2. Paralipomenon 32:1–33

32  Po těchto věcech a tomto věrném běhu+ přišel asyrský+ král Senacherib+ a přistoupil k tomu, aby vpadl do Judy a utábořil se proti opevněným městům,+ a stále pomýšlel na to, že si je přisvojí průlomem.  Když Ezekjáš viděl, že Senacherib přišel s obličejem+ zaměřeným na válku proti Jeruzalému,  tehdy se svými knížaty+ a svými silnými muži rozhodl, že ucpou vody zřídel, které byly vně města;+ a tak mu pomohli.  Sebralo se tudíž mnoho lidí a ucpávali všechny prameny a bystřinu,+ která zaplavuje střed země, a říkali: „Proč by měli asyrští králové přijít a opravdu najít spoustu vody?“  Dále, sebral odvahu a vystavěl celou pobořenou zeď+ a vyzdvihl na ní věže+ a zvenčí jinou zeď+ a opravil Val*+ Města Davidova a nadělal hojnost střel+ a štíty.+  A přistoupil k tomu, aby dosadil vojenské velitele+ nad lidem a sebral je k sobě na veřejné prostranství+ městské brány a promluvil jim do srdce+ a řekl:  „Buďte odvážní a silní.+ Nebojte se+ ani se neděste+ kvůli asyrskému+ králi a kvůli celému tomu zástupu, který je s ním;+ s námi je jich totiž více, než jich je s ním.  S ním je tělesná paže,+ ale s námi je Jehova, náš Bůh, aby nám pomáhal+ a bojoval naše bitvy.“+ A lid se začal opírat o slova judského krále Ezekjáše.+  Poté poslal asyrský král Senacherib+ své sluhy k Jeruzalému, zatímco byl u Lakiše+ a s ním celá jeho říšská moc,+ k judskému králi Ezekjášovi a ke všem Judejcům, kteří byli v Jeruzalémě, a řekl: 10  „Tak řekl asyrský král Senacherib:+ ‚V co to důvěřujete, zatímco tiše sedíte obleženi v Jeruzalémě?+ 11  Neláká+ vás Ezekjáš,+ aby vás vydal na smrt hladem a žízní, když říká: „Sám Jehova, náš Bůh, nás osvobodí z dlaně asyrského krále“?+ 12  Neodstranil snad sám Ezekjáš jeho výšiny+ a jeho oltáře+ a neřekl pak Judovi a Jeruzalému: „Měli byste se klanět+ před jediným oltářem+ a na něm byste měli přinášet obětní dým“?+ 13  Nevíte, co jsem učinil já a moji praotcové všem lidem zemí?+ Prokázali se vůbec bohové+ národů zemí [jako] schopní osvobodit svou zemi z mé ruky? 14  Kdo ze všech bohů těchto národů, které moji praotcové zasvětili zničení, se prokázal [jako] schopný osvobodit svůj lid z mé ruky, takže by měl být váš Bůh schopen osvobodit vás z mé ruky?+ 15  A nenechte se nyní od Ezekjáše takhle podvádět+ ani lákat+ a nevěřte mu, neboť žádný bůh* žádného národa ani království nebyl schopen osvobodit svůj lid z mé ruky a z ruky mých praotců. Oč méně pak váš vlastní Bůh osvobodí* vás z mé ruky!‘“+ 16  A jeho sluhové ještě dále mluvili proti Jehovovi, [pravému] Bohu,+ a proti jeho sluhovi Ezekjášovi. 17  Napsal dokonce dopisy,+ aby haněl Jehovu, BOHA Izraele,+ a hovořil proti němu a říkal: „Jako bohové+ národů zemí, kteří neosvobodili svůj lid z mé ruky,+ tak neosvobodí svůj lid z mé ruky Ezekjášův BŮH.“ 18  A stále volali+ silným hlasem+ v jazyce Židů+ k jeruzalémskému lidu, který byl na zdi, aby ho zastrašili a rozrušili ho,+ aby dobyli město. 19  A dále mluvili+ proti BOHU Jeruzaléma+ stejně jako proti bohům lidí země, dílu lidských rukou.