2. Samuelova 19:1–43
19 Později podali zprávu Joabovi: „Pohleď, král pláče a truchlí nad Absalomem.“+
2 Záchrana se tedy toho dne stala příležitostí k truchlení ze strany všeho lidu, protože lidé slyšeli toho dne říkat: „Král má kvůli svému synovi pocit, že mu bylo ublíženo.“
3 A lid se toho dne začal odkrádat, aby vešel do města,+ právě jak se odkrádá lid, když se cítí potupen, protože prchl v bitvě.
4 A král si zakrýval obličej a král dále silným hlasem křičel: „Můj synu Absalome! Absalome, můj synu, můj synu!“+
5 Konečně vešel ke králi do domu Joab a řekl: „Zahanbil jsi dnes obličej všech svých sluhů, těch, kteří dnes opatřili únik tvé duši+ a duši tvých synů+ a tvých dcer+ a duši tvých manželek+ a duši tvých konkubín,+
6 tím, že miluješ ty, kdo tě nenávidí, a nenávidíš ty, kdo tě milují; vždyť jsi dnes dal zprávu, že velitelé a sluhové jsou ti ničím, protože dnes dobře vím, že kdyby jen Absalom byl naživu, a my všichni ostatní jsme dnes byli mrtví, ano, v tom případě by to bylo v tvých očích správné.
7 A teď vstaň, vyjdi a promluv přímo k srdci svých sluhů,+ protože já přísahám při Jehovovi, že v případě, že nevyjdeš, nebude s tebou dnes nocovat ani jeden muž;+ a to pro tebe jistě bude horší než všechna škoda, která na tebe přišla od tvého mládí až dosud.“
8 Král tudíž vstal a posadil se do brány,+ a všemu lidu podali zprávu a říkali: „Král sedí v bráně.“ A všechen lid začal přicházet před krále.
Pokud jde o Izrael, ti se rozprchli každý k sobě domů.*+
9 A všechen lid se ve všech izraelských kmenech zapletl do sporu a říkali: „To král nás osvobodil z dlaně našich nepřátel+ a on nám opatřil únik z dlaně Filištínů; a teď utekl ze země před Absalomem.+
10 Pokud jde o Absaloma, kterého jsme nad sebou pomazali,+ ten zemřel v bitvě.+ Proč tedy nyní nic neděláte, abyste přivedli krále zpět?“+
11 Pokud jde o krále Davida, ten poslal ke kněžím Cadokovi+ a Abjatarovi+ a řekl: „Mluvte k judským starším mužům+ a řekněte: ‚Proč byste se měli stát těmi posledními, kteří přivedou krále zpět do jeho domu, když ke králi v jeho domě přišlo slovo celého Izraele?
12 Jste moji bratři; má kost a mé tělo jste.+ Proč byste se tedy měli stát těmi posledními, kteří přivedou krále zpět?‘
13 A Amasovi byste měli říci:+ ‚Nejsi má kost a mé tělo? Kéž mi tak učiní Bůh a kéž tak k tomu přidá,+ jestliže se přede mnou trvale nestaneš velitelem vojska místo Joaba.‘“+
14 A přistoupil k tomu, aby naklonil srdce všech judských mužů jako jednoho muže,+ takže poslali králi slovo: „Vrať se, ty a všichni tvoji sluhové.“
15 A král se vydal zpět a došel až k Jordánu. Pokud jde o Judu, ti přišli do Gilgalu,+ aby šli králi vstříc, aby doprovodili krále přes Jordán.
16 Potom přispěchal Benjamínovec Šimei,+ syn Gerův,+ který byl z Bachurimu,+ a sešel králi Davidovi vstříc s judskými muži.
17 A bylo s ním tisíc mužů z Benjamína. (A byli s ním také Ciba,+ sloužící Saulova domu, a jeho patnáct synů+ a dvacet jeho sluhů a podařilo se jim dorazit* k Jordánu před králem.
18 A překročil* brod,+ aby královu domácnost přes [něj] převedl a učinil, co bylo dobré v jeho očích.) Pokud jde o Šimeie, syna Gerova, ten padl před králem, když se chystal překročit Jordán.+
19 Nyní řekl králi: „Ať mi můj pán nepřipisuje provinění a nevzpomínej na křivdu, kterou tvůj sluha učinil v den,+ kdy můj pán, král, vycházel* z Jeruzaléma, takže by si to král bral k srdci.+
20 Vždyť tvůj sluha dobře ví, že jsem zhřešil; a tak jsem dnes přišel sem první z celého Josefova+ domu, abych sešel vstříc svému pánu, králi.“
21 Abišai,+ syn Ceruji,+ ihned odpověděl a řekl: „Neměl by být Šimei usmrcen na oplátku za to, že svolával zlo na Jehovova pomazaného?“*+
22 Ale David řekl: „Co s vámi mám společného,*+ synové Ceruji, že byste se mi dnes měli stát odpůrcem?*+ Bude dnes v Izraeli někdo usmrcen?+ Cožpak nevím dobře, že jsem dnes králem nad Izraelem?“
23 Nato řekl král Šimeiovi: „Nezemřeš.“ A král přikročil k tomu, aby mu přísahal.+
24 Pokud jde o Saulova vnuka* Mefibošeta,+ ten sestoupil králi vstříc; a neošetřoval si nohy+ ani si neošetřoval knír+ ani si nepral oděvy ode dne, kdy král odešel, až do dne, kdy v míru přišel.
