2. Paralipomenon 8:1–18

8  A stalo se na konci dvaceti let,+ v nichž Šalomoun vystavěl Jehovův dům+ a svůj vlastní dům,+  že města, která dal Chiram*+ Šalomounovi — Šalomoun je přestavěl a potom tam přiměl bydlet izraelské syny.  Navíc táhl Šalomoun k Chamat-cobě a získal nad ní převahu.  Nato přestavěl Tadmor* v pustině a všechna skladištní města,+ jež vystavěl v Chamatu.+  A přikročil k tomu, aby vystavěl Horní Bet-choron+ a Dolní Bet-choron,+ opevněná města se zdmi,+ dveřmi a závorou,+  a Baalat+ a všechna skladištní města, která připadla Šalomounovi, a všechna města dvoukolých vozů+ a města pro jezdce na koních+ a každou Šalomounovu žádoucí věc,+ kterou zatoužil vystavět v Jeruzalémě a Libanonu+ a v celé zemi svého panství.  Pokud jde o všechen lid, který zbyl z Chetitů+ a Amorejců+ a Perizejců+ a Chivijců+ a Jebusejců,+ kteří nebyli součástí Izraele,+  z jejich synů, kteří po nich zůstali v zemi, jež izraelští synové nezahubili,+ Šalomoun odváděl+ muže* k nucené práci až do tohoto dne.+  Ale žádné z izraelských synů neučinil Šalomoun otroky pro své dílo;+ byli totiž válečníky+ a veliteli jeho pobočníků a veliteli jeho vozatajů+ a jeho jezdců na koních.+ 10  To byli velitelé zmocněnců,+ kteří patřili králi Šalomounovi, dvě stě padesát, přední dělníci nad lidem.+ 11  A faraónovu dceru+ přivedl Šalomoun z Města Davidova+ do domu, který pro ni postavil,+ neboť řekl: „Třebaže [je] má manželka, neměla by bydlet v domě izraelského krále Davida, neboť místa, do nichž přišla Jehovova truhla, jsou něčím svatým.“+ 12  Tehdy Šalomoun obětoval zápalné oběti+ Jehovovi na Jehovově oltáři,+ který vystavěl před síní,+ 13  dokonce jako každodenní+ samozřejmost, aby se konaly oběti podle Mojžíšova přikázání pro sabaty+ a novoluní+ a pro ustanovené svátky+ třikrát v roce,+ při svátku nekvašených chlebů+ a při svátku týdnů+ a při svátku chýší.+ 14  Dále dosadil oddíly+ kněží nad jejich službami podle pravidla svého otce Davida,+ a Levity+ na jejich povinná místa, aby chválili a sloužili před kněžími,+ jako každodenní samozřejmost,+ a strážce bran do jejich oddílů pro různé brány,+ neboť takové bylo přikázání Davida, muže [pravého] Boha.* 15  A neodbočili od králova přikázání kněžím a Levitům ohledně žádné záležitosti a ohledně zásob.+ 16  Šalomounovo dílo bylo tedy celé v připraveném+ stavu ode dne položení základu Jehovova domu, dokud nebyl dokončen.+ [Tak] byl Jehovův dům úplný.+ 17  Tehdy šel Šalomoun do Ecjon-geberu+ a do Elotu+ na břehu moře v edomské zemi.+ 18  A Chiram+ mu pravidelně prostřednictvím svých sluhů posílal lodě a sluhy, kteří měli poznání o moři,+ a přicházívali se Šalomounovými sluhy do Ofiru+ a brali odtamtud čtyři sta padesát talentů*+ zlata+ a přiváželi je králi Šalomounovi.+

Poznámky

„Chiram“, LXXSyVg; M „Churam“.
„Tadmor“, MLXXSy; Vg „Palmýru“.
Dosl. „je“.
Muže [pravého] Boha.“ Heb. ʼiš-ha·ʼElo·himʹ. Viz dodatek 1F.
Viz dodatek 8A.