2. Paralipomenon 34:1–33

34  Josijášovi+ bylo osm+ let, když začal vládnout, a vládl v Jeruzalémě jedenatřicet let.+  A přistoupil k tomu, aby činil to, co bylo správné v Jehovových očích+ a chodil po cestách svého praotce Davida;+ a neodbočil napravo ani nalevo.+  A v osmém roce své vlády, zatímco byl ještě chlapcem,+ začal pátrat+ po BOHU svého praotce Davida; a ve dvanáctém roce začal očišťovat+ Judu a Jeruzalém od výšin+ a posvátných kůlů+ a rytých soch+ a litých soch.  Dále před ním strhli+ oltáře Baalů;+ a stojany s kadidlem,+ které byly nahoře, z nich podťal; a posvátné kůly+ a ryté sochy+ a lité sochy rozbil na kusy a změnil v prach+ a pak [jím] posypal povrch pohřebních míst těch, kdo jim obětovávali.+  A kosti+ kněží spálil na jejich oltářích.+ Tak očistil Judu a Jeruzalém.  Také ve městech Manasseho+ a Efrajima+ a Simeona, až po Naftaliho, na jejich zpustošených místech všude kolem  dokonce strhával oltáře+ a posvátné kůly,+ a ryté sochy+ rozdrtil a změnil v prach;+ a podťal všechny stojany s kadidlem+ v celé izraelské zemi, načež se vrátil do Jeruzaléma.  A v osmnáctém+ roce své vlády, když očistil zemi a dům, poslal Šafana,+ syna Acaljášova, a velitele města Maasejáše a zapisovače Joacha, syna Joachazova, aby opravili+ dům Jehovy, jeho Boha.  A přistoupili k tomu, aby přišli k veleknězi* Chilkijášovi*+ a dali peníze, které se přinášely do Božího domu, jež levitští vrátní+ shromáždili z ruky Manasseho+ a Efrajima+ a z celého zbytku Izraele+ a z celého Judy a Benjamína a od obyvatel Jeruzaléma.* 10  Potom [je] dali do ruky vykonavatelů* díla, kteří byli ustanoveni nad Jehovovým domem.*+ Vykonavatelé díla, kteří byli činní v Jehovově domě, je zase vynaložili na vylepšení a opravu domu. 11  Dali je tedy řemeslníkům a stavitelům,+ aby nakoupili tesané kameny a trámy+ na vazby a aby stavěli z trámů domy, které zničili judští králové.+ 12  A muži v tom díle jednali s věrností;+ a byli nad nimi ustanoveni Levité Jachat a Obadjáš ze synů Merariho+ a Zecharjáš a Mešullam ze synů Kehatovců,+ aby působili jako dozorci. A Levité, z nichž každý byl znalcem nástrojů písně,+ 13  byli nad nosiči břemen+ a dozorci+ všech vykonavatelů díla pro různé služby; a z Levitů+ byli tajemníci+ a úředníci a strážci bran.+ 14  A zatímco vynášeli peníze,+ které se přinášely do Jehovova domu, kněz Chilkijáš+ našel knihu+ Jehovova zákona+ [předanou] Mojžíšovou rukou.+ 15  Chilkijáš tedy odpověděl a řekl tajemníkovi Šafanovi:+ „Našel jsem v Jehovově domě samotnou knihu zákona.“ S tím dal Chilkijáš knihu Šafanovi. 16  Šafan potom přinesl knihu králi a odvětil dále králi a řekl: „Všechno, co bylo dáno do ruky tvých sluhů, dělají. 17  A vysypávají peníze, které se nalézají v Jehovově domě, a dávají je do ruky ustanovených mužů a do ruky vykonavatelů díla.“+ 18  A tajemník Šafan přikročil k tomu, aby podal králi zprávu a řekl: „Tady je kniha,+ kterou mi dal kněz Chilkijáš.“+ A Šafan z ní začal před králem číst.+ 19  A jakmile král slyšel slova zákona, stalo se, že okamžitě roztrhl své oděvy.