25 A stalo se, když přišel do Jeruzaléma králi vstříc, že mu potom král řekl: „Proč jsi nešel se mnou, Mefibošete?“
26 Řekl na to: „Můj pane, králi, to mě ošálil můj sluha.+ Tvůj sluha totiž řekl: ‚Nech pro mne osedlat oslici, abych jel na ní a šel s králem,‘* neboť tvůj sluha je chromý.+
27 Pomluvil+ tedy tvého sluhu u mého pána, krále. Ale můj pán, král, je jako anděl+ [pravého] Boha, a tak čiň, co je dobré v tvých očích.
28 Vždyť celá domácnost mého otce by se byla nestala mému pánu, králi, ničím [jiným] než odsouzenou k smrti,* a přece jsi svého sluhu umístil mezi ty, kdo jedí u tvého stolu.+ Jaký mám tedy ještě oprávněný nárok, abych dokonce dál volal ke králi?“+
29 Král mu však řekl: „Proč ještě mluvíš svá slova? Opravdu říkám: Ty a Ciba byste se měli podělit o pole.“+
30 Na to řekl Mefibošet králi: „Ať si [je] dokonce vezme celé,+ nyní, když můj pán, král, v míru přišel do svého domu.“
31 A i Gileaďan Barzillai+ sestoupil z Rogelimu, aby šel dál s králem k Jordánu a aby ho tak doprovodil k Jordánu.
32 A Barzillai byl velmi starý, bylo mu osmdesát let;+ a sám krále zásoboval potravou, zatímco bydlel v Machanajimu,+ neboť to byl velmi velký+ muž.
33 Král tedy Barzillaiovi řekl: „Přejdi i ty se mnou a jistě tě budu zásobovat potravou u sebe v Jeruzalémě.“+
34 Ale Barzillai řekl králi: „Jaké jsou dny let mého života, abych měl vyjít s králem do Jeruzaléma?
35 Je mi dnes osmdesát let.+ Mohl bych rozpoznávat mezi dobrým a špatným, nebo mohl by tvůj sluha chutnat, co bych jedl a co bych pil,+ nebo mohl bych ještě naslouchat+ hlasu zpěváků a zpěvaček+? Proč by se měl tedy tvůj sluha ještě stát břemenem+ svému pánu, králi?
36 Vždyť tvůj sluha mohl krále dovést jen kousek k Jordánu, a proč by mi měl král oplácet touto odměnou?+
37 Dovol, prosím, ať se tvůj sluha vrátí, a nech mě zemřít+ v mém městě blízko pohřebního místa mého otce a mé matky.+ Ale tady je tvůj sluha Kimham.+ Ať přejde s mým pánem, králem; a učiň mu, co je dobré v tvých očích.“
38 Král tudíž řekl: „Kimham se mnou přejde a já mu učiním, co je dobré v tvých očích; a učiním pro tebe všechno, co by sis zvolil na mne [vložit].“
39 Všechen lid teď začal překračovat Jordán, i král [ho] překročil; ale král Barzillaie políbil+ a požehnal+ mu, načež se vrátil do svého místa.
40 Když král přešel do Gilgalu,+ přešel s ním i Kimham a také všechen judský lid a také polovina izraelského lidu, aby krále převedli.
41 A pohleďme, ke králi přicházeli všichni izraelští muži a přistoupili k tomu, aby řekli králi: „Proč+ tě naši bratři, judští muži, ukradli, aby převedli krále a jeho domácnost a všechny Davidovy muže s ním přes Jordán?“+
42 Na to všichni judští muži odpověděli izraelským mužům: „Protože král je nám* blízce příbuzný;+ a proč ses kvůli té věci rozhněval? Cožpak jsme vůbec jedli na královy útraty, nebo nám byl přinesen dar?“
43 Izraelští muži však judským mužům odpověděli a řekli: „My máme* v králi deset dílů,+ takže jsme i v Davidovi víc než ty.* Pročpak jsi s námi* zacházel s opovržením a proč se nestalo především+ naší* záležitostí, abychom svého krále přivedli zpět?“ Ale slovo judských mužů bylo tvrdší než slovo izraelských mužů.
Poznámky
^ Dosl. „ke svým stanům“.
^ Nebo „hnali se dolů“.
^ Možná „překročili“.
^ „Vycházel.“ Heb. ja·caʼʹ. Nad tímto slovem jsou uvedeny tři tečky, které ukazují, že v souladu s jinou recenzí heb. textu a ve shodě s předcházejícím výrazem tiz·korʹ, „[ne]vzpomínej“, má být nahrazeno slovem ja·caʼʹtha, „jsi vycházel“. Viz dodatek 2A.
^ „Pomazaného.“ Heb. mešiʹach; řec. chri·stonʹ; syr. lam·ši·cheh; lat. chriʹsto.
^ „Odpůrcem.“ Heb. lesa·tanʹ; syr. sa·ta·naʼ; lat. Saʹtan.
^ Dosl. „Co [je] mně a vám?“. Heb. idiom; odmítavá otázka vyjadřující námitku proti postupu, který navrhl Abišai. Viz dodatek 7B.
^ „Syna Saulova syna“, LXXB; Sy „syna Saulova syna Jonatana“; MVg „Saulova syna“.
^ „S králem“, MLXXSyVg; asi 60 heb. rkp. „ke králi“.
^ Dosl. „ničím [jiným] než muži smrti“.
^ Dosl. „mi“, v kolektivním smyslu.
^ Dosl. „Já mám“, v kolektivním smyslu.
^ „Já mám v králi deset dílů, a jsem prvorozený spíše než ty, a tak v Davidovi jsem nad tebou“, LXX.
^ Dosl. „se mnou“.
^ Dosl. „mojí“.
