2. Samuelova 3:1–39
3 A válka mezi Saulovým domem a Davidovým domem se protáhla na dlouho;+ a David stále sílil+ a Saulův dům upadal víc a víc.+
2 Mezitím se Davidovi v Hebronu+ narodili synové+ a jeho prvorozeným se stal Amnon+ z Jezreelitky Achinoam.+
3 A jeho druhý byl Kileab+ z Abigail,+ manželky Karmelana Nabala, a třetí byl Absalom,+ syn Maaky, dcery gešurského krále Talmaie.+
4 A čtvrtý byl Adonijáš,+ syn Chaggit,+ a pátý byl Šefatjáš,+ syn Abital.
5 A šestý byl Jitream+ z Davidovy manželky Egly. Ti se narodili Davidovi v Hebronu.
6 A zatímco se udržovala válka mezi Saulovým domem a Davidovým domem, stalo se, že sám Abner+ neustále posiloval své postavení v Saulově domě.
7 A Saul míval konkubínu, která se jmenovala Ricpa,+ dcera Aijáše.+ Později řekl Iš-bošet*+ Abnerovi: „Proč jsi měl poměr s konkubínou+ mého otce?“
8 A Abner se nad Iš-bošetovými slovy velmi rozhněval+ a přikročil k tomu, aby řekl: „Jsem psí hlava,+ která patří Judovi? Dnes stále projevuji milující laskavost domu tvého otce Saula a jeho bratrům a jeho osobním přátelům a nenechal jsem tě, aby ses octl v Davidově ruce; přesto se mnou dnes účtuješ za provinění ohledně ženy.
9 Kéž tak učiní Bůh Abnerovi a kéž tak k tomu přidá,+ jestliže neučiním Davidovi,+ právě jak mu Jehova přísahal,
10 aby bylo přeneseno království od Saulova domu a trůn Davidův byl zřízen nad Izraelem a nad Judou od Danu po Beer-šebu.“+
11 A nebyl schopen říci Abnerovi v odpověď jediné další slovo, protože se ho bál.+
12 Abner tudíž na tom místě poslal posly k Davidovi a řekl: „Komu patří země?“ A dodal: „Uzavři přece se mnou smlouvu, a pohleď, má ruka bude s tebou, aby na tvou stranu obrátila celý Izrael.“+
13 Na to řekl: „Dobře, já s tebou uzavřu smlouvu. Jen jednu věc od tebe žádám a říkám: ‚Nesmíš uvidět můj obličej,+ jedině když nejprve přivedeš Saulovu dceru Mikal,+ až přijdeš, abys viděl můj obličej.‘“
14 David dále poslal posly k Saulovu synovi Iš-bošetovi+ a řekl: „Vydej přece mou manželku Mikal, s níž jsem se zasnoubil za sto předkožek+ Filištínů.“
15 Iš-bošet tedy poslal a vzal ji jejímu manželovi* Paltielovi,*+ synu Lajišovu.
16 Ale její manžel stále kráčel s ní a plakal, jak za ní kráčel, až po Bachurim.+ Potom mu Abner řekl: „Jdi, vrať se!“ Na to se vrátil.
17 Mezitím se Abner domluvil s izraelskými staršími muži a řekl: „Včera i předtím+ jste se prokázali [jako ti, kdo] hledají Davida jako krále nad sebou.
18 A nyní jednejte, neboť Jehova sám řekl Davidovi: ‚Rukou svého sluhy Davida+ zachráním svůj lid Izrael z ruky Filištínů a z ruky všech jejich nepřátel.‘“
19 Potom také promluvil Abner k uším Benjamína,+ načež šel Abner také promluvit k uším Davida v Hebronu všechno, co bylo dobré v očích Izraele a v očích celého Benjamínova domu.
20 Když přišel Abner k Davidovi do Hebronu, a s ním dvacet mužů, David přistoupil k tomu, aby uspořádal hostinu+ pro Abnera a pro muže, kteří byli s ním.
