2. Paralipomenon 29:1–36
29 A Ezekjáš*+ se stal králem ve věku pětadvaceti let a vládl v Jeruzalémě devětadvacet let. A jeho matka se jmenovala Abija, dcera Zecharjášova.+
2 A dále činil to, co bylo správné v Jehovových očích,+ podle všeho, co dělal jeho praotec David.+
3 Sám v prvním roce své vlády, v prvním měsíci, otevřel dveře Jehovova domu a začal je opravovat.+
4 Potom přivedl kněze a Levity a shromáždil je na otevřené místo+ na východě.
5 A přistoupil k tomu, aby jim řekl: „Naslouchejte mi, Levité. Posvěťte+ se nyní a posvěťte dům Jehovy, BOHA svých praotců, a vyneste ze svatého místa nečistou věc.+
6 Naši otcové totiž jednali nevěrně+ a činili to, co bylo špatné v očích Jehovy, našeho Boha,+ takže ho opustili+ a odvrátili obličej od Jehovova svatostánku+ a nastavili šíji.
7 Zavřeli také dveře+ síně a nechávali lampy zhašené+ a nepálili kadidlo+ a neobětovali BOHU Izraele zápalnou oběť na svatém místě.+
8 A proti Judovi a Jeruzalému nastalo Jehovovo rozhořčení,+ takže je učinil předmětem, před nímž se [člověk] otřese,+ předmětem úžasu+ a příčinou k hvízdání,+ právě jak [to] vidíte na vlastní oči.
9 A hle, naši praotcové padli mečem+ a naši synové a naše dcery a naše manželky byli kvůli tomu v zajetí.+
10 Nyní je blízké mému srdci, abych uzavřel smlouvu+ s Jehovou, BOHEM Izraele, aby se jeho hořící hněv obrátil od nás zpět.
11 Nyní se neoddávejte odpočinku,+ moji synové, neboť vás Jehova vyvolil, abyste před ním stáli, abyste mu sloužili+ a pokračovali jako jeho služebníci+ a jako ti, kdo přinášejí obětní dým.“+
12 Na to Levité+ vstali, Machat, syn Amasaiův, a Joel, syn Azarjášův, ze synů Kehatovců,+ a ze synů Merariho+ Kiš, syn Abdiho, a Azarjáš, syn Jehallelelův; a z Geršonovců+ Joach, syn Zimmův, a Eden, syn Joachův;
13 a ze synů Elicafana+ Šimri a Jeuel; a ze synů Asafa+ Zecharjáš a Mattanjáš;
14 a ze synů Hemana+ Jechiel a Šimei; a ze synů Jedutuna+ Šemajáš a Uzziel.
15 Potom shromáždili své bratry a posvětili+ se a přišli podle králova přikázání na základě Jehovových slov,+ aby očistili Jehovův dům.+
16 Kněží nyní vešli dovnitř do Jehovova domu, aby provedli očistu a vynesli na nádvoří+ Jehovova domu všechnu nečistotu, kterou našli v Jehovově chrámu. Levité ji zase přijali, aby ji vynesli ven do říčního údolí Kidron.+
17 Tak začali první [den] prvního měsíce s posvěcováním a osmý den měsíce přišli k Jehovově síni;+ takže posvětili Jehovův dům v osmi dnech, a šestnáctý den prvního+ měsíce skončili.
18 Poté vešli dovnitř ke králi Ezekjášovi a řekli: „Očistili jsme celý Jehovův dům, oltář pro zápalnou oběť+ a všechno jeho náčiní,+ a stůl pro navrstvený chléb+ a všechno jeho náčiní.+
19 A připravili jsme všechno náčiní,+ které král Achaz+ ve své nevěrnosti*+ odstranil z používání během své vlády, a posvětili jsme je;+ a jsou tam před Jehovovým oltářem.“
20 A král Ezekjáš+ přistoupil k tomu, aby časně vstal+ a shromáždil knížata+ z města a vyšel k Jehovovu domu.
21 A přivedli sedm býků+ a sedm beranů a sedm beránků a sedm kozlů jako oběť za hřích+ pro království a pro svatyni a pro Judu. Řekl tedy kněžím,+ synům Árona, aby je obětovali na Jehovově oltáři.
