2. Samuelova 1:1–27
1 A stalo se po Saulově smrti, a když se sám David vrátil od srážení Amalekitů,*+ že David bydlel dál dva dny v Ciklagu.+
2 A třetí den se stalo, že — pohleďme — z tábora, od Saula, přicházel muž+ s roztrženými oděvy+ a hlínou na hlavě;+ a když přišel k Davidovi, stalo se, že ihned padl na zem+ a vrhl se [k zemi].
3 A David přistoupil k tomu, aby mu řekl: „Odkud přicházíš“, načež mu řekl: „Unikl jsem z izraelského tábora.“
4 A David přikročil k tomu, aby mu řekl: „Jak ta záležitost dopadla? Pověz mi, prosím.“ Na to řekl: „Lid uprchl z bitvy a také mnozí z lidu padli, takže zemřeli,+ a zemřeli i Saul+ a jeho syn Jonatan.“+
5 Nato řekl David mladému muži, který mu [to] povídal: „Jak opravdu víš, že zemřel Saul a také jeho syn Jonatan?“+
6 Na to mu mladý muž, který mu [to] povídal, řekl: „Nečekaně jsem se octl na hoře Gilboa+ a Saul se tam opíral o své kopí,+ a pohleď, vozatajové* a jezdci ho dohonili.+
7 Když se obrátil zpět a viděl mě, zavolal mě potom, a já řekl: ‚Tady jsem!‘
8 A přikročil k tomu, aby mi řekl: ‚Kdo jsi?‘, načež jsem mu řekl: ‚Jsem Amalekita.‘+
9 A potom řekl: ‚Postav se, prosím, nade mnou a nadobro mě usmrť, neboť se mě zmocnila stísněnost,* protože je ještě ve mně celá má duše.‘+
10 Postavil jsem se tedy nad ním a nadobro ho usmrtil,+ neboť jsem věděl, že nemůže žít potom, co padl. Potom jsem vzal diadém,+ který měl na hlavě, a náramek, který měl na paži, abych je přinesl tady svému pánovi.“
11 Na to David uchopil své oděvy a roztrhl je,+ a tak učinili i všichni muži, kteří byli s ním.
12 A začali bědovat a plakat+ a postit se+ až do večera nad Saulem a nad jeho synem Jonatanem a nad Jehovovým* lidem a nad izraelským domem,+ protože padli mečem.
13 Nyní řekl David mladému muži, který mu [to] povídal: „Odkud jsi?“, na což řekl: „Jsem synem cizího usedlíka, Amalekity.“+
14 Tehdy mu David řekl: „Jak to, že ses nebál+ napřáhnout ruku, abys zničil Jehovova pomazaného?“*+
15 David proto zavolal jednoho z mladých mužů a řekl: „Přistup. Uhoď ho.“ Srazil ho tudíž, takže zemřel.+
16 David mu potom řekl: „Vina krve za tebe ať je* na tvé vlastní hlavě,+ protože proti tobě svědčila tvá vlastní ústa,+ když jsi řekl: ‚Já jsem nadobro usmrtil Jehovova pomazaného.‘“+
17 A David přistoupil k tomu, aby zpíval nad Saulem a jeho synem Jonatanem+ tento žalozpěv+
18 a aby řekl, že synové Judy+ by se měli naučit „Luk“.+ Pohleď, je zapsán v knize Jašar:*+
19 „Krása, Izraeli, je zabita na tvých výšinách.+Jak padli silní muži!
20 Nepovídejte to v Gatu;+neohlašujte to na ulicích Aškalonu,+aby se dcery Filištínů neradovaly,aby dcery neobřezanců nejásaly.+
21 Hory Gilboa,+ ať na vás není rosa, ať není déšť ani ať nejsou pole svatých příspěvků;*+protože tam byl pošpiněn* štít silných,štít Saulův, takže nebyl žádný pomazaný olejem.+
22 Od krve zabitých, od tuku silnýchse neobracel zpět Jonatanův luk+a Saulův meč se nenavracel bez úspěchu.+
23 Saul a Jonatan,+ ti milí a příjemní za svého života,a ve své smrti nebyli odloučeni.+Byli rychlejší než orli,+byli silnější než lvi.*+
24 Izraelské dcery, plačte nad Saulem,který vás oblékal do šarlatu s nádherou,který na vaše oblečení dával zlaté ozdoby.+
25 Jak padli silní uprostřed bitvy!+Jonatan zabit na tvých výšinách!+
26 Jsem kvůli tobě stísněn, můj bratře Jonatane,byl jsi mi velmi příjemný.+Tvá láska byla pro mne podivuhodnější než láska žen.+
27 Jak padli silní+a zanikly válečné zbraně!“
Poznámky
^ „Amalekitů“, Sy a pět heb. rkp.; MLXXVg „Amaleka“.
^ Nebo „dvoukolé vozy“.
^ „Závrať“, Sy; v M je význam nejasný.
^ „Jehovovým“, MSyVg; LXX „Judovým“.
^ „Pomazaného.“ Heb. mešiʹach; řec. chri·stonʹ; syr. lam·ši·cheh; lat. chriʹstum.
^ Dosl. „Tvé krve ať jsou“, mn. č.
^ Nebo „Přímý“.
^ „Pole prvního ovoce“, LXXVg.
^ Nebo „zavržen se zhnusením“.
^ „Než lvi.“ Heb. me·ʼara·jóthʹ, lvi afričtí.
