2. Samuelova 18:1–33

18  A David přistoupil k tomu, aby sečetl lid, který byl s ním, a aby nad nimi dosadil velitele tisíců a velitele set.+  Dále, David poslal jednu třetinu+ lidu pod rukou Joabovou+ a jednu třetinu pod rukou Joabova bratra Abišaie,+ syna Ceruji,+ a jednu třetinu pod rukou Gaťana Ittaie.+ Potom řekl král lidu: „Sám s vámi také zcela jistě vyjdu.“  Ale lid řekl: „Nevyjdeš,+ neboť kdybychom snad prchali, nezaměřili by na nás srdce;+ a kdyby nás polovina zemřela, nezaměřili by na nás srdce, protože ty máš cenu deseti tisíc z nás;+ a nyní by bylo lepší, kdybys nám byl k službám, abys dával pomoc z města.“+  Král jim tedy řekl: „Udělám, cokoli se zdá dobré ve vašich očích.“+ A král stál po straně brány,+ a všechen lid vycházel po stech a po tisících.+  A král přikročil k tomu, aby přikázal Joabovi a Abišaiovi a Ittaiovi a řekl: „Jednejte kvůli mně jemně+ s tím mladým mužem Absalomem.“ A všechen lid slyšel, když král všem velitelům přikazoval v záležitosti Absaloma.  A lid se ubíral dál do pole vstříc Izraeli; a k bitvě došlo v lese Efrajim.*+  Nakonec tam byl izraelský+ lid poražen před Davidovými sluhy+ a toho dne tam došlo k velkému pobíjení dvaceti tisíc mužů.  A bitva se tam rozšířila po celé zemi, která byla v dohledu. Navíc, les požral více lidu, než jich toho dne požral meč.  Nakonec se Absalom ocitl před Davidovými sluhy. A Absalom jel na mulu a mul se dostal pod spleť větví mohutného velikého stromu, takže uvázl hlavou ve velikém stromě a byl vyzdvižen mezi nebesa a zemi,+ když mul, který byl pod ním, šel dál. 10  Pak to jistý muž viděl a pověděl Joabovi+ a řekl: „Pohleď, viděl jsem Absaloma, jak visí ve velikém stromě.“ 11  Na to Joab řekl muži, který mu [to] povídal: „A hle, viděl jsi to, a proč jsi ho tam nesrazil na zem? Pak by bývalo mým závazkem dát ti deset kousků stříbra a opasek.“+ 12  Ale muž Joabovi řekl: „A i kdybych vážil v dlaních tisíc kousků stříbra, nenapřáhl bych svou ruku proti královu synovi; vždyť král v našem doslechu* přikázal tobě a Abišaiovi a Ittaiovi a řekl: ‚Dávejte pozor, kdokoli [jste], na toho mladého muže, na Absaloma.‘+ 13  Jinak bych byl jednal zrádně proti jeho duši, a celá záležitost by se před králem neutajila,+ a ty sám by ses postavil stranou.“ 14  Joab na to řekl: „Ať se před tebou takhle nezdržuji!“ S tím vzal do dlaně tři kopí* a přistoupil k tomu, aby je prohnal+ Absalomovi srdcem, zatímco byl ještě naživu v srdci velikého stromu.+ 15  Nato se sešlo deset sloužících nosících Joabovy zbraně a udeřili Absaloma, aby ho usmrtili.+ 16  Nyní Joab zatroubil na roh,+ aby se lid vrátil z honičky za Izraelem; Joab totiž lid zadržel. 17  Nakonec vzali Absaloma a vhodili ho v lese do velké prohlubně a navršili nad ním velmi velikou kupu kamení.+ Pokud jde o celý Izrael, ti prchali, každý muž k sobě domů.* 18  A sám Absalom, když byl naživu, vzal a přistoupil k tomu, aby si vztyčil sloup,+ který je v Králově nížině,+ neboť řekl: „Nemám syna, aby zachoval památku mého jména.