2. Samuelova 23:1–39

23  A to jsou Davidova poslední slova:+„Výrok Davida, syna Jišaiova,+a výrok zdatného muže,* který byl pozvednut do výše,+toho pomazaného+ od Jákobova BOHAa toho příjemného [muže] melodií*+ Izraele.*   Jehovův duch to byl, jenž skrze mne mluvil,+a jeho slovo* bylo na mém jazyku.+   BŮH Izraele řekl,mluvila ke mně Skála Izraele:+‚Když ten, kdo panuje nad lidstvem, je spravedlivý,+panuje v bázni před Bohem,+   pak je to jako světlo jitra, když vysvitne slunce,+jitra bez mraků.Z jasu, z deště, je ze země tráva.‘+   Není totiž má domácnost jako ta [která je] u Boha?*+Protože to, co mi udělil, je smlouva trvající na neurčito,*+ve všem pěkně uspořádaná a zabezpečená.+Protože je to všechna má záchrana+ a všechno mé potěšení,nenechá ji právě proto růst?+   Ale neužitečné osoby+ jsou odháněny,+ všichni podobní trnitým keřům;+vždyť by se neměli brát rukou.   Když se jich nějaký muž dotkne,měl by být plně vyzbrojen železem a násadou kopí,a budou důkladně spáleni ohněm.“*+  To jsou jména silných+ mužů, kteří patřili Davidovi: Tachkemonovec Jošeb-baššebet,+ hlava tří.* Máchal svým kopím* nad osmi sty najednou zabitými.  Po něm Eleazar,+ syn Doda,+ syna Achochiho, byl mezi třemi silnými muži u Davida, když popichovali Filištíny. Shromáždili se tam* k bitvě, a tak izraelští muži ustoupili.+ 10  To on vstal a srážel Filištíny, dokud se jeho ruka neunavila, a jeho ruka ulpěla na meči,+ takže Jehova toho dne vykonal velkou záchranu;+ a pokud jde o lid, ten se za ním vrátil, jen aby obral [sražené].+ 11  A po něm byl Šammah, syn Hararity Ageeho.+ A Filištíni přistoupili k tomu, aby se shromáždili u Lechi, kde byl tehdy kus pole plný čočky;+ a lid kvůli Filištínům prchal. 12  Ale on se postavil doprostřed toho kusu a osvobodil jej a srážel Filištíny, takže Jehova vykonal velkou záchranu.+ 13  A tři ze třiceti, [kdo byli] hlavami,+ přistoupili k tomu, aby sešli a o žních* přišli k Davidovi do adullamské+ jeskyně; a v nížině Refaim*+ tábořila stanová vesnice Filištínů. 14  A David byl tehdy na těžko přístupném místě;+ a v Betlémě byla tehdy přední hlídka+ Filištínů. 15  Po nějaké době vyjádřil David svou dychtivost a řekl: „Kéž bych se mohl napít vody z betlémské cisterny, která je u brány!“+ 16  Na to si ti tři silní muži proklestili cestu do tábora Filištínů a načerpali vodu z betlémské cisterny, která je u brány, a nesli a přinesli ji Davidovi;+ a nebyl svolný ji pít, ale vylil ji+ Jehovovi. 17  A přikročil k tomu, aby řekl: „Jehovo, z mé strany je nemyslitelné,+ že bych to udělal! [Mám pít]* krev+ mužů, kteří šli s nasazením své duše?“ A nebyl svolný ji pít. To jsou věci, které učinili ti tři silní muži. 18  Pokud jde o Abišaie,+ Joabova bratra, syna Ceruji,+ ten byl hlavou třiceti* a máchal svým kopím nad třemi sty zabitých a měl pověst jako ti tři.+ 19  Ačkoli byl ještě význačnější než ostatních třicet* a byl jejich velitelem, úrovně těch [prvních] tří nedostoupil.+ 20  Pokud jde o Benajáše,*+ syna Jehojadova,+ syna statečného muže, který učinil mnoho skutků v Kabceelu,+ ten sám srazil dva syny moabského Ariela; a sám sestoupil a srazil lva*+ uvnitř vodní jámy v den, kdy padal sníh.+ 21  A to on srazil Egypťana mimořádné velikosti.*+ Třebaže v ruce Egypťana bylo kopí, přece sešel k němu s holí a uchvátil kopí z Egypťanovy ruky a zabil ho jeho vlastním kopím.+ 22  Tyto věci učinil Benajáš,+ syn Jehojadův; a měl pověst jako ti tři silní muži.+ 23  Ačkoli byl ještě význačnější než těch třicet, úrovně oněch tří nedostoupil; ale David ho ustanovil do své vlastní tělesné stráže.+ 24  Mezi třiceti byl Joabův bratr Asahel;+ Elchanan,+ syn Doda z Betléma, 25  Charoďan Šammah,+ Charoďan Elika, 26  Paltita Chelec,+ Tekoan Ira,+ syn Ikkešův,+ 27  Anatoťan+ Abi-ezer,+ Chušatita+ Mebunnai, 28  Achochiovec Calmon,+ Netofan Maharai,+ 29  Netofan Cheleb,+ syn Baanahův, Ittai,+ syn Ribaiův z Gibeje synů Benjamína, 30  Piratoňan Benajáš,+ Hiddai z říčních údolí Gaaše,+ 31  Arbaťan Abi-albon, Barchuman Azmavet,+ 32  Šaalboňan Eljachba, Jašenovi synové, Jonatan,+ 33  Hararita Šammah, Achiam,+ syn Hararity Šarara, 34  Elifelet, syn Achasbaie, syna Maakaťana, Eliam, syn Giloana Achitofela,+ 35  Karmelan Checro,+ Arban Paarai, 36  Jigal, syn cobského Natana,+ Gadovec Bani, 37  Ammonita Celek,+ Beeroťan Nachrai, zbrojnoši Joaba, syna Ceruji, 38  Jitrovec Ira,+ Jitrovec Gareb,+ 39  Chetita Urijáš+ — celkem třicet sedm.

