2. Paralipomenon 10:1–19
10 A Rechoboam+ přistoupil k tomu, aby šel cestou Šekemu,+ neboť do Šekemu přišli všichni Izraelité, aby ho udělali králem.
2 A jakmile o tom slyšel Jeroboam,+ syn Nebatův, zatímco byl ještě v Egyptě+ (protože utekl kvůli králi Šalomounovi), stalo se, že se Jeroboam z Egypta okamžitě vrátil.+
3 Poslali tedy a povolali ho a Jeroboam a celý Izrael přišli a promluvili k Rechoboamovi a řekli:+
4 „Tvůj otec, ten naše jho přitvrdil;+ a ulehči nyní tvrdou službu svého otce a těžké jho,+ které na nás vložil, a budeme ti sloužit.“+
5 Řekl jim na to: „Ať jsou ještě tři dny. Pak se ke mně vraťte.“ Lid tedy odešel.
6 A král Rechoboam se začal radit se staršími muži, kteří bývali neustále k službám jeho otci Šalomounovi, dokud byl naživu,+ a řekl: „Jak radíte, abych odvětil tomuto lidu?“+
7 Mluvili k němu tudíž a řekli: „Kdyby ses k tomuto lidu prokázal [jako] dobrý a skutečně se jim líbil a vskutku k nim mluvil dobrá slova,+ jistě se také nastálo stanou tvými sluhy.“+
8 Opustil však radu+ starších mužů, kterou mu poradili, a začal se radit s mladými muži, kteří s ním vyrostli,+ kteří mu byli k službám.+
9 A přikročil k tomu, aby jim řekl: „Co nabízíte jako radu,+ abychom odvětili tomuto lidu, který ke mně mluvil a řekl: ‚Ulehči nám jho, které na nás vložil tvůj otec‘?“+
10 Mladí muži, kteří s ním vyrostli, k němu zase mluvili a řekli: „Tak bys měl říci tomuto lidu, který k tobě mluvil a řekl: ‚Tvůj otec, ten nám jho ztížil, ale pokud jde o tebe, ty nám je ulehči‘; tak bys jim měl říci:+ ‚Můj vlastní malíček jistě bude tlustší než boky mého otce.+
11 A můj otec, ten na vás vložil těžké jho, ale já, já k vašemu jhu přidám.+ Můj otec, ten vás trestal biči, ale já, já metlami.‘“+
12 A Jeroboam a všechen lid přistoupili k tomu, aby přišli třetí den k Rechoboamovi, právě jak mluvil král, když řekl: „Třetí den se ke mně vraťte.“+
13 A král jim začal odpovídat drsně.+ Tak král Rechoboam opustil radu+ starších mužů+
14 a přikročil k tomu, aby k nim mluvil podle rady mladých mužů+ a řekl: „Ztížím vaše jho a já, já k němu přidám. Můj otec, ten vás trestal biči, ale já, já metlami.“+
15 A král lidu nenaslouchal; prokázal se to totiž být zvrat záležitostí od [pravého] Boha,+ aby Jehova provedl své slovo,+ které mluvil prostřednictvím Šilonity+ Achijáše*+ k Jeroboamovi, synovi Nebata.+
16 Pokud jde o celý Izrael, protože jim král nenaslouchal, lid nyní králi odvětil a řekl: „Jaký máme podíl v Davidovi?+ A v Jišaiovu synovi není žádné dědictví.+ Každý ke svým bohům,*+ Izraeli! Teď si dohlížej na svůj vlastní dům, Davide.“+ S tím celý Izrael začal odcházet do svých stanů.
17 Pokud jde o izraelské syny, kteří bydleli v judských městech, dále nad nimi vládl Rechoboam.+
18 Poté král Rechoboam poslal Hadorama,*+ který byl nad povolanými k nucené práci, ale izraelští synové ho uházeli kameny,+ takže zemřel. A samotnému králi Rechoboamovi se podařilo nasednout do jeho dvoukolého vozu, aby prchl do Jeruzaléma.+
19 A Izraelité se drželi svého vzbouření+ proti Davidovu domu až do tohoto dne.
Poznámky
^ Znamená „Jehova je (můj) bratr“. Heb. ʼAchi·jaʹhu.
^ „Ke svým bohům.“ Dosl. „Ke svým stanům“. Heb. leʼo·ha·lejʹkha. Jedna z osmnácti oprav od soferim. V původním heb. textu byl údajně uveden výraz leʼ·lo·hejʹkha (od ʼelo·himʹ, „bohové“ nebo „Bůh“), ale židovští soferim přemístili souhlásky l a h, druhou a třetí souhlásku tohoto slova, takže znění v M změnili na „stanům“. Viz dodatek 2B.
^ „Adoniram“ v 1Kr 4:6; v 1Kr 12:18 ‚Adoram‘.
