2. Samuelova 24:1–25

24  A Jehovův hněv se opět+ rozpálil proti Izraeli, když někdo* podnítil Davida* proti nim a řekl: „Jdi, spočítej+ Izrael a Judu.“  Král tedy řekl veliteli* vojenských sil Joabovi,+ který byl u něho:* „Obejdi, prosím, všechny izraelské kmeny od Danu po Beer-šebu+ a sepisujte lid+ a jistě se dozvím počet lidu.“+  Ale Joab králi řekl: „Kéž Jehova, tvůj Bůh, dokonce přidá k lidu stokrát tolik, než jich je, zatímco to uvidí samotné oči mého pána, krále. Ale pokud jde o mého pána, krále, pročpak nalezl potěšení v téhle věci?“+  Královo slovo nakonec získalo převahu+ nad Joabem a veliteli vojenských sil. Joab a velitelé vojenských sil tedy od krále vyšli, aby sepsali+ izraelský lid.  Potom přešli Jordán a utábořili se u Aroeru+ napravo od města,* které je uprostřed říčního údolí, směrem ke Gadovcům+ a k Jazeru.+  Poté přišli dál do Gileadu+ a země Tachtim-chodši* a pokračovali k Dan-jaanu a šli okolo k Sidonu.+  Potom přišli k tyrské+ tvrzi a ke všem městům Chivijců+ a Kananejců a přišli ke koncovému bodu v judském Negebu+ u Beer-šeby.+  Tak obešli celou zemi a na konci devíti měsíců a dvaceti dnů přišli do Jeruzaléma.  Nyní dal Joab počet soupisu+ lidu králi; a Izrael dosáhl [počtu] osmi set tisíc statečných mužů tasících meč, a judských mužů bylo pět set tisíc mužů.+ 10  A Davida začalo jeho srdce tepat+ potom, co tak sečetl lid. David tudíž řekl Jehovovi: „Velice jsem zhřešil+ v tom, co jsem učinil. A nyní, Jehovo, ať, prosím, projde provinění tvého sluhy;+ vždyť jsem jednal velmi pošetile.“+ 11  Když David ráno přistoupil k tomu, aby vstal, Jehovovo slovo přišlo k proroku Gadovi,+ Davidovu vizionáři,+ a říkalo: 12  „Jdi* a řekneš Davidovi: ‚Tak řekl Jehova: „Vkládám na tebe tři věci.+ Vyvol si jednu z nich, abych ti ji udělal.“‘“+ 13  Gad tudíž vešel k Davidovi a pověděl mu [to] a řekl mu:+ „Mělo by na tebe přijít sedm* let hladomoru v tvé zemi,+ nebo tři měsíce, kdy bys prchal před svými protivníky+ a oni by tě pronásledovali, nebo [by měly] nastat tři dny moru* v tvé zemi?+ Nyní poznej a viz, co mám odpovědět Tomu, kdo mě posílá.“ 14  David tedy řekl Gadovi: „Je to pro mne velmi tísnivé. Upadněme, prosím, do Jehovovy ruky,+ vždyť [projevy] jeho milosrdenství jsou mnohé;+ ale nenech mě upadnout do ruky člověka.“*+ 15  Potom dal Jehova v Izraeli mor+ od rána do ustanoveného času, takže z lidu od Danu po Beer-šebu+ pomřelo sedmdesát tisíc osob.+ 16  A anděl+ držel svou ruku napřaženou směrem k Jeruzalému, aby jej zničil; a Jehova začal pociťovat lítost+ nad tím neštěstím, a tak řekl andělovi, který ničil mezi lidem: „To stačí! Nech svou ruku nyní klesnout.“ A Jehovův anděl byl blízko mlatu Jebusejce+ Aravny.+ 17  A David přistoupil k tomu, aby řekl Jehovovi, když viděl anděla, který srážel lid, ano, přistoupil k tomu, aby řekl: „Hle, to já jsem zhřešil a to já jsem jednal nesprávně; ale tyto ovce+ — co učinily? Nech, prosím, svou ruku přijít na mne+ a na dům mého otce.“ 18  Později toho dne vešel k Davidovi Gad a řekl mu: „Vyjdi, postav Jehovovi oltář na mlatě Jebusejce Aravny.“+ 19  A David se vydal nahoru ve shodě s Gadovým slovem, podle toho, co Jehova přikázal.+ 20  Když Aravna pohlédl dolů a viděl krále a jeho sluhy, jak k němu kráčejí, Aravna ihned vyšel a poklonil+ se králi tváří k zemi.+ 21  Potom Aravna řekl: „Proč přišel můj pán, král, ke svému sluhovi?“ David na to řekl: „Koupit+ od tebe mlat na výstavbu oltáře Jehovovi, aby se zastavila metla,+ [která je] na lidu.“ 22  Ale Aravna řekl Davidovi: „Ať si jej můj pán, král, vezme+ a obětuje, co je dobré v jeho očích. Vidíš skot pro zápalnou oběť a mláticí saně a dobytčí nářadí místo dříví.+ 23  To všechno, králi, Aravna* opravdu dává králi.“ A Aravna přikročil k tomu, aby králi řekl: „Kéž Jehova, tvůj Bůh, projeví v tobě zalíbení.“+ 24  Král však Aravnovi řekl: „Ne, ale zcela jistě to od tebe koupím za cenu;+ a nebudu obětovat Jehovovi, svému Bohu, zápalné oběti bezplatně.“+ David tudíž mlat a skot koupil+ za padesát stříbrných šekelů.* 25  A David přistoupil k tomu, aby tam vystavěl oltář Jehovovi+ a obětoval zápalné oběti a oběti společenství, a Jehova se nechal uprosit za zemi,+ takže metla nad Izraelem byla zastavena.

Poznámky

Nebo „když byl David podnícen“.
Nebo „on“. Viz 1Pa 21:1.
„Veliteli.“ Heb. sar; LXX „vládci“; Vg „knížeti“.
„Joabovi a velitelům vojenských sil, kteří byli u něho“, LXXLagardian. Viz v. 4; 1Pa 21:2.
„Utábořili se u Aroeru napravo od města“, M; LXXLagardian „začali u Aroeru a u města“; Vg „přišli k Aroeru napravo od města“.
„Země Tachtim-chodši“, M; LXXLagardian „země Chetitů směrem ke Kadeši“.
V heb. je toto sloveso v infinitivu absolutním, nevyjadřuje určitý čas ani určitou osobu.
„Sedm“, MSyVg; LXX a 1Pa 21:12 „tři“.
Nebo „(dýmějového) moru“. Lat. pe·sti·lenʹti·a; LXX „smrti (smrtelné rány)“.
„Člověka.“ Heb. ʼa·dhamʹ. LXX dodává: „A David si vybral smrtelnou ránu. (15) A byly to dny pšeničné žně.“
Nebo „všechno Aravna jako král“.
Pro výpočet hodnoty viz dodatek 8A.