“+ Nazval tedy sloup svým vlastním jménem,+ a ten se stále nazývá Absalomův pomník až do tohoto dne. 19  A Cadokův syn Achimaac,+ ten řekl: „Nechte mě, prosím, běžet a sdělit králi zprávu, protože Jehova ho soudil [aby ho osvobodil] z ruky jeho nepřátel.“+ 20  Ale Joab mu řekl: „Tohoto dne nejsi mužem zpráv, a sdělíš zprávu jiný den; ale tohoto dne zprávu nesdělíš právě proto, že* zemřel králův vlastní syn.“+ 21  Pak řekl Joab Kušitovi:+ „Jdi, pověz králi, co jsi viděl.“ Na to se Kušita Joabovi poklonil a začal běžet. 22  Cadokův syn Achimaac nyní řekl Joabovi ještě jednou: „Ať se teď stane cokoli, dovol mi, prosím, také běžet za Kušitou.“ Joab však řekl: „Proč musíš běžet ty, můj synu, když se [tu] pro tebe nenalézá žádná zpráva?“ 23  [Přesto řekl:]* „Ať se teď stane, co chce, dovol mi běžet.“ Řekl mu tedy: „Běž!“ A Achimaac se rozběhl cestou Oblasti*+ a nakonec proběhl kolem Kušity. 24  David nyní seděl mezi dvěma branami.+ Strážný+ mezitím vyšel na střechu brány u zdi. Posléze zvedl oči a viděl, a pohleďme, běžel tam muž, sám. 25  Strážný tedy zavolal a pověděl králi, načež král řekl: „Jestliže je sám, je v jeho ústech zpráva.“ A přibíhal, stále se blížil. 26  Strážný nyní viděl běžet jiného muže. Strážný proto zavolal na strážce brány a řekl: „Pohleď, běží jiný muž sám!“, načež král řekl: „To je také nositel zprávy.“ 27  A strážný přikročil k tomu, aby řekl: „Vidím, že běžecký styl prvního je jako běžecký styl+ Cadokova syna Achimaace,“+ načež král řekl: „To je dobrý muž+ a měl by přicházet s dobrou zprávou.“+ 28  Nakonec Achimaac zavolal a řekl králi: „Je dobře!“* S tím se králi poklonil tváří k zemi. A přikročil k tomu, aby řekl: „Požehnaný+ buď Jehova, tvůj Bůh, který vydal+ muže, kteří pozvedli ruku proti mému pánu, králi!“ 29  Král však řekl: „Je dobře s mladým mužem Absalomem?“ Na to Achimaac řekl: „Viděl jsem velký rozruch v čase, kdy Joab posílal králova sluhu a tvého sluhu, a nevěděl jsem, co to bylo.“+ 30  Král tedy řekl: „Ustup stranou, postav se tady.“ Na to ustoupil stranou a zůstal stát. 31  A tu vcházel Kušita,+ a Kušita začal říkat: „Ať můj pán, král, přijme zprávu, neboť Jehova tě dnes soudil [aby tě osvobodil] z ruky všech, kdo proti tobě povstali.“+ 32  Ale král Kušitovi řekl: „Je dobře s mladým mužem Absalomem?“ Na to Kušita řekl: „Kéž se nepřátelé mého pána, krále, a všichni, kdo proti tobě povstali k zlému, stanou podobnými tomu mladému muži!“*+ 33  Tehdy se král rozrušil a vyšel do nástřešní místnosti+ nad průchodem brány a dal se do pláče; a tak říkal, jak kráčel: „Můj synu Absalome, můj synu, můj synu+ Absalome! Ó, kdybych tak byl zemřel já místo tebe, Absalome, můj synu, můj synu!“+

Poznámky

„Efrajim“, MLXXVg; LXXLagardian „Machanajim“.
Dosl. „v našich uších“.
Nebo „zbraně“. Dosl. „hole“.
Dosl. „do svého stanu“.
„Právě proto, že.“ Heb. ki-ʽa·leʹ. Označení samohlásek v M dává znění ki-ʽal-kenʹ, které se vyskytuje v některých heb. rkp. Je to qere, ale ne ketib (čteno, ale nenapsáno). Srovnej Sd 20:13 ppč.
„Přesto řekl“, LXXSyVg.
Nebo „pánve“. Viz 1Mo 13:10, ppč. „oblast“.
„Je dobře!“ Heb. ša·lómʹ, „Pokoj!“. Srovnej v. 29, 32.
Na tomto místě končí v MLXX kapitola 18.