+ 20  Ale král Ezekjáš+ a prorok+ Izajáš,*+ syn Amocův,+ se kvůli tomu stále modlili+ a volali k nebesům o přispění.+ 21  A Jehova přistoupil k tomu, aby poslal anděla+ a zahladil každého statečného, silného muže+ a vůdce a velitele v táboře asyrského krále,+ takže šel zpátky do své vlastní země s hanbou obličeje. Později vstoupil do domu svého boha,* a tam ho jistí [lidé], kteří vyšli z jeho vlastního nitra, skolili mečem.+ 22  Tak Jehova zachránil Ezekjáše a obyvatele Jeruzaléma z ruky asyrského krále Senacheriba+ a z ruky všech jiných a dal jim odpočinek všude kolem.+ 23  A mnozí přinášeli dary Jehovovi do Jeruzaléma+ a vybrané věci judskému králi Ezekjášovi+ a byl poté vyvýšen v očích všech národů.+ 24  V těch dnech Ezekjáš smrtelně onemocněl+ a začal se modlit k Jehovovi.+ On s ním tedy hovořil+ a dal mu předzvěst.+ 25  Ezekjáš se však neodměnil podle prospěchu, který mu byl poskytnut,+ neboť se jeho srdce stalo domýšlivým,+ a vzniklo rozhořčení+ proti němu a proti Judovi a Jeruzalému. 26  Ezekjáš se však za domýšlivost svého srdce pokořil,+ on a obyvatelé Jeruzaléma, a Jehovovo rozhořčení na ně nepřišlo za dnů Ezekjášových.+ 27  A Ezekjáš nabyl bohatství a slávy ve velmi velkém množství;+ a nadělal si zásobárny na stříbro a na zlato+ a na drahokamy+ a na balzámový olej+ a na štíty+ a na všechny žádoucí předměty;+ 28  a také skladištní místa+ na výnos obilí a mladého vína+ a oleje, a také stání+ pro všechny různé druhy zvířat a stání pro stáda. 29  A získal pro sebe města a také hospodářská zvířata z bravu+ a dobytka+ v hojnosti; Bůh mu totiž dal velmi mnoho zboží.+ 30  A Ezekjáš to byl, kdo ucpal+ horní zdroj vod+ Gichonu+ a svedl je přímo dolů na západ k Městu Davidovu,+ a Ezekjáš se dále prokazoval [jako] úspěšný v každém svém díle.+ 31  A tak to bylo, že ho skrze mluvčí babylónských*+ knížat, kteří k němu byli posláni,+ aby se dotazovali na předzvěst,+ jež se přihodila v zemi, [pravý] Bůh opustil,+ aby ho vyzkoušel,+ aby poznal všechno v jeho srdci.+ 32  Pokud jde o ostatní Ezekjášovy záležitosti+ a jeho skutky milující laskavosti,*+ jsou zapsány tam ve vidění proroka Izajáše,* syna Amocova,+ v Knize+ judských a izraelských králů. 33  Nakonec Ezekjáš ulehl se svými praotci+ a pohřbili ho ve stoupání k pohřebním místům Davidových synů;+ a při smrti mu celý Juda a obyvatelé Jeruzaléma prokázali čest.+ A začal místo něho vládnout jeho syn Manasse.+

Poznámky

Val.“ Heb. ham·mil·lóʼʹ.
Dosl. „vůbec žádný bůh“. Heb. loʼ ... kol-ʼelóʹah, j. č. od ʼelo·himʹ.
„Osvobodí“, v heb. mn. č. ve shodě se svým podmětem ʼElo·hé·khemʹ, „váš vlastní Bůh“, což je mn. č. označující majestát a božské síly. LXXVg mají sloveso v j. č.; stejně v M ve v. 17b.
„A ... Izajáš.“ Heb. wI·ša·ʽejaʹhu, znamená „záchrana od Jehovy“; LXX „Esaias“; Vgc „Isaias“.
„Svého boha.“ Heb. ʼelo·havʹ, mn. č. od ʼelóʹah, použito na Senacheribova falešného boha, označuje majestát; řec. the·ouʹ; lat. deʹi.
„Babylónských“, LXXVg; M „bábelských“.
Nebo „věrně oddané lásky“.
„Izajáše.“ Heb. Ješa·ʽejaʹhu.