2. Paralipomenon 20:1–37
20 A poté se stalo, že proti Jehošafatovi válečně přitáhli+ synové Moaba+ a synové Ammona+ a s nimi někteří z Ammonim.*+
2 Lidé tedy přišli a pověděli [to] Jehošafatovi a řekli: „Přitáhl proti tobě velký zástup z kraje od moře,* z Edomu;*+ a jsou tam v Chacacon-tamaru, což je En-gedi.“+
3 Na to Jehošafat dostal strach+ a zaměřil svůj obličej k pátrání po Jehovovi.+ Vyhlásil tedy pro celou Judu půst.+
4 Nakonec se ti z Judy sebrali, aby se dotazovali Jehovy.+ Dokonce ze všech judských měst se přišli radit s Jehovou.+
5 Nato Jehošafat vstal ve sboru* Judy a Jeruzaléma v Jehovově domě+ před novým nádvořím+
6 a přistoupil k tomu, aby řekl:+
„Jehovo, BOŽE našich praotců,+ což nejsi Bohem v nebesích+ a což nepanuješ nade všemi královstvími národů+ a není ve tvé ruce síla a moc, takže proti tobě nikdo neobstojí?+
7 Nezahnal jsi ty sám, náš Bože,+ obyvatele této země před svým lidem Izraelem+ a nedal+ jsi ji pak semeni Abrahama, který tě miloval,*+ na neurčitý čas?
8 A usídlili se v ní a přistoupili k tomu, aby ti v ní postavili svatyni pro tvé jméno+ a řekli:
9 ‚Kdyby snad na nás přišlo neštěstí,+ meč, nepříznivý soud nebo mor+ nebo hladomor,+ postavme se před tímto domem+ a před tebou (neboť tvé jméno+ je v tomto domě), abychom k tobě křičeli o přispění ze své tísně, a kéž slyšíš a zachráníš.‘+
10 A nyní hle, synové Ammona+ a Moab+ a hornatý kraj Seir,+ do nichž jsi nedovolil Izraeli vpadnout, když vycházeli z egyptské země, ale odvrátili se od nich a nevyhladili je,+
11 ano, tady se nám odměňují+ tím, že přicházejí, aby nás vyhnali z tvého vlastnictví, které jsi nám dal vlastnit.+
12 Bože náš, nevykonáš nad nimi soud?+ V nás totiž není síla před tímto velkým zástupem, který táhne proti nám;+ a sami nevíme, co bychom měli dělat,+ ale naše oči [směřují] k tobě.“+
13 Všichni ti z Judy celou dobu stáli před Jehovou,+ dokonce i jejich maličcí,+ jejich manželky a jejich synové.
14 A pokud jde o Jachaziela, syna Zecharjáše, syna Benajáše, syna Jeiela, syna Mattanjáše, Levitu ze synů Asafa,+ spočinul na něm uprostřed sboru Jehovův duch.+
15 Řekl tudíž: „Dávejte pozor, celý Judo a obyvatelé Jeruzaléma a králi Jehošafate! Tady je to, co vám řekl Jehova: ‚Nebojte se+ ani se neděste kvůli tomuto velkému zástupu; bitva totiž není vaše, ale Boží.+
16 Zítra sejděte proti nim. Vystupují tamhle průsmykem Cic; a jistě je najdete na konci říčního údolí před pustinou Jeruel.
