2. Samuelova 16:1–23

16  Když David přešel kousek za vrchol,+ šel mu vstříc Mefibošetův+ sloužící Ciba+ s párem osedlaných oslů,+ a na nich dvě stě chlebů+ a sto koláčů+ rozinek a sto nákladů letního ovoce+ a velký džbán vína.+  Potom řekl král Cibovi: „Co znamenají z tvé strany ty věci?“+ Na to Ciba řekl: „Ti osli jsou pro královu domácnost, aby mohla jet, a chléb a náklad letního ovoce jsou pro mladé muže+ k jídlu a víno je k pití pro unaveného v pustině.“+  Král nyní řekl: „A kde je syn tvého pána?“*+ Na to řekl Ciba králi: „Bydlí tam, v Jeruzalémě; řekl totiž: ‚Dnes mi izraelský dům dá zpět královské panování mého otce.‘“+  Král pak řekl Cibovi: „Pohleď, všechno, co patří Mefibošetovi, je tvoje.“+ Ciba na to řekl: „Opravdu se klaním.+ Ať naleznu přízeň v tvých očích, můj pane, králi.“  A král David došel až k Bachurimu,+ a pohleďme, přicházel odtamtud muž z rodiny Saulova domu a jmenoval se Šimei,+ syn Gerův; přicházel, a jak přicházel, svolával zlo.+  A začal házet kamením po Davidovi a po všech sluzích krále Davida; a všechen lid a všichni silní muži byli napravo a nalevo od něho.  A tak říkal Šimei, když svolával zlo: „Táhni, táhni, ty muži s vinou krve*+ a neužitečný muži!*+  Jehova na tebe uvedl zpět všechnu vinu krve za dům Saula, místo něhož jsi kraloval; a Jehova dává kralování do ruky tvého syna Absaloma. A zde jsi, ve svém neštěstí, protože jsi muž s vinou krve!“+  Nakonec řekl Abišai, syn Ceruji,+ králi: „Proč by měl tenhle mrtvý pes+ svolávat zlo na mého pána, krále?+ Dovol mi, prosím, jít a useknout mu hlavu.“+ 10  Ale král řekl: „Co s vámi mám společného,*+ synové Ceruji?+ Jen ho nech svolávat zlo,+ protože sám Jehova mu řekl:+ ‚Svolávej na Davida zlo!‘ Kdo* by měl tedy říkat: ‚Proč jsi tak činil?‘“+ 11  A David přikročil k tomu, aby řekl Abišaiovi a všem svým sluhům: „Hle, můj vlastní syn, který vyšel z mého vlastního nitra, hledá mou duši;+ a oč více teď nějaký Benjamínovec+! Nechte ho být, ať svolává zlo, vždyť mu tak řekl Jehova! 12  Snad Jehova uvidí+ svým okem* a Jehova mi skutečně navrátí dobrotu místo jeho zlořečení tohoto dne.“+ 13  A tak David a jeho muži šli dál po cestě, zatímco Šimei kráčel po úbočí hory a kráčel zároveň s ním, aby mohl svolávat zlo;+ a stále házel kamení, dokud byl zároveň s ním, a házel spoustu prachu.+ 14  Posléze král a všechen lid, který byl s ním, unaveni došli. Osvěžili se tam tedy.+ 15  Pokud jde o Absaloma a všechen lid, izraelské muže, ti vstoupili do Jeruzaléma;+ a Achitofel+ byl s ním. 16  A sotva Arkita+ Chušai,+ Davidův druh,+ vešel k Absalomovi, stalo se, že Chušai přistoupil k tomu, aby Absalomovi řekl: „Ať žije král!+ Ať žije král!“ 17  Na to řekl Absalom Chušaiovi: „Tak tohle je ta tvá milující laskavost [projevovaná] tvému druhovi? Proč jsi nešel se svým druhem+?“ 18  A tak Chušai řekl Absalomovi: „Ne, ale toho, koho vyvolil Jehova a také tento lid a všichni izraelští muži, toho budu* a u něho budu bydlet. 19  A podruhé [musím říci]: Komu já budu sloužit? Ne před jeho synem? Právě jak jsem sloužil před tvým otcem, takový se prokážu být* před tebou.“+ 20  Později řekl Absalom Achitofelovi: „Dejte ze své strany radu.+ Co budeme dělat?“ 21  Nato řekl Achitofel Absalomovi: „Měj poměr s konkubínami svého otce,+ které [tu] zanechal, aby se staraly o dům.+ A celý Izrael jistě uslyší, že ses učinil zapáchajícím svému otci,+ a ruce+ všech, kdo jsou s tebou, se jistě posílí.“ 22  Postavili tudíž pro Absaloma stan na střeše+ a Absalom začal mít poměr s konkubínami svého otce+ před očima všeho Izraele.+ 23  A Achitofelova rada, kterou v těch dnech radil, byla, právě jako by se člověk* dotazoval slova [pravého] Boha.* Taková byla celá Achitofelova+ rada,+ jak Davidovi, tak Absalomovi.

Poznámky

„Tvého pána.“ Heb. ʼadho·nejʹkha, mn. č. od ʼa·dhónʹ, označuje vznešenost.
Dosl. „muži krví“. Heb. ʼiš had·da·mimʹ, mn. č.
Nebo „a muži neužitečnosti“. Dosl. „a muži belijalu“. Heb. weʼišʹ hab·beli·jaʹʽal.
Podle Mmargin; M „V případě, že svolá zlo, a v případě, že mu Jehova řekl: ‚Svolej zlo na Davida!‘, kdo potom?“.
Dosl. „Co [je] mně a vám?“. Heb. idiom; odmítavá otázka vyjadřující námitku proti zásahu, který navrhl Abišai. Viz dodatek 7B.
„Svým okem.“ Jedna z osmnácti oprav. Soferim zde text upravili, takže zní: „shlédne na mé provinění“, tj. na provinění spáchané proti mně. LXXSyVg „shlédne na mé trápení“. Viz dodatek 2B.
Nebo „toho se prokáži být“. Srovnej 2Mo 3:14.
Viz v. 18 ppč.
„Člověk“, 30 heb. rkp.; v M je uvedena pouze samohlásková značka. Je to qere, ale ne ketib (čteno, ale nenapsáno). Viz Sd 20:13 ppč.
Slova [pravého] Boha.“ Heb. bidh·varʹ ha·ʼElo·himʹ. Určitý člen ha, který předchází titul ʼElo·himʹ, je uveden pro zdůraznění. Je to první výskyt tohoto výrazu. Viz dodatek 1F.