2. Paralipomenon 24:1–27

24  Jehoašovi* bylo sedm let, když začal vládnout,+ a vládl v Jeruzalémě čtyřicet let.+ A jeho matka se jmenovala Cibja z Beer-šeby.+  A Jehoaš+ stále činil to, co bylo správné v Jehovových očích,+ po všechny dny kněze Jehojady.+  A Jehojada přistoupil k tomu, aby pro něj vzal dvě manželky, a stal se otcem synů a dcer.+  Poté se stalo blízkým Jehoašovu srdci, aby obnovil Jehovův dům.+  Sebral tudíž kněze+ a Levity a řekl jim: „Vyjděte do judských měst a sbírejte peníze z celého Izraele, aby se rok co rok opravoval dům vašeho Boha;+ a vy, vy byste v té záležitosti měli jednat rychle.“ A Levité rychle nejednali.+  Král tedy povolal Jehojadu, hlavu, a řekl mu:+ „Proč jsi nevyžadoval vyúčtování od Levitů za přinášení posvátné daně z Judy a Jeruzaléma, nařízené Jehovovým sluhou Mojžíšem,+ ano [daně] izraelského sboru pro stan Svědectví?+  Vždyť pokud jde o tu ničemnou ženu Atalju, její synové+ se vloupali do domu [pravého] Boha,+ a dokonce všechny svaté+ věci Jehovova domu dali Baalům.“+  Potom král řekl [slovo], a tak udělali truhlici+ a postavili ji venku u brány Jehovova domu.  Poté provolali po celém Judovi a Jeruzalémě, aby se Jehovovi přinášela posvátná daň+ nařízená Izraeli v pustině Mojžíšem,+ sluhou [pravého] Boha.* 10  A všechna knížata+ a všechen lid se zaradoval,+ a nosili a házeli to do té truhlice,+ až dali všichni. 11  A stalo se, že v pravý čas přinášel truhlici rukou Levitů+ do královy péče, a jakmile viděli, že je peněz hodně,+ králův tajemník+ a pověřenec předního kněze přišli a nato truhlici vyprázdnili a pozdvihli ji a vrátili ji na její místo. Tak to dělali den co den, takže nasbírali hojnost peněz. 12  Potom je král a Jehojada dávali těm, kteří konali dílo služby Jehovova domu,+ a ti se stali nájemci kameníků+ a řemeslníků+ pro obnovu Jehovova domu+ a také zpracovatelů železa a mědi pro opravování Jehovova domu.+ 13  A ti, kdo konali dílo, zahájili [své] působení,+ a jejich rukou dílo opravy postupovalo, a konečně dosáhli [toho, že] dům [pravého] Boha stál, jak konstrukčně měl, a zesílili jej. 14  A jakmile skončili, přinesli před krále a Jehojadu zbytek peněz a přistoupili k tomu, aby udělali náčiní pro Jehovův dům, náčiní pro službu+ a ke konání obětí a poháry+ a náčiní ze zlata+ a stříbra; a po všechny Jehojadovy dny v Jehovově domě neustále obětovali zápalné oběti.+ 15  A Jehojada zestárl a [byl] spokojený s roky+ a posléze zemřel. Když zemřel, bylo mu sto třicet let. 16  Pohřbili ho tedy v Městě Davidově spolu s králi,+ protože činil dobré v Izraeli a při [pravém] Bohu a jeho domě.+ 17  A po Jehojadově smrti judská knížata+ vešla a přistoupila k tomu, aby se poklonila králi. Tehdy jim král naslouchal.+ 18  A postupně opustili dům Jehovy, BOHA svých praotců, a začali sloužit+ posvátným kůlům+ a modlám, takže pro tuto jejich vinu vzniklo proti Judovi a Jeruzalému rozhořčení.+ 19  A posílal mezi ně proroky,+ aby je přivedli zpět k Jehovovi; a vydávali proti nim svědectví,* ale oni nedopřáli sluchu.+ 20  A Boží duch+ zahalil*+ Zecharjáše,+ syna kněze Jehojady,+ takže se postavil nad lidem a řekl jim: „Tak řekl [pravý] Bůh: ‚Proč překračujete přikázání Jehovy, takže se nemůžete prokázat [jako] úspěšní?+ Protože jste opustili Jehovu, on zase opustí vás.‘“+ 21  Nakonec se proti němu spikli+ a na královo přikázání ho uházeli kameny na nádvoří Jehovova domu.+ 22  A král Jehoaš nepamatoval na milující laskavost, kterou mu projevil jeho otec Jehojada,+ takže zabil jeho syna, který, když umíral, řekl: „Ať na to dohlédne Jehova a vyžádá to zpět.“+ 23  A na přelomu+ roku se stalo, že proti němu přitáhla+ vojenská síla Sýrie,+ a začali vpadat do Judy a Jeruzaléma. Potom zničili mezi lidem všechna knížata+ lidu a všechnu jejich kořist poslali damašskému+ králi. 24  Vojenská síla Syřanů totiž podnikla vpád s malým počtem mužů,+ a sám Jehova jim vydal do ruky vojenskou sílu o velmi velkém počtu,+ protože opustili Jehovu, BOHA svých praotců; a na Jehoašovi vykonali skutky soudu.+ 25  A když od něho odtáhli (zanechali ho totiž s mnoha chorobami+), jeho vlastní sluhové se proti němu spikli+ kvůli krvi+ synů* kněze Jehojady;+ a zabili ho na jeho vlastním lehátku, takže zemřel.+ Potom ho pohřbili v Městě Davidově,+ ale nepohřbili ho na pohřebních místech králů.+ 26  A to byli spiklenci proti němu: Zabad,+ syn Ammonitky Šimeat, a Jehozabad, syn Moabky Šimrit. 27  Pokud jde o jeho syny a hojnost prohlášení proti němu+ a založení+ domu [pravého] Boha, jsou zapsány tam ve výkladu* Knihy+ králů. A začal místo něho vládnout jeho syn Amacjáš.+

Poznámky

Dosl. „Joašovi“. Viz 2Kr 11:21 ppč.
Sluhou [pravého] Boha.“ Heb. ʽe·vedh-ha·ʼElo·himʹ; Sy „sluhou Jehovy“. Viz dodatek 1F.
„Vydávali ... svědectví.“ Lat. pro·te·stanʹtes.
Dosl. „oblékl“.
„Synů“, MSy; LXXVg „syna“. V M je na tomto místě použito mn. č. k označení výjimečné hodnoty Jehojadova syna Zecharjáše, který byl prorokem a knězem.
Nebo „midraši“. Heb. midh·rašʹ. Jediné další místo, kde se v M vyskytuje toto heb. slovo, je v 13:22, kde viz ppč.