2. Petra 1:1–21

1  Šimon Petr, otrok+ a apoštol+ Ježíše Krista, těm, kdo získali víru, [a] mají ji se stejnou výsadou jako my,+ skrze spravedlnost+ našeho Boha* a Zachránce Ježíše Krista:*+  Kéž vám přibývá nezasloužená laskavost a pokoj+ přesným poznáním+ Boha a Ježíše,* našeho Pána,  jelikož nám jeho božská moc* velkoryse dala všechno, co se týká života+ a zbožné oddanosti,+ skrze přesné poznání toho, kdo nás povolal+ prostřednictvím slávy+ a ctnosti.  Skrze tyto věci nám velkoryse dal drahocenné a velmi velkolepé sliby,+ abyste se jejich prostřednictvím stali podílníky na božské+ přirozenosti,*+ když jste unikli porušenosti, která je ve světě skrze chtíč.+  Ano, právě proto tím, že v odpověď přispějete veškerým opravdovým úsilím,+ dodejte ke své víře ctnost,+ ke [své] ctnosti poznání,+  ke [svému] poznání sebeovládání, ke [svému] sebeovládání+ vytrvalost, ke [své] vytrvalosti zbožnou oddanost,+  ke [své] zbožné oddanosti bratrskou náklonnost, ke [své] bratrské náklonnosti lásku.+  Jestliže tyto věci totiž ve vás existují a překypují, zabrání vám, abyste nebyli ani nečinní, ani neplodní*+ vzhledem k přesnému poznání našeho Pána Ježíše Krista.  Vždyť nejsou-li v někom přítomny tyto věci, je slepý, zavírá oči [před světlem]*+ a zapomněl+ na své očištění+ od svých dávných hříchů. 10  Tím spíše se, bratři, proto vynasnažte, abyste si zajistili své povolání+ a vyvolení,+ neboť budete-li dál činit tyto věci, rozhodně nikdy neselžete.+ 11  Tak vám vskutku bude bohatě opatřen vstup+ do věčného+ království našeho Pána a Zachránce Ježíše Krista.+ 12  Proto budu nakloněn [tomu], abych vám tyto věci vždy připomínal,+ ačkoli [je] znáte a jste upevněni v pravdě,+ která je [ve vás] přítomna.+ 13  Považuji však za správné, dokud jsem v tomto stánku,+ abych vás burcoval připomínáním,+ 14  protože opravdu vím, že můj stánek má být brzy složen,*+ právě jak mi to i naznačil náš Pán Ježíš Kristus.+ 15  Proto se také v každé době vynasnažím, abyste po mém odchodu+ byli sami schopni zmiňovat se o těchto věcech.* 16  Ne, neseznámili jsme vás s mocí a přítomností* našeho Pána Ježíše Krista tím,+ že jsme následovali dovedně vynalezené falešné historky,+ ale tím, že jsme se stali očitými svědky jeho velkoleposti.+ 17  Přijal totiž od Boha, Otce, čest a slávu,+ když mu byla předána od velkolepé slávy takováto slova:* „To je můj syn, můj milovaný, kterého jsem sám schválil.“*+ 18  Ano, slyšeli+ jsme tato slova* z nebe, když jsme s ním byli na svaté hoře.+ 19  Proto máme prorocké slovo+ ještě jistější;+ a činíte dobře, jestliže mu věnujete pozornost jako lampě,+ která svítí na temném místě, dokud se nerozední a nevyjde denní hvězda,*+ ve vašem srdci. 20  Především totiž vězte, že žádné proroctví Písma nepramení z nějakého soukromého výkladu.*+ 21  Vždyť v žádné době nebylo proroctví proneseno z lidské vůle,+ ale lidé mluvili z Boha,+ jak byli unášeni svatým duchem.+

Poznámky

„Našeho Boha a Zachránce Ježíše Krista“, což je v souladu s rozlišením mezi Bohem a Ježíšem vyjádřeným v následujících verších. Viz dodatek 6E.
„Našeho Boha“, ABVg; אSyh „našeho Pána“.
Viz dodatek 6E.
„Jeho božská moc“, אAB; J18 „Jehova svou mocí“.
„Na božské přirozenosti.“ Řec. theiʹas ... fyʹse·os.
Nebo „způsobí, abyste nebyli ani nečinní, ani neplodní“.
Nebo „slepý a vidí jen to, co je blízko“.
Nebo „složení mého stánku přichází rychle“.
Nebo „připomínat tyto věci“.
Viz dodatek 5B.
„Takováto slova.“ Dosl. „takovýto hlas“.
Dosl. „smýšlel dobře“.
Dosl. „tento hlas“.
Dosl. „nositel světla“.
Nebo „nepochází ze soukromého odkrytí [nebo uveřejnění]“.