17 V tomto případě nebudete muset bojovat.+ Zaujměte své postavení, zastavte se+ a vizte Jehovovu záchranu+ ve váš prospěch. Judo a Jeruzaléme, nebojte se ani se neděste.+ Zítra proti nim* vytáhněte, a Jehova bude s vámi.‘“+
18 Jehošafat se ihned hluboce poklonil tváří k zemi+ a celý Juda a obyvatelé Jeruzaléma padli před Jehovou, aby vzdali Jehovovi poctu.+
19 Potom Levité+ ze synů Kehatovců+ a ze synů Korachovců+ vstali, aby chválili Jehovu, BOHA Izraele, mimořádně silným hlasem.+
20 A přistoupili k tomu, aby ráno časně vstali a vyšli do pustiny+ Tekoa.+ A jak vycházeli, Jehošafat se postavil a potom řekl: „Slyšte mě, Judo a obyvatelé Jeruzaléma!+ Uvěřte+ Jehovovi, svému Bohu, abyste se prokázali [mít] dlouhé trvání. Uvěřte jeho prorokům,+ a tak se prokažte [jako] úspěšní.“
21 Poradil se+ dále s lidem a rozmístil zpěváky+ Jehovovi a ty, kdo obětovali chválu,+ ve svatém ozdobení,+ jak vycházeli před ozbrojenci+ a říkali: „Vzdejte chválu Jehovovi,+ neboť jeho milující laskavost* je na neurčitý čas.“+
22 A v čase, kdy vyrazili s radostným voláním a chválou, Jehova postavil muže do zálohy+ proti synům Ammona, Moaba a hornatého kraje Seiru, kteří vcházeli do Judy, a tloukli jeden druhého.+
23 A synové Ammona a Moaba přistoupili k tomu, aby se postavili proti obyvatelům hornatého kraje Seiru,+ aby je zasvětili zničení a vyhladili je; a jakmile skoncovali s obyvateli Seiru, pomohli si navzájem ke svému vlastnímu zničení.+
24 Ale pokud jde o Judu, ten přišel ke strážní věži pustiny.+ Když obrátili obličej k tomu zástupu, hle, tady byli, jejich mrtvoly padlé na zemi,+ aniž někdo unikl.
25 Jehošafat a jeho lid tedy přišli vydrancovat od nich kořist+ a našli mezi nimi hojnost zboží i oblečení* a žádoucích předmětů; a svlékali je pro sebe, až už víc nemohli unést.+ A drancovali kořist tři dny, neboť byla hojná.
26 A čtvrtý den se shromáždili v nížině Beraka, neboť tam žehnali Jehovovi.+ Proto pojmenovali+ to místo nížina Beraka* — až dodnes.
27 Potom se všichni muži z Judy a Jeruzaléma vrátili s Jehošafatem v čele, aby se s radováním vrátili do Jeruzaléma, neboť Jehova způsobil, aby se radovali nad svými nepřáteli.+
28 Přišli tedy do Jeruzaléma se strunnými nástroji+ a s harfami+ a s trubkami+ k Jehovovu domu.+
29 A na všech královstvích zemí spočinul děs+ před Bohem, když slyšeli, že Jehova bojoval proti nepřátelům Izraele.+
30 Tak nebyla Jehošafatova královská říše vyrušována a jeho Bůh mu dále dával odpočinek všude kolem.+
31 A Jehošafat+ dál vládl nad Judou. Bylo mu třicet pět let, když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě pětadvacet let. A jeho matka se jmenovala Azuba,+ dcera Šilchiho.
32 A stále chodil cestou svého otce Asy+ a neodbočoval od ní, takže činil to, co bylo správné v Jehovových očích.+
33 Jen výšiny+ nezmizely; a lid ještě nepřipravil své srdce pro BOHA svých praotců.+
34 Pokud jde o ostatní Jehošafatovy záležitosti, první a poslední, jsou zapsány tam mezi slovy Jehua,+ syna Chananiho,+ jež byla vsunuta do Knihy+ izraelských králů.
35 A poté měl judský král Jehošafat spolek s izraelským králem Achazjášem,+ který jednal ničemně.+
36 Učinil ho tedy svým společníkem při výrobě lodí, aby pluly do Taršiše,+ a lodě vyráběli v Ecjon-geberu.+
37 Avšak Eliezer, syn Dodavahua z Mareši, mluvil prorocky proti Jehošafatovi a řekl: „Jelikož jsi měl spolek s Achazjášem,+ Jehova jistě rozbije tvá díla.“+ Lodě tudíž ztroskotaly+ a neuchovaly si sílu plout do Taršiše.+
Poznámky
^ Dosl. „od Ammonim“. Heb. me·ha·ʽAm·mó·nimʹ; přemístěním písmen v M „Meunim; Meunité“; LXX „Minejci“; Vgc „Ammonité“.
^ Tj. od Mrtvého moře.
^ „Z Edomu“, jeden heb. rkp.; heb. me·ʼAramʹ, „ze Sýrie“; řec. Sy·riʹas; lat. Syʹri·a; Sy „[od] Rudého moře“.
^ „Ve sboru.“ Heb. biq·halʹ; řec. ek·kle·siʹai.
^ Nebo „svého přítele“. Lat. a·miʹci.
^ Nebo „před ně“. Viz 1Mo 10:9, ppč. „v odporu proti“.
^ Nebo „věrně oddaná láska“.
^ „Oblečení“, Vg a sedm heb. rkp.; M „mrtvol“.
^ Znamená „požehnání“.
