2. Mojžíšova 7:1–25

7  Jehova proto řekl Mojžíšovi: „Podívej se, udělal jsem tě pro faraóna Bohem,*+ a tvůj vlastní bratr Áron se stane tvým prorokem.+  Ty — ty budeš mluvit všechno, co ti přikážu,+ a tvůj bratr Áron bude mluvit k faraónovi,+ a on pošle izraelské syny pryč ze své země.+  Pokud jde o mne, já nechám faraónovo srdce, aby se zatvrdilo,*+ a jistě rozmnožím svá znamení a své zázraky v egyptské zemi.+  A faraón vám nebude naslouchat;+ a budu muset vložit svou ruku na Egypt a s velkými rozsudky+ vyvést z egyptské země svá vojska,+ svůj lid,+ izraelské syny.+  A Egypťané jistě poznají, že já jsem Jehova, až vztáhnu ruku proti Egyptu,+ a vskutku vyvedu izraelské syny z jejich středu.“+  A Mojžíš a Áron učinili, co jim Jehova přikázal.+ Učinili [to] právě tak.+  A Mojžíšovi bylo osmdesát let a Áronovi bylo třiaosmdesát let v čase, kdy mluvili k faraónovi.+  Jehova nyní řekl Mojžíšovi a Áronovi:  „V případě, že k vám faraón promluví a řekne: ‚Předveďte za sebe zázrak‘,+ potom Áronovi řekneš: ‚Vezmi svou hůl+ a hoď ji před faraóna.‘ Stane se* velkým hadem.“+ 10  Mojžíš a Áron tedy vešli k faraónovi a přesně učinili, jak Jehova přikázal. A tak Áron hodil svou hůl před faraóna a jeho sluhy, a stala se velkým hadem. 11  Ale i faraón zavolal moudré muže a kouzelníky;+ a egyptští kněží provozující magii sami také přistoupili k tomu, aby svými magickými uměními učinili totéž.+ 12  Každý tedy hodil svou hůl [na zem], a staly se velkými hady; ale Áronova hůl spolykala jejich hole. 13  Přesto se faraónovo srdce zatvrdilo,+ a nenaslouchal jim, právě jak Jehova mluvil. 14  Potom řekl Jehova Mojžíšovi: „Faraónovo srdce je nepřístupné.*+ Odmítl poslat lid pryč.+ 15  Jdi k faraónovi ráno. Pohleď, vychází k vodě!+ A postav se tak, aby ses s ním setkal na okraji řeky Nilu,+ a máš si vzít do ruky hůl, která se změnila v hada.+ 16  A řekneš mu: ‚Jehova, BŮH Hebrejců, mě k tobě poslal+ a řekl: „Pošli můj lid pryč, aby mi sloužil* v pustině“,+ avšak hle, až dosud jsi neuposlechl. 17  Tak řekl Jehova:+ „Podle toho poznáš, že já jsem Jehova.+ Hle, holí, kterou mám v ruce, udeřím na vodu, jež je v řece Nilu,+ a ta se jistě změní v krev.+ 18  A ryby v řece Nilu pomřou+ a řeka Nil bude skutečně zapáchat+ a Egypťané prostě nebudou mít chuť, aby pili vodu z řeky Nilu.“‘“+ 19  Nato řekl Jehova Mojžíšovi: „Řekni Áronovi: ‚Vezmi svou hůl a vztáhni ruku+ nad egyptské vody, nad jejich řeky, nad nilské kanály a nad jejich rákosnaté tůně+ a nad všechny jejich ohrazené vody,* aby se staly krví.‘ A jistě bude krev v celé egyptské zemi a v dřevěných nádobách a v kamenných nádobách.“ 20  Mojžíš a Áron okamžitě učinili,+ právě jak Jehova přikázal,+ a před očima faraóna a jeho sluhů pozvedl hůl a udeřil do vody, která byla v řece Nilu,+ a všechna voda, která byla v řece Nilu, se změnila v krev.+ 21  A ryby, které byly v řece Nilu, pomřely,+ a řeka Nil začala páchnout; a Egypťané nebyli schopni pít vodu z řeky Nilu;+ a krev byla v celé egyptské zemi. 22  Nicméně egyptští kněží provozující magii přistoupili k tomu, aby svými tajnými uměními učinili totéž;+ faraónovo srdce tedy dále bylo zatvrzelé,+ a nenaslouchal jim, právě jak Jehova mluvil.+ 23  Faraón se tudíž obrátil a šel do svého domu a nezaměřil své srdce, aby na to bral ohled.+ 24  A všichni Egypťané kopali kolem řeky Nilu vodu, aby se napili, protože žádnou vodu z řeky Nilu nebyli schopni pít.+ 25  A naplnilo se sedm dnů po tom, co Jehova udeřil řeku Nil.

Poznámky

„Bohem.“ Heb. ʼelo·himʹ; řec. the·onʹ; lat. Deʹum.
Nebo „učiním faraónovo srdce zatvrzelým (tvrdým)“.
„A stane se“, SamLXXSyVg.
Dosl. „těžké“.
Dosl. „všechno sebrané množství jejich vod“.