2. Paralipomenon 21:1–20

21  Nakonec Jehošafat ulehl se svými praotci+ a byl pohřben se svými praotci v Městě Davidově;+ a začal místo něho vládnout jeho syn Jehoram.+  A měl bratry, Jehošafatovy syny, Azarjáše* a Jechiela a Zecharjáše a Azarjáše* a Michaela a Šefatjáše. Ti všichni byli syny Jehošafata, krále Izraele.*  Jejich otec jim tedy dal mnoho darů+ ve stříbře a ve zlatě a ve vybraných věcech spolu s opevněnými městy v Judovi;+ ale království dal Jehoramovi,+ neboť byl prvorozený.+  Když Jehoram povstal nad královstvím svého otce, přistoupil k tomu, aby posílil své postavení, a tak mečem zabil všechny své bratry+ a také některé z izraelských knížat.  Jehoramovi bylo dvaatřicet let, když začal vládnout, a vládl+ v Jeruzalémě osm let.  A dále chodil cestou izraelských králů,+ právě jako ti z Achabova domu; jeho manželkou se totiž stala Achabova vlastní dcera,+ a dále činil to, co bylo špatné v Jehovových očích.+  A Jehova nechtěl zničit Davidův dům+ kvůli smlouvě,+ kterou uzavřel s Davidem, a právě jak [předtím] řekl, vždycky dával lampu jemu+ a jeho synům.+  Za jeho dnů se zpod Judovy ruky+ vzbouřil Edom+ a potom [si] udělal krále, aby nad nimi vládl.+  Jehoram tedy se svými veliteli přešel a s ním také všechny dvoukolé vozy. A stalo se, že vstal za noci a srážel Edomity, kteří obklopovali jeho a také velitele dvoukolých vozů. 10  Ale Edom se svého vzbouření zpod Judovy ruky držel až do tohoto dne. Tehdy se v tomtéž čase začala zpod jeho ruky bouřit Libna,+ protože opustil+ Jehovu, BOHA svých praotců.+ 11  Sám také nadělal výšiny+ na judských horách, aby způsobil, že obyvatelé Jeruzaléma budou mít nemravný styk,+ a aby Judu zahnal pryč.+ 12  Nakonec mu přišlo psaní+ od proroka Elijáše*+ a říkalo: „Tak řekl Jehova, BŮH tvého praotce Davida: ‚Kvůli tomu, že jsi nechodil po cestách svého otce Jehošafata+ ani po cestách judského krále Asy,+ 13  ale chodíš cestou izraelských králů+ a působíš, aby Juda a obyvatelé Jeruzaléma měli nemravný styk+ stejně, jako působil nemravný styk dům Achabův,+ a dokonce jsi zabil své vlastní bratry, domácnost svého otce, kteří byli lepší než ty,+ 14  pohleď, Jehova uštědřuje velkou ránu+ tvému lidu+ a tvým synům+ a tvým manželkám a všemu tvému zboží. 15  A budeš mít mnoho nemocí,+ s onemocněním střev, až ti střeva budou vycházet kvůli té nemoci den co den.‘“+ 16  Jehova tudíž proti Jehoramovi vzburcoval ducha+ Filištínů+ a Arabů,+ kteří byli po boku* Etiopů.*+ 17  Přitáhli tedy do Judy a prorazili do ní a pobrali všechno zboží, které se dalo najít v králově domě,+ a také jeho syny a jeho manželky,+ a nezůstal mu syn kromě Jehoachaza,+ jeho nejmladšího syna. 18  A po tom všem ho Jehova postihl ranou v jeho střevech, nemocí, pro niž nebylo uzdravení.+ 19  A v nadcházejících dnech se stalo, právě když vypršela lhůta plných dvou let, že mu během jeho nemoci vyšla střeva,+ a on posléze ve svých těžkých onemocněních zemřel; a jeho lid pro něho nepálil tak, jako pálil+ pro jeho praotce. 20  Dvaatřicet let mu bylo, když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě osm let. Nakonec odešel, aniž po něm toužili.+ Pohřbili ho tedy v Městě Davidově,+ ale ne na pohřebních místech králů.+

Poznámky

„Azarjáše.“ Heb. ʽAzar·jahʹ.
„A Azarjáše.“ Heb. wa·ʽAzar·jaʹhu.
„Izraele“, M(heb. Jis·ra·ʼelʹ)Vg; LXXSyVgc a asi 40 heb. rkp. „Judy“.
„Od ... Elijáše.“ Heb. me·ʼE·li·jaʹhu; v knihách Paralipomenon jediná zmínka o Elijášovi. Viz 1Kr 17:1, ppč. „Elijáš“.
„Etiopů“, LXXVg; heb. Ku·šimʹ, „Kušitů“.
Nebo „byli pod dohledem“.