2. Paralipomenon 1:1–17
1 A Šalomoun, syn Davidův, dále získával sílu ve svém kralování+ a Jehova, jeho Bůh, byl s ním+ a činil ho vynikajícím způsobem velikým.+
2 A Šalomoun přistoupil k tomu, aby řekl slovo celému Izraeli, velitelům tisíců+ a set+ a soudcům+ a všem náčelníkům celého Izraele,+ hlavám otcovských domů.+
3 Pak Šalomoun a s ním celý sbor* šli na výšinu, jež byla u Gibeonu;+ tam byl totiž stan setkání+ [pravého] Boha,* který udělal v pustině Jehovův sluha+ Mojžíš.
4 Truhlu+ [pravého] Boha však David přinesl z Kirjat-jearimu+ na místo, které pro ni David připravil,+ neboť pro ni postavil stan v Jeruzalémě.+
5 A měděný oltář,+ který udělal Becalel,+ syn Uriho, syna Churova,+ byl postaven* před Jehovovým svatostánkem; a Šalomoun a sbor se jako obvykle obrátili k němu.
6 Šalomoun tam nyní vykonal oběti před Jehovou na měděném oltáři, který patřil ke stanu setkání, a přistoupil k tomu, aby na něm obětoval tisíc zápalných obětí.+
7 Během té noci se Šalomounovi objevil Bůh a nato mu řekl: „Pros! Co ti mám dát?“+
8 Na to Šalomoun řekl Bohu: „Jsi Ten, kdo projevil velkou milující laskavost* mému otci Davidovi+ a kdo mě udělal králem místo něho.+
9 Nyní, Jehovo Bože, ať se tvůj slib mému otci Davidovi prokáže [jako] věrný,+ neboť ty sám jsi mě udělal králem+ nad lidem početným jako částečky prachu země.+
10 Dej mi teď moudrost a poznání,+ abych mohl před tímto lidem vycházet a abych mohl vcházet,+ neboť kdo by mohl soudit tento tvůj velký lid?“+
11 Nato řekl Bůh Šalomounovi: „Protože se toto prokázalo být blízké tvému srdci+ a nežádal jsi o jmění, bohatství a čest ani o duši* těch, kdo tě nenávidí, dokonce jsi nežádal ani o mnoho dnů,+ ale žádáš pro sebe o moudrost a poznání, abys mohl soudit můj lid, nad nímž jsem tě udělal králem,+
12 ta moudrost a to poznání se ti dávají;+ také ti dám takové jmění a bohatství a čest, jaké neměli žádní králové, kteří byli před tebou,+ a takové, jaké nebude mít nikdo po tobě.“+
13 Šalomoun tedy přišel [od]* výšiny, jež byla u Gibeonu,+ [z místa] před stanem setkání+ do Jeruzaléma a dále vládl nad Izraelem.+
14 A Šalomoun stále shromažďoval dvoukolé vozy a oře,* takže nabyl tisíc čtyři sta dvoukolých vozů a dvanáct tisíc ořů+ a držel je rozmístěné ve městech dvoukolých vozů a v blízkosti krále v Jeruzalémě.+
15 A král učinil stříbro a zlato v Jeruzalémě podobné kamení;+ a cedrové dřevo učinil podobné sykomorám,+ které jsou v Šefele,*+ pro velké množství.
16 A byl vývoz koní, které měl Šalomoun z Egypta,+ a společnost králových kupců brávala stádo koní za cenu.+
17 A podle zvyku přiváželi a vyváželi z Egypta dvoukolý vůz za šest set kousků stříbra a koně za sto padesát; a tak to bylo pro všechny krále Chetitů a syrské krále.+ Jejich prostřednictvím prováděli vývoz.
Poznámky
^ „Sbor.“ Heb. haq·qa·halʹ; řec. ek·kle·siʹa.
^ „[Pravého] Boha.“ Heb. ha·ʼElo·himʹ; řec. The·ouʹ; Sy „Jehovy“. Viz dodatek 1F.
^ Dosl. „on (někdo) postavil“, M; mnoho heb. rkp. „tam byl“.
^ Nebo „věrně oddanou lásku“.
^ Nebo „život“.
^ „Od“, LXXVg.
^ Nebo „jezdce na koních“.
^ Nebo „nížině“.
