2. Paralipomenon 25:1–28

25  Amacjáš+ se stal králem ve věku pětadvaceti let a vládl v Jeruzalémě devětadvacet let. A jeho matka se jmenovala Jehoaddan+ z Jeruzaléma.  A dále činil to, co bylo správné v Jehovových očích,+ jenže ne s úplným+ srdcem.  A jakmile na něm království zesílilo, stalo se, že pohotově zabil+ své sluhy,+ kteří srazili krále, jeho otce.+  A jejich syny neusmrtil, ale [učinil] podle toho, co je napsáno v zákoně, v knize Mojžíšově,+ co Jehova přikázal, [když] řekl: „Otcové by neměli zemřít za syny,+ ani synové by neměli zemřít za otce;+ ale každý by měl zemřít za svůj vlastní hřích.“+  A Amacjáš přistoupil k tomu, aby sebral Judu a aby je nechal stát podle domu praotců,+ po velitelích tisíců+ a po velitelích set+ za celého Judu a Benjamína; a přikročil k tomu, aby je sepsal od dvacetiletých+ výše, a nakonec shledal, že jich [je] tři sta tisíc vybraných mužů vycházejících do vojska, zacházejících s kopím+ a velkým štítem.+  Dále najal sto tisíc statečných, silných mužů z Izraele za sto stříbrných talentů.*  A přišel k němu jistý muž [pravého] Boha+ a řekl: „Králi, ať s tebou izraelské vojsko nejde, neboť Jehova není s Izraelem,+ [totiž] se všemi syny Efrajima.  Ale pojď sám, jednej, buď odvážný k válce.+ [Pravý] Bůh by mohl způsobit, že klopýtneš před nepřítelem; u Boha* totiž existuje moc pomáhat+ a působit klopýtání.“+  Amacjáš+ na to řekl muži [pravého] Boha: „Ale co se má udělat s tou stovkou talentů, kterou jsem dal izraelským oddílům?“+ Na to muž [pravého] Boha řekl: „U Jehovy existují prostředky, aby ti dal mnohem víc než to.“+ 10  Amacjáš je tedy oddělil, totiž oddíly, které k němu přišly z Efrajima, aby šly na své vlastní místo. Jejich hněv se však velmi rozpálil proti Judovi, takže se vrátili na své vlastní místo v žáru hněvu.+ 11  A Amacjáš, ten sebral odvahu a přistoupil k tomu, aby vedl svůj vlastní lid a šel k Solnému údolí;+ a srážel syny Seiru,+ deset tisíc.+ 12  A deset tisíc zajali judští synové živých. Odvedli je tedy na vrcholek skalního útesu a přistoupili k tomu, aby je shodili z vrcholku skalního útesu; a oni — všichni do jednoho — pukli.+ 13  Pokud jde o členy oddílu, které Amacjáš poslal zpátky, aby s ním nešli do války,+ ti začali dělat nájezdy do judských měst od Samaří+ až po Bet-choron,+ a srazili jich tři tisíce a nabrali mnoho vydrancovaného. 14  Ale potom, co Amacjáš přišel od srážení Edomitů, stalo se, že nyní přinesl bohy+ synů Seiru a postavil si je jako bohy+ a začal se před nimi klanět+ a začal jim přinášet obětní dým.+ 15  Jehovův hněv se tudíž rozpálil proti Amacjášovi, a tak k němu poslal proroka a řekl mu: „Proč jsi pátral po bozích+ toho lidu,+ kteří neosvobodili svůj vlastní lid z tvé ruky?“+ 16  A když k němu mluvil, stalo se, že [král] mu okamžitě řekl: „Učinili jsme tě královým rádcem?+ Přestaň pro své vlastní dobro.+ Proč by tě měli srazit?“ Prorok tedy přestal, ale řekl: „Jistě vím, že se Bůh rozhodl, že tě zničí,+ protože jsi tohle udělal+ a nenaslouchal jsi mé radě.“+ 17  Potom se judský král Amacjáš poradil a poslal k izraelskému králi Jehoašovi, synu Jehoachaza, syna Jehuova,+ a řekl: „Přijď! Pohlédněme si navzájem do obličeje.“+ 18  Na to izraelský král Jehoaš poslal k judskému králi Amacjášovi a řekl:+ „Trnitý plevel, který byl v Libanonu, poslal k cedru, který byl v Libanonu,+ a řekl: ‚Dej přece svou dceru mému synovi za manželku.‘+ Šlo však kolem divoké polní zvíře,+ jež bylo v Libanonu, a zašláplo ten trnitý plevel. 19  Řekl sis: Vida, srazil jsi Edom.+ A tvé srdce+ tě pozvedlo, abys byl oslavován.+ Zůstaň přece bydlet ve svém vlastním domě.+ Proč by ses měl pouštět do rozepře ve špatném postavení+ a musel padnout, ty a Juda s tebou?“+ 20  Ale Amacjáš nenaslouchal; bylo to totiž od [pravého] Boha,+ aby je vydal do jeho ruky, protože pátrali po edomských bozích.+ 21  Izraelský král Jehoaš tedy vytáhl+ a přistoupili k tomu, aby si pohlédli navzájem do obličeje,+ on a judský král Amacjáš, u Bet-šemeše,+ který patří Judovi. 22  A Juda byl před Izraelem poražen,+ takže se dali na útěk, každý do svého stanu.*+ 23  A judského krále Amacjáše, syna Jehoaše, syna Jehoachazova, toho se izraelský král Jehoaš u Bet-šemeše zmocnil,+ načež ho přivedl do Jeruzaléma+ a udělal průlom v jeruzalémské zdi od Efrajimovy brány+ až k Nárožní bráně,+ čtyři sta loket.* 24  A [vzal]* všechno zlato a stříbro a všechny předměty, které se nalézaly v domě [pravého] Boha u Obed-edoma,+ a poklady králova domu+ a rukojmí a potom se vrátil do Samaří.+ 25  A judský král Amacjáš,+ syn Jehoašův, žil dál po smrti izraelského krále Jehoaše,+ syna Jehoachazova, patnáct let.+ 26  Pokud jde o ostatní Amacjášovy záležitosti, první a poslední,+ pohleďme, nejsou snad zapsány v Knize+ judských a izraelských králů?+ 27  A od času, kdy Amacjáš odbočil od následování Jehovy, přistoupili k tomu, aby proti němu v Jeruzalémě zosnovali spiknutí.+ Posléze uprchl do Lakiše,+ ale poslali za ním do Lakiše a usmrtili ho tam.+ 28  Odvezli ho tedy na koních+ a pohřbili ho s jeho praotci v Judově* městě.+

Poznámky

Viz dodatek 8A.
„Boha“, MVg; LXX „Jehovy“.
Dosl. „svých stanů“.
Asi 178 m.
„Vzal“, Sy; MLXXVg vynechávají.
„Judově“, M; LXXSyVg, 12 heb. rkp. a 2Kr 14:20 „Davidově“.