2. Paralipomenon 13:1–22

13  Bylo to v osmnáctém roce krále Jeroboama, když začal Abijáš vládnout nad Judou.+  Vládl v Jeruzalémě tři roky a jeho matka se jmenovala Mikaja,*+ dcera Uriela z Gibeje.+ A mezi Abijášem a Jeroboamem došlo k válce.+  Abijáš se tedy pustil do války s vojenskou silou čtyř set tisíc silných válečníků,+ vybraných mužů. A Jeroboam se proti němu rozestavil do bitevního šiku s osmi sty tisíci vybraných mužů, statečných, silných mužů.+  Abijáš nyní povstal na hoře Cemarajim, která je v hornatém kraji Efrajima,+ a řekl: „Slyš mě, Jeroboame a celý Izraeli.  Nemáte vědět, že sám Jehova, BŮH Izraele, dal Davidovi království+ nad Izraelem na neurčitý čas,+ jemu a jeho synům,+ smlouvou soli?+  A Jeroboam,+ syn Nebatův, sluha+ Davidova syna Šalomouna, přistoupil k tomu, aby povstal a vzbouřil se proti svému pánovi.*+  A zahálčiví muži,+ neužiteční muži,+ se sbírali k němu. Nakonec se prokázali [jako] nadřazení vůči Rechoboamovi, synu Šalomounovu, když byl Rechoboam+ mladý a bázlivý,+ a neobstál proti nim.  A nyní si myslíte, že obstojíte proti Jehovovu království v ruce Davidových synů,+ když je vás velký zástup+ a jsou s vámi zlatá telata, která vám Jeroboam udělal jako bohy.*+  Nevyhnali jste Jehovovy kněze, syny Árona, a Levity+ a neděláte si kněze jako národy zemí?+ Pokud jde o kohokoli, kdo přišel a naplnil si ruku mocí* prostřednictvím mladého býka* a sedmi beranů, ten se stal knězem [toho], co nejsou žádní bohové.*+ 10  Pokud jde o nás, naším Bohem je Jehova,+ a my jsme ho neopustili; ale Jehovovi slouží kněží, synové Árona, a také Levité v díle.+ 11  A nechávají zápalné oběti Jehovovi dýmat ráno co ráno a večer co večer+ a také vonné kadidlo+ a na stole z ryzího [zlata] je navrstven chléb+ a je tu zlatý svícen+ a jeho lampy k rozsvěcení večer co večer,+ protože dodržujeme závazek+ vůči Jehovovi, našemu Bohu, ale vy jste ho opustili.+ 12  A pohleďte, s námi je v čele [pravý] Bůh+ se svými kněžími+ a signálními trubkami+ k troubení bitevního poplachu proti vám. Izraelští synové, nebojujte proti Jehovovi, BOHU svých praotců,+ neboť se neprokážete [jako] úspěšní.“+ 13  A Jeroboam, ten vyslal okolo zálohu, aby přišla za ně, takže se prokázali být před Judou a záloha za nimi.+ 14  Když se ti z Judy obrátili, hle, měli bitvu zepředu i zezadu.+ A začali volat k Jehovovi,+ zatímco kněží hlasitě troubili na trubky. 15  A judští muži propukli ve válečný pokřik.+ A když judští muži vydali válečný pokřik, stalo se, že potom [pravý] Bůh sám porazil Jeroboama a celý Izrael před Abijášem+ a Judou.+ 16  A izraelští synové se dali na útěk [z místa] před Judou a potom je Bůh vydal do jejich ruky.+ 17  A Abijáš a jeho lid je srážel ohromným pobíjením; a dále padali izraelští zabití, pět set tisíc vybraných mužů. 18  Tak byli tehdy izraelští synové pokořeni, ale judští synové se prokázali [jako] nadřazení, protože se opřeli+ o Jehovu, BOHA svých praotců. 19  A Abijáš dále honil Jeroboama a dobyl na něm města, Betel+ a jeho závislá městečka a Ješanu a její závislá městečka a Efrajin* a jeho závislá městečka.+ 20  A Jeroboam si už za dnů Abijáše* neuchoval sílu,+ ale Jehova mu uštědřil ránu,+ takže zemřel. 21  A Abijáš se dále posiloval.+ Časem si vzal čtrnáct manželek+ a stal se otcem dvaadvaceti synů+ a šestnácti dcer. 22  A ostatní Abijášovy záležitosti, dokonce jeho cesty a jeho slova, jsou zapsány ve výkladu* proroka Idda.+

Poznámky

„Mikaja“, MVg; LXXSy 11:20–22 a 1Kr 15:2 „Maaka“.
„Svému pánovi.“ Heb. ʼadho·navʹ, mn. č. od ʼa·dhónʹ, označuje vznešenost.
„Jako bohy.“ Nebo „jako boha“. Heb. leʼ·lo·himʹ, mn. č. od ʼelóʹah. Viz 1Kr 12:28, ppč. „Bůh“.
Nebo „a dosadil se“.
„Mladého býka.“ Dosl. „býka, syna stáda“.
„Co nejsou žádní bohové.“ Heb. leloʼʹ ʼelo·himʹ.
„Efrajin“, Mmargin; MLXXSyVg „Efron“.
„Abijáše.“ Heb. ʼAvi·jaʹhu.
Nebo „komentáři; midraši“. První ze dvou výskytů slova „midraš“ v M. Viz 24:27 a ppč.