21 Potom řekl Abner Davidovi: „Dovol, ať se zvednu a jdu a seberu celý Izrael k mému pánu, králi, aby s tebou uzavřeli smlouvu, a jistě se staneš králem nade vším, po čem tvá duše dychtí.“+ David tedy poslal Abnera pryč, a ten se pokojně vydal na cestu.+
22 A tu přicházeli Davidovi sluhové a Joab z nájezdu, a kořist,+ kterou si nesli, byla hojná. Pokud jde o Abnera, ten nebyl u Davida v Hebronu, neboť ho poslal pryč, a pokojně se vydal na cestu.
23 A Joab+ a celé vojsko, které bylo s ním, vešli, a tu podali Joabovi zprávu a řekli: „Abner,+ syn Nerův,+ přišel ke králi a ten přistoupil k tomu, aby ho poslal pryč, a on se pokojně ubírá svou cestou.“
24 Joab tedy vešel ke králi a řekl: „Cos [to] učinil?+ Pohleď, přišel k tobě Abner. Proč jsi ho posílal pryč, takže se mu podařilo odejít?
25 Dobře znáš Abnera, syna Nerova,* že přišel proto, aby tě obelstil a aby poznal tvé vycházení a tvé vcházení+ a aby poznal všechno, co děláš.“+
26 S tím Joab od Davida vyšel a poslal za Abnerem posly a ti ho potom vrátili od siraské cisterny;+ a David o tom nevěděl.
27 Když se Abner vrátil do Hebronu,+ tu ho Joab odvedl stranou do brány, aby si s ním tiše promluvil.+ Udeřil ho tam však do břicha,+ takže zemřel kvůli krvi jeho bratra Asahela.+
28 Když pak o tom David slyšel, ihned řekl: „Já a mé království jsme z Jehovova stanoviska na neurčitý čas nevinní vinou krve+ za Abnera, syna Nerova.
29 Kéž se vírem snese zpátky na hlavu+ Joabovu a na celý dům jeho otce, a ať není z Joabova domu+ odříznut muž s výtokem+ ani malomocný+ ani muž, který se chápe otáčivého vřetene,+ ani ten, kdo padá mečem, ani ten, kdo potřebuje chléb!“+
30 Pokud jde o Joaba a jeho bratra Abišaie,+ ti Abnera+ zabili proto, že v bitvě u Gibeonu usmrtil jejich bratra Asahela.+
31 Potom řekl David Joabovi a všemu lidu, který byl s ním: „Roztrhněte své oděvy+ a ovažte se pytlovinou+ a bědujte před Abnerem.“ I král David kráčel za lehátkem.
32 A měli Abnerův pohřeb v Hebronu; a král začal pozvedat svůj hlas a plakat u Abnerova pohřebního místa, a všechen lid dal průchod pláči.+
33 A král přikročil k tomu, aby nad Abnerem zpíval a říkal:
„Měl Abner zemřít smrtí někoho bláznivého+?
34 Tvé ruce nebyly spoutané+
a tvé nohy nebyly dané do měděných okovů.+
Jako ten, kdo padá před syny nespravedlnosti,+ jsi padl.“
Na to nad ním všechen lid zaplakal+ znovu.
35 Později přišel všechen lid, aby dal Davidovi pro útěchu chléb,+ zatímco byl ještě ten den, ale David přísahal a řekl: „Kéž mi tak učiní Bůh+ a kéž tak k tomu přidá, jestliže ochutnám chléb nebo cokoli jiného dříve, než zapadne slunce!“+
36 A všechen lid si [toho] povšiml a bylo to v jejich očích dobré. Jako všechno, co král dělal, bylo to v očích všeho lidu dobré.+
37 A všechen lid a celý Izrael toho dne poznal, že usmrcení Abnera, syna Nerova, nevzešlo od krále.+
38 A král přikročil k tomu, aby řekl svým sluhům: „Což nevíte, že tohoto dne padl v Izraeli kníže a velký muž?+
39 A dnes jsem slabý, třebaže pomazaný+ za krále, a tito muži, synové Ceruji,+ jsou pro mne příliš krutí.+ Kéž Jehova oplatí tomu, kdo činí špatné, podle jeho vlastní špatnosti.“+
Poznámky
^ „Iš-bošet“, LXXBagsterSyVg; M „on“.
^ „Jejímu manželovi“, LXXSyVg; M „muži“.
^ „Jsi ho poslal pryč, aby mohl odejít v pokoji? (25) Nebo skutečně nevíš o špatnosti syna Nerova, Abnera?“, LXX.
