2. Mojžíšova 9:1–35
9 Jehova tedy Mojžíšovi řekl: „Vejdi k faraónovi a prohlásíš k němu:+ ‚Tak řekl Jehova, BŮH Hebrejců: „Pošli můj lid pryč, aby mi sloužil.
2 Ale budeš-li dále odmítat poslat je pryč, a stále je držet,+
3 pohleď, Jehovova ruka+ přijde na tvá hospodářská zvířata,+ která jsou na poli. Na koně, osly, velbloudy, stádo dobytka a stádo bravu přijde velmi těžký mor.+
4 A Jehova jistě učiní rozdíl mezi hospodářskými zvířaty Izraele a hospodářskými zvířaty Egypta, a nic z toho, co patří izraelským synům, nepomře.“‘“+
5 Jehova určil navíc ustanovený čas a řekl: „Zítra to v této zemi Jehova učiní.“+
6 Jehova to tedy příští den učinil, a všechny druhy egyptských hospodářských zvířat* začaly umírat;+ ale z hospodářských zvířat izraelských synů nepomřelo žádné.
7 Potom faraón poslal, a pohleďme, ani jedno z izraelských hospodářských zvířat nepomřelo. Faraónovo srdce bylo nicméně dál nepřístupné,+ a lid neposlal pryč.
8 Poté Jehova řekl Mojžíšovi a Áronovi: „Naberte do obou rukou saze z vypalovací pece,+ a Mojžíš je vyhodí k nebesům před zrakem faraóna.
9 A stanou se práškem po celé egyptské zemi a stanou se boláky, které vyrazí puchýři+ na člověku a zvířeti v celé egyptské zemi.“
10 Vzali tedy saze z vypalovací pece a postavili se před faraónem, a Mojžíš je vyhodil k nebesům, a staly se boláky s puchýři,+ které vyrážely na člověku a zvířeti.
11 A kněží provozující magii nebyli schopni stát před Mojžíšem kvůli bolákům, protože boláky se vytvořily na kněžích provozujících magii a na všech Egypťanech.+
12 Ale Jehova nechal faraónovo srdce, aby se zatvrdilo, a on jim nenaslouchal, právě jak Jehova prohlásil k Mojžíšovi.+
13 Potom Jehova řekl Mojžíšovi: „Vstaň časně ráno a postav se před faraóna+ a řekneš mu: ‚Tak řekl Jehova, BŮH Hebrejců: „Pošli můj lid pryč, aby mi sloužil.+
14 V tomto čase totiž posílám všechny své rány proti tvému srdci a na tvé sluhy a na tvůj lid, abys poznal, že na celé zemi není nikdo jako já.+
15 Vždyť už jsem mohl napřáhnout ruku, abych postihl tebe a tvůj lid morem, takže bys byl vyhlazen ze země.+
16 Ale zachoval jsem tě* vskutku proto,+ abych ti ukázal svou moc a aby se mé jméno oznamovalo po celé zemi.*+
17 Ještě se chováš domýšlivě* proti mému lidu a neposíláš ho pryč?+
18 Hle, způsobím, aby se zítra asi touto dobou sneslo velmi silné krupobití, jemuž podobné nikdy v Egyptě nenastalo, ode dne, kdy byl založen, až dosud.+
19 A nyní pošli [a] přiveď všechna svá hospodářská zvířata a všechno, co je na poli tvoje, pod přístřeší. Pokud jde o jakéhokoli člověka a zvíře, kteří se budou nalézat na poli a nebudou shromážděni do domu, bude na ně muset sestoupit krupobití+ a budou muset zemřít.“‘“
20 Každý mezi faraónovými sluhy, kdo se bál Jehovova slova, způsobil, aby jeho vlastní sluhové a jeho hospodářská zvířata uprchli do domů,+
21 ale každý, kdo své srdce nezaměřil, aby bral ohled na Jehovovo slovo, nechal své sluhy a svá hospodářská zvířata na poli.+
22 Jehova nyní Mojžíšovi řekl: „Vztáhni ruku+ k nebesům, aby přišlo krupobití+ na celou egyptskou zemi, na člověka a zvíře a na všechno polní rostlinstvo v egyptské zemi.“
23 Mojžíš tedy vztáhl svou hůl k nebesům; a Jehova vydal hřmění a krupobití,+ a oheň sjížděl k zemi, a Jehova působil, aby se na egyptskou zemi snášelo krupobití.
24 Tak přišlo krupobití a oheň zachvívající se mezi krupobitím. Bylo velmi těžké, takže k žádnému jemu podobnému nedošlo v celé egyptské zemi od doby, kdy se stala národem.+
25 A krupobití udeřilo na celou egyptskou zemi. Krupobití utlouklo všechno, co bylo na poli, od člověka po zvíře, a všechny druhy polního rostlinstva;* a roztříštilo všechny druhy polních stromů.*+
26 Pouze v zemi Gošen, kde byli izraelští synové, žádné krupobití nenastalo.+
27 Konečně faraón poslal a zavolal Mojžíše a Árona a řekl jim: „Tentokrát jsem zhřešil.+ Jehova je spravedlivý,+ a já a můj lid jsme v neprávu.*
28 Snažně proste Jehovu, aby už bylo dost těch výskytů Božího hřmění a krupobití.+ Potom jsem ochoten vás poslat pryč, a již [tu] nezůstanete.“
29 Mojžíš mu tedy řekl: „Jakmile vyjdu z města, rozprostřu své ruce k Jehovovi.+ Hřmění se zastaví a krupobití již nebude pokračovat, abys poznal, že země patří Jehovovi.+
30 Pokud jde o tebe a tvé sluhy, již vím, že ani pak neprojevíte bázeň kvůli Jehovovi Bohu.“+
31 A len a ječmen byly potlučeny, protože ječmen byl v klasu a len měl poupata.+
32 Ale pšenice a špalda*+ nebyly potlučeny, protože byly pozdní.
33 Pak Mojžíš vyšel z města od faraóna a rozprostřel ruce k Jehovovi; a hřmění a krupobití začalo ustávat a déšť se nelil na zemi.+
34 Když faraón uviděl, že déšť a krupobití a hřmění přestaly, hřešil znovu, a on i jeho sluhové učinili své srdce nepřístupným.+
35 A faraónovo srdce zůstalo zatvrzelé, a neposlal izraelské syny pryč, právě jak Jehova prohlásil prostřednictvím Mojžíše.*+
Poznámky
^ Nebo „a všechen dobytek“.
^ Nebo „nechal jsem tě existovat; nechal jsem tě, abys zůstal“. Dosl. „nechal jsem tě stát“. Srovnej 21:21, ppč. „vydrží“.
^ „A proto jsi byl zachován, abych ve spojitosti s tebou ukázal svou sílu a aby mé jméno bylo oznamováno po celé zemi“, LXX. Srovnej Ří 9:17.
^ „Až dosud se vyvyšuješ“, James Washington Watts (1977).
^ Nebo „všechno rostlinstvo“.
^ Nebo „všechny stromy; každý strom“.
^ Nebo „jsme ti ničemní“.
^ Podřadný druh pšenice pěstovaný ve starověkém Egyptě.
^ Dosl. „Mojžíšovou rukou“.
