2. Samuelova 5:1–25
5 Časem přišly do Hebronu+ k Davidovi+ všechny kmeny Izraele a řekly: „Pohleď, sami jsme tvá kost a tvé maso.+
2 Včera i předtím,+ zatímco byl nad námi králem Saul, sám ses stal tím, kdo Izrael vyváděl a přiváděl jej.+ A Jehova přistoupil k tomu, aby ti řekl: ‚Sám budeš pást+ můj lid Izrael a sám se staneš vůdcem+ nad Izraelem.‘“
3 Všichni izraelští starší muži*+ tedy přišli do Hebronu ke králi, a král David s nimi v Hebronu uzavřel smlouvu+ před Jehovou; nato Davida pomazali+ za krále nad Izraelem.*+
4 Davidovi bylo třicet let, když se stal králem. Kraloval čtyřicet let.+
5 V Hebronu kraloval nad Judou sedm let a šest měsíců;+ a v Jeruzalémě+ kraloval třiatřicet let nad celým Izraelem a Judou.
6 Král a jeho muži tudíž táhli k Jeruzalému proti Jebusejcům,+ kteří zemi obývali, a ti začali Davidovi říkat: „Sem nevejdeš, ale jistě tě odvrátí slepí a chromí“,+ a mysleli si: „David sem nevejde.“
7 A David přesto přistoupil k tomu, aby dobyl pevnost Sion,+ totiž Město Davidovo.+
8 David tedy toho dne řekl: „Kdokoli udeří Jebusejce,+ ať pomocí vodního tunelu+ naváže styk s chromými i slepými, které Davidova duše nenávidí!“ Proto říkají: „Slepý a chromý nevejde do domu.“
9 A David se usídlil v pevnosti, a ta byla nazvána Město Davidovo; a David začal stavět všude kolem od Valu* a dovnitř.+
10 Tak se David dále stával větším a větším+ a Jehova, BŮH vojsk,*+ byl s ním.+
11 A tyrský král Chiram+ přistoupil k tomu, aby poslal k Davidovi posly+ a také cedry+ a zpracovatele dřeva a zpracovatele kamene na zdi, a ti začali Davidovi stavět dům.+
12 A David poznal, že Jehova ho pevně ustanovil jako krále nad Izraelem+ a že vyvýšil+ jeho království kvůli svému lidu Izraeli.+
13 Mezitím si David bral další konkubíny+ a manželky+ z Jeruzaléma, potom, co přišel z Hebronu; a Davidovi se dále rodili další synové a dcery.
14 A to jsou jména těch, kteří se mu narodili v Jeruzalémě: Šammua+ a Šobab+ a Natan+ a Šalomoun+
15 a Jibchar a Elišua+ a Nefeg+ a Jafia+
16 a Elišama+ a Eljada a Elifelet.+
17 A Filištíni se doslechli, že Davida pomazali za krále nad Izraelem.+ Na to všichni Filištíni vystoupili Davida hledat. Když to David slyšel, pak sešel na těžko přístupné místo.+
18 A Filištíni, ti přitáhli a obcházeli po nížině Refaim.+
19 A David se začal dotazovat+ Jehovy a říkat: „Mám vytáhnout proti Filištínům? Vydáš mi je do ruky?“ Na to Jehova Davidovi řekl: „Vytáhni, neboť Filištíny ti zcela jistě vydám do rukou.“+
20 David tedy přišel k Baal-peracimu+ a David je tam srazil. Na to řekl: „Jehova přede mnou prorazil mé nepřátele+ jakoby průrvou způsobenou vodami.“ Proto dal tomu místu jméno Baal-peracim.*+
21 Nechali tam tudíž své modly,*+ a tak je David a jeho muži vzali pryč.+
22 Později vystoupili Filištíni ještě jednou+ a obcházeli po nížině Refaim.+
23 Na to se David dotazoval+ Jehovy, ale ten řekl: „Nevytáhneš. Obejdi je zezadu a přijdeš proti nim před keři baka.*+
24 A až uslyšíš zvuk pochodu* ve vrcholcích keřů baka, ať se stane, že v tom čase budeš jednat rozhodně,+ protože v tom čase Jehova vyjde před tebou, aby srazil tábor Filištínů.“+
25 David [to] tak tudíž udělal, právě jak mu přikázal Jehova,+ a srážel+ Filištíny od Geby*+ až po Gezer.+
Poznámky
^ Nebo „starší“.
^ „Nad Izraelem“, MSyVg; LXX „nad Izraelem jako celkem“.
^ Dosl. „Milla (naplnění)“. Heb. ham·mil·lóʼʹ. Možná budova podobná tvrzi.
^ „A Jehova, Bůh vojsk.“ Heb. wa·Jhwahʹ ʼElo·héʹ ceva·ʼóthʹ; první výskyt tohoto výrazu. Viz 1Kr 19:10, 14.
^ Znamená „majitel průlomů“.
^ „Keři baka.“ Heb. bekha·ʼimʹ, mn. č.; LXX „místo pláče“.