22 Porazili+ tudíž skot, a kněží přijali krev+ a vykropili+ ji na oltář; poté porazili berany+ a vykropili krev+ na oltář a porazili beránky a vykropili krev na oltář.
23 Potom přivedli kozly+ oběti za hřích až před krále a sbor a vložili na ně ruce.+
24 Kněží je nyní porazili a vykonali oběť za hřích s jejich krví na oltáři, aby vykonali smíření za celý Izrael;+ protože král řekl, že ta zápalná oběť a oběť za hřích+ [by měla být] za celý Izrael.+
25 Mezitím rozmístil Levity+ u Jehovova domu s činely,+ se strunnými nástroji+ a s harfami,+ podle přikázání Davida+ a králova vizionáře Gada+ a proroka Natana,+ neboť to přikázání bylo z Jehovovy ruky prostřednictvím jeho proroků.+
26 Levité tedy stáli s Davidovými nástroji+ a také kněží s trubkami.+
27 Potom Ezekjáš řekl, aby se obětovala zápalná oběť na oltáři; a v čase, kdy začala zápalná oběť, začala Jehovova píseň+ a také trubky, dokonce pod vedením nástrojů izraelského krále Davida.
28 A celý sbor* se klaněl,+ zatímco zněla píseň+ a zvučely trubky — to vše, dokud nebyla ukončena zápalná oběť.
29 A jakmile ukončili její obětování, král a všichni, kdo se nalézali u něho, se hluboce poklonili a vrhli se [k zemi].+
30 Král Ezekjáš a knížata+ nyní řekli Levitům, aby chválili Jehovu slovy Davida+ a vizionáře Asafa.+ Začali tedy předkládat chválu dokonce s radováním+ a stále se skláněli a vrhali se [k zemi].+
31 Konečně Ezekjáš odpověděl a řekl: „Nyní jste naplnili svou ruku mocí pro Jehovu.+ Přibližte se a přineste oběti+ a oběti díkůvzdání+ k Jehovovu domu.“ A sbor začal přinášet oběti a oběti díkůvzdání, a také každý, [kdo měl] ochotné srdce, zápalné oběti.+
32 A počet zápalných obětí, které přinesl sbor, dostoupil sedmdesáti [kusů] skotu, sta beranů, dvou set beránků — to všechno jako zápalná oběť Jehovovi;+
33 a také svaté obětní dary, šest set [kusů] skotu a tři tisíce [kusů] bravu.
34 Jen kněží+ bylo příliš málo a nebyli schopni stáhnout všechny zápalné oběti.+ Vypomohli jim tedy jejich bratři+ Levité, než byla práce dokončena+ a než se kněží mohli posvětit, neboť Levité byli přímějšího+ srdce, aby se posvětili,+ než kněží.
35 A také zápalných obětí+ bylo velké množství s tučnými kusy+ obětí společenství+ a s tekutými oběťmi+ na zápalné oběti. Tak byla připravena služba Jehovova domu.+
36 Ezekjáš a všechen lid se tudíž radovali nad tím, že [pravý] Bůh vykonal přípravu pro lid,+ protože se ta věc stala tak nenadále.+
Poznámky
^ Viz 2Kr 20:10 ppč.
^ „Nevěrnosti“, M; řec. a·po·sta·siʹai, „odpadlictví“, od slovesa a·fiʹste·mi, „odstoupit od“; podstatné jméno má význam „zběhnutí; opuštění; vzpoura“. Viz Joz 22:22; Sk 21:21; 2Te 2:3 ppč.
^ „Sbor.“ Heb. haq·qa·halʹ; řec. he ek·kle·siʹa.
