2. Samuelova 13:1–39
13 A po těch věcech se stalo, že Davidův syn Absalom+ měl krásnou sestru, jež se jmenovala Tamar,+ a do ní se zamiloval+ Davidův syn Amnon.+
2 A Amnona to tak stísňovalo, že se kvůli své sestře Tamar cítil nemocen,+ protože byla panna a v Amnonových očích+ bylo obtížné cokoli jí vůbec učinit.+
3 A Amnon měl druha, který se jmenoval Jehonadab,*+ syn Davidova bratra Šimeaha;+ a Jehonadab byl velmi moudrý muž.
4 Řekl mu tedy: „Proč jsi ty, králův syn, ráno co ráno tak trudnomyslný? Nepovíš mi [to]?“+ Na to mu Amnon řekl: „Jsem zamilován+ do Tamar, sestry+ mého bratra Absaloma.“
5 Jehonadab mu tedy řekl: „Lehni si na lůžko a hraj si na nemocného.+ A tvůj otec tě jistě přijde navštívit a řekneš mu: ‚Prosím, dovol, ať přijde má sestra Tamar a dá mi chléb jako chorému a bude mi muset před očima udělat chléb útěchy, abych to viděl, a budu muset jíst z její ruky.‘“+
6 Amnon tudíž ulehl a hrál si na nemocného,+ a tak ho král přišel navštívit. Potom řekl Amnon králi: „Prosím, dovol, ať přijde má sestra Tamar a upeče mi před očima dva koláče ve tvaru srdce, abych si vzal chléb z její ruky jako chorý.“
7 Na to David poslal k Tamar do domu a řekl: „Jdi, prosím, do domu svého bratra Amnona a udělej mu chléb útěchy.“
8 Tamar tedy šla do domu svého bratra Amnona,+ zatímco ležel. Pak vzala moučné těsto a uhnětla je a před jeho očima udělala koláče a upekla koláče ve tvaru srdce.*
9 Nakonec vzala hlubokou pánev a vysypala ji před ním, ale Amnon odmítl jíst a říkal: „Ať ode mne každý odejde!“+ Nato od něho každý odešel.
10 Nyní řekl Amnon Tamar: „Přines chléb útěchy do vnitřní místnosti, abych si jej vzal z tvé ruky jako chorý.“ Tamar tedy vzala koláče ve tvaru srdce, které udělala, a přinesla je svému bratru Amnonovi do vnitřní místnosti.
11 Když se k němu přiblížila, aby jedl, náhle ji popadl+ a řekl jí: „Pojď, lehni+ si se mnou, má sestro.“+
12 Řekla mu však: „Ne, můj bratře! Nepokořuj+ mě, neboť v Izraeli není zvykem dělat to tak.+ Nedělej to potupné bláznovství.+
13 A já — kam nechám jít svou pohanu? A ty — ty se staneš podobným jednomu z bláznivých mužů v Izraeli. A promluv teď, prosím, ke králi; vždyť ti mě neodepře.“
14 A nebyl svolný naslouchat jejímu hlasu, ale užil vůči ní nadřazenější síly a pokořil ji+ a ležel s ní.+
15 A Amnon ji začal nenávidět velmi velikou nenávistí, protože nenávist, kterou ji nenáviděl, byla větší než láska, kterou ji [předtím] miloval, takže jí Amnon řekl: „Vstaň, jdi pryč!“
16 Na to mu řekla: „Ne, můj bratře, neboť* tahle špatnost, že mě posíláš pryč, je větší než ta druhá, kterou jsi mi učinil!“ A nebyl svolný naslouchat jí.
17 A tak zavolal svého sloužícího, který ho obsluhoval, a řekl: „Pošli, prosím, tu osobu ode mne pryč, ven, a zamkni za ní dveře.“
18 (A měla na sobě pruhované+ roucho; tak se totiž královské dcery, panny, oblékávaly do plášťů bez rukávů.) Jeho obsluhující tedy přistoupil k tomu, aby ji vyvedl až ven, a zamkl za ní dveře.
19 Tehdy si Tamar nasypala na hlavu popel+ a roztrhla si pruhované roucho, které měla na sobě; a držela si ruce* na hlavě+ a kráčela pryč, a jak kráčela, křičela.
20 Její bratr Absalom+ jí na to řekl: „To s tebou byl tvůj bratr Amnon+? A nyní mlč, má sestro. Je tvůj bratr.+ Nezaměřuj na tu záležitost své srdce.“ A Tamar začala bydlet v domě svého bratra Absaloma, zatímco byla vyňata ze společenství [s jinými].
21 A král David o všech těch věcech slyšel+ a velmi se rozhněval.+
22 A Absalom nemluvil s Amnonem ani špatně, ani dobře; Absalom totiž Amnona nenáviděl+ kvůli tomu, že pokořil jeho sestru Tamar.
