ a o všech znameních, která mu přikázal vykonat.*+
29 Mojžíš a Áron potom šli a shromáždili všechny starší muže z izraelských synů.+
30 Nato Áron mluvil všechna slova, která Jehova mluvil k Mojžíšovi,+ a provedl znamení+ před očima lidu.
31 Na to lid uvěřil.+ Když slyšeli, že Jehova obrátil svou pozornost+ k izraelským synům a že viděl jejich trápení,+ sklonili se a vrhli se [k zemi].+
Poznámky
^ Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
^ „Jako Bůh.“ Heb. leʼ·lo·himʹ, mn. č.; řec. the·onʹ; lat. Deʹum.
^ Heb. Jeʹther.
^ „Tvou duši (život).“ Heb. naf·šeʹkha; řec. psy·chenʹ.
^ Nebo „stalo tvrdým“.
^ „Jehova“, MSam; TLXX „Jehovův anděl“.
^ Dosl. „krví“, mn. č.
^ „A řekla: ‚Krev obřízky mého malého dítěte zůstala stát (se zastavila)‘“, LXX.
^ Dosl. „obřízkám“.
^ „Přikázal vykonat“, Sy; MLXXVg „(mu) přikázal“.