+ 20  Potom král přikázal Chilkijášovi+ a Achikamovi,+ synu Šafanovu, a Abdonovi, synu Micheášovu, a tajemníku+ Šafanovi+ a královu sluhovi Asajášovi+ a řekl: 21  „Jděte, dotažte+ se Jehovy v můj vlastní prospěch+ a ve prospěch toho, co zůstalo v Izraeli a v Judovi, na slova knihy,+ která se našla, neboť velký je Jehovův vztek,+ který se musí vylít proti nám proto, že naši praotcové nedodržovali Jehovovo slovo tím, že by činili podle všeho, co je napsáno v této knize.“+ 22  A tak Chilkijáš spolu s těmi, kterým král [řekl],* šel k prorokyni+ Chuldě,+ manželce Šalluma,+ syna Tikvy,* syna Charchasova,* správce oděvů, jelikož bydlela v Jeruzalémě ve druhé čtvrti; a přistoupili k tomu, aby k ní takto promluvili. 23  Na to jim řekla: „Tak řekl Jehova, BŮH Izraele: ‚Řekněte* muži, který vás ke mně poslal: 24  „Tak řekl Jehova: ‚Hle, přivádím neštěstí+ na toto místo a na jeho obyvatele,+ všechny kletby,+ které jsou napsány v knize, kterou četli před judským králem,+ 25  protože mě opustili+ a šli přinášet obětní dým jiným bohům,+ aby mě uráželi+ vším, co udělaly jejich ruce,+ a aby se můj vztek+ vylil na toto místo a nebyl uhašen.‘“+ 26  A judskému králi, který vás posílá, abyste se dotazovali Jehovy, tomu byste měli říci toto: „Tak řekl Jehova, BŮH Izraele:+ ‚Pokud jde o slova,+ která jsi slyšel, 27  jelikož tvé srdce+ bylo měkké, takže ses pokořil+ kvůli Bohu,* když jsi slyšel jeho slova o tomto místě a jeho obyvatelích, a pokořil ses přede mnou+ a roztrhl své oděvy+ a plakal jsi přede mnou, já, ano já jsem slyšel,+ je Jehovův výrok. 28  Hle, připojuji tě k tvým praotcům a jistě budeš v pokoji+ sebrán na svůj hřbitov,* a tvé oči nepohlédnou na všechno neštěstí,+ které přivádím na toto místo a jeho obyvatele.‘“‘“+ Potom přinesli odpověď králi. 29  A král přistoupil k tomu, aby poslal a shromáždil všechny judské a jeruzalémské starší muže.+ 30  Král nyní vyšel k Jehovovu domu+ se všemi judskými muži a obyvateli Jeruzaléma a kněžími+ a Levity a vším lidem, velkými stejně jako malými; a začal jim do uší číst+ všechna slova knihy smlouvy, která se našla v Jehovově domě.+ 31  A král stál na svém místě+ a přistoupil k tomu, aby uzavřel smlouvu+ před Jehovou, že bude následovat Jehovu a dodržovat jeho přikázání+ a jeho svědectví+ a jeho předpisy+ celým svým srdcem+ a celou svou duší,+ aby plnil+ slova smlouvy, jež byla napsána v této knize.+ 32  Dále přiměl všechny, kdo se nalézali v Jeruzalémě a v Benjamínovi, aby [do ní] vstoupili. A obyvatelé Jeruzaléma přistoupili k tomu, aby učinili podle smlouvy Boha, BOHA svých praotců.+ 33  Poté Josijáš odstranil všechny odporné+ věci ze všech zemí, které patřily izraelským synům,+ a přiměl všechny, kdo se nalézali v Izraeli, aby se ujali služby, aby sloužili Jehovovi, svému Bohu. Po všechny jeho dny neodbočili od následování Jehovy, BOHA svých praotců.+

Poznámky

Dosl. „velkému knězi“, MLXXVg.
Znamená „můj podíl je Jehova“. Heb. Chil·qi·jaʹhu.
„Od obyvatel Jeruzaléma“, MTLXXSyVg; Mmargin a mnoho heb. rkp. „vrátili se do Jeruzaléma“.
„Vykonavatelů“, LXXSyVg a mnoho heb. rkp.; M „vykonavatele“.
Nebo „v Jehovově domě“.
„Řekl“, LXX; M vynechává.
Dosl. „Tokhata“.
Dosl. „Chasrahova“. Ale viz 2Kr 22:14.
„Řekněte“, rozkazovací způsob, m. r., mn. č.
„Bohu“, MVg; Sy „Jehovovi“; LXX „mně“.
Dosl. „svá pohřební místa“.