23 A po plných dvou letech se přihodilo, že Absalom měl střihače ovcí+ v Baal-chacoru, který je blízko Efrajima;+ a Absalom přistoupil k tomu, aby pozval všechny královy syny.+
24 Absalom tedy vešel ke králi a řekl: „Hle, tvůj sluha má střihače ovcí! Ať, prosím, jde král a také jeho sluhové s tvým sluhou.“
25 Ale král Absalomovi řekl: „Ne, můj synu! Nechoďme, prosím, všichni, abychom ti nebyli břemenem.“ Ačkoli na něho stále naléhal,+ nebyl svolný jít, ale požehnal+ mu.
26 Nakonec Absalom řekl: „Když ne [ty], ať jde, prosím, s námi můj bratr Amnon.“+ Na to mu král řekl: „Proč by měl s tebou chodit?“
27 A Absalom na něho začal naléhat,+ takže s ním poslal Amnona a všechny královy syny.*
28 Potom Absalom přikázal svým sloužícím a řekl: „Vizte, prosím, jakmile se Amnonovo srdce vesele naladí vínem,+ a řeknu vám jistě: ‚Srazte Amnona!‘, že ho tehdy usmrtíte. Nebojte se.+ Což jsem vám [to] sám nepřikázal? Buďte silní a prokažte se být stateční muži.“
29 A Absalomovi sloužící přistoupili k tomu, aby učinili Amnonovi, právě jak přikázal Absalom;+ a všichni ostatní královi synové začali vstávat a nasedat každý na svého mula* a dávat se na útěk.
30 A zatímco byli na cestě, stalo se, že přišla Davidovi zpráva, jež říkala: „Absalom srazil všechny královy syny a nezbyl z nich ani jeden.“
31 Na to král vstal a roztrhl si oblečení+ a lehl si na zem+ a vedle stáli všichni jeho sluhové s roztrženými+ oděvy.*
32 Jehonadab,+ syn Davidova bratra Šimeaha,+ však odpověděl a řekl: „Ať si můj pán nemyslí, že usmrtili všechny mladé muže, královy syny; zemřel totiž jediný Amnon,+ protože se to stalo na Absalomovo nařízení jako něco ustanoveného ode dne,+ kdy pokořil+ jeho sestru Tamar.+
33 A nyní ať si můj pán, král, nebere k srdci slovo, jež říká: ‚Zemřeli všichni královi synové‘; ale zemřel jediný Amnon.“
34 Mezitím Absalom utíkal.+ Později mladý muž, strážný,+ pozvedl oči a viděl, a pohleďme, z cesty za ním, při úbočí hory, přicházelo mnoho lidí.*
35 Na to Jehonadab+ řekl králi: „Pohleď, královi synové přijeli. Stalo se to tedy ve shodě se slovem tvého sluhy.“+
36 A sotva domluvil, stalo se, že tu vešli královi synové a začali pozvedat svůj hlas a plakat; a dokonce i král a všichni jeho sluhové plakali velmi velkým pláčem.
37 Pokud jde o Absaloma, ten utekl, aby šel ke gešurskému+ králi Talmaiovi,+ synu Ammihudovu. A [David]* dál truchlil+ nad svým synem po všechny dny.
38 Pokud jde o Absaloma, ten utekl a dostal se do Gešuru;+ a byl tam tři roky.
39 Nakonec [duše]* krále Davida zatoužila vyjít* k Absalomovi; utěšil se totiž nad Amnonem, protože byl mrtvý.
Poznámky
^ Dosl. „Jonadab“. Na jiných místech v M je označován jako „Jehonadab“.
^ Patrně něco jako koblihy, které se nepečou v peci, ale smaží se ponořené v tuku.
^ „Ne, můj bratře; neboť“, LXXLagardianIt.
^ „Ruce“, LXXVg; M „ruku“.
^ LXX končí v. slovy: „A Absalom uspořádal hostinu jako hostinu královskou.“
^ „Svého mula.“ Heb. pir·dóʹ; první výskyt tohoto slova.
^ „A všichni jeho sluhové, kteří stáli kolem něho, roztrhli své svrchní oděvy“, LXXVg.
^ LXX dodává: „A přiblížil se pozorovatel a oznámil králi a řekl: ‚Viděl jsem muže z cesty k Choronajimu, při úbočí hory.‘“
^ Vloženo pro vyjádření podmětu slovesa; SyVg „David“; LXX „král David“; M „on“.
^ „Duše“ vloženo v souladu tvarem „zatoužila“, který odpovídá heb. slovesu v ž. r., zatímco výraz ‚král David‘ je m. r.; LXX „duch krále“.
^ Dosl. „selhala [touhou] vyjít“.