Poznámky

Nebo „a příjemného izraelského pěvce“.
„Melodií.“ Heb. zemi·róthʹ, tj. písní s hudebním doprovodem.
Zdatného muže.“ Heb. hag·geʹver.
„A jeho slovo.“ Heb. mil·la·thóʹ (z mil·lahʹ), slovo používané pouze v poezii, například v Ža 19:4; 139:4; Př 23:9 a 34krát v knize Job.
Nebo „smlouva neurčitého času“.
„Boha.“ Heb. ʼEl; lat. Deʹum; LXX „[Toho] Silného“.
M dodává „v příbytku“, zdá se však, že tento výraz byl vsunut neúmyslně, protože v následující řádce je podobný heb. výraz baš·šeʹveth.
„Tří“, LXXLagardian.
„Máchal svým kopím“, na základě opravy v M, v souladu s 1Pa 11:11; M „Byl to Ecnita Adino“.
„S Davidem u Pas-dammimu, kde se Filištíni shromáždili“, v 1Pa 11:13.
„O žních“, M; LXXLagardian1Pa 11:15 „ke skále“.
„Refaim.“ Heb. Refa·ʼimʹ; řec. Rha·fa·imʹ; SyVg „obrů“.
„Mám pít?“, LXX; v M je vynecháno jakožto aposiopese (náhlá odmlka).
„Třiceti“, Sy a dva heb. rkp.; MLXXVg „tří“.
„Třicet“, v souladu s v. 18; MLXXVg „tři“.
Dosl. s určitým členem. Heb. ha·ʼarihʹ, lev africký.
Dosl. „Benajahua“.
„Mimořádné velikosti“, v souladu s 1Pa 11:23; MLXX „mimořádného vzhledu“.