2. Paralipomenon 16:1–14

16  Ve třicátém šestém roce Asovy vlády přitáhl proti Judovi izraelský král Baaša+ a začal stavět Ramu,+ aby nedovolil nikomu vyjít ani vejít k judskému králi Asovi.+  Asa nyní vynesl stříbro a zlato z pokladů Jehovova domu+ a králova domu+ a poslal k syrskému králi+ Ben-hadadovi,+ který bydlel v Damašku,+ a řekl:  „Je smlouva mezi mnou a tebou a mezi mým otcem a tvým otcem. Tady ti přece posílám stříbro a zlato. Jdi, poruš svou smlouvu s izraelským králem Baašou,+ aby se ode mne stáhl.“+  Ben-hadad tedy králi Asovi naslouchal a poslal velitele vojenských sil, které byly jeho, proti izraelským městům, takže udeřili Ijon+ a Dan+ a Abel-majim+ a všechna skladištní místa+ Naftaliho+ měst.  A jakmile o tom Baaša uslyšel, stalo se, že okamžitě přestal stavět Ramu a zastavil svou práci.+  Pokud jde o krále Asu, ten vzal celého Judu,+ a přistoupili k tomu, aby odnesli kameny z Ramy+ a její trámy, z nichž Baaša stavěl,+ a začal z nich stavět Gebu+ a Micpu.+  A tehdy přišel k judskému králi Asovi jasnozřivec Chanani+ a potom mu řekl: „Protože ses opřel+ o syrského krále, a neopřel ses o Jehovu, svého Boha,+ proto vojenská síla syrského krále unikla z tvé ruky.  Cožpak nebyli Etiopové+ a Libyjci+ velmi velkou vojenskou silou v množství, ve dvoukolých vozech a v jezdcích na koních?+ A protože ses opíral o Jehovu, cožpak ti je nevydal do ruky?+  Pokud jde totiž o Jehovu, jeho oči+ se toulají po celé zemi,+ aby ukázal svou sílu ve prospěch těch, jejichž srdce+ je vůči němu úplné. Jednal jsi v tom pošetile,+ neboť od nynějška budou proti tobě existovat války.“+ 10  Asa se však na jasnozřivce urazil a dal ho do domu klády,+ protože měl na něho kvůli tomu vztek.+ A v témže čase začal Asa drtit+ některé jiné z lidu. 11  A pohleďme, Asovy záležitosti, první a poslední, jsou zapsány tam v Knize+ judských a izraelských králů. 12  A Asovi se v devětatřicátém roce jeho vlády vyvinula choroba nohou, až byl velmi nemocný;+ a ani ve své nemoci nepátral po Jehovovi,+ ale po léčitelích.+ 13  Nakonec Asa ulehl se svými praotci+ a zemřel ve čtyřicátém prvním roce svého vládnutí. 14  Pohřbili ho tedy na jeho velkolepém pohřebním místě,*+ které si vyhloubil v Městě Davidově;+ a položili ho na lůžko, které bylo naplněno balzámovým olejem+ a rozličnými druhy mastí+ smíchanými v mast zvláštní výroby.+ Udělali pro něho dále mimořádně velké pohřební pálení.*+

Poznámky

„Na jeho velkolepém pohřebním místě.“ Dosl. „na jeho pohřebních místech“. Heb. veqiv·ro·thavʹ, mn. č. označující vznešenost; LXX „v hrobce“; Vg „v hrobce“.
Nešlo o to, že by byl Asa pohřben žehem, ale o pálení koření.