2. Samuelova 7:1–29
7 A když král bydlel ve svém vlastním domě+ a Jehova mu dal odpočinek od všech jeho nepřátel kolem,+ stalo se, že
2 potom král řekl proroku Natanovi:+ „Podívej se, já bydlím v cedrovém domě,+ kdežto truhla [pravého] Boha přebývá uprostřed stanových pláten.“+
3 Natan tedy králi řekl: „Všechno, co je ve tvém srdci — jdi, učiň,+ protože Jehova je s tebou.“
4 A stalo se té noci, že k Natanovi přišlo Jehovovo slovo+ a říkalo:
5 „Jdi, a řekneš mému sluhovi Davidovi: ‚Tak řekl Jehova: „Měl bys mi sám postavit dům, abych v [něm] bydlel?+
6 Vždyť jsem nebydlel v domě ode dne, kdy jsem izraelské syny vyvedl z Egypta, po tento den,+ ale neustále jsem procházel ve stanu+ a ve svatostánku.+
7 Bylo snad během celého času, kdy jsem procházel mezi všemi izraelskými syny,+ slovo, které jsem mluvil s jedním z izraelských kmenů,*+ jemuž jsem přikázal pást svůj lid Izrael, a řekl jsem: ‚Proč jste mi nepostavili cedrový dům?‘“‘
8 A tak nyní řekneš mému sluhovi Davidovi: ‚Tak řekl Jehova vojsk: „Sám jsem tě vzal z pastviny od následování stáda,+ aby ses stal vůdcem+ nad mým lidem Izraelem.
9 A prokážu se být s tebou, kamkoli opravdu půjdeš,+ a odříznu před tebou všechny tvé nepřátele;+ a jistě ti učiním velké jméno+ jako jméno velkých, kteří jsou na zemi.
10 A jistě ustanovím místo pro svůj lid Izrael+ a zasadím je,+ a budou vskutku přebývat, kde jsou, a nebudou již vyrušováni; a synové nespravedlnosti je nebudou opět trápit jako zprvu,+
11 ano ode dne, kdy jsem dosadil do velení nad svým lidem Izraelem soudce;+ a dám ti odpočinek od všech tvých nepřátel.+
A Jehova ti pověděl, že Jehova pro tebe udělá dům.+
12 Až se naplní tvé dny+ a ulehneš se svými praotci,+ potom jistě po tobě vzbudím tvé semeno, které vyjde z tvého nitra; a vskutku pevně založím jeho království.+
13 On postaví dům pro mé jméno,+ a jistě založím trůn jeho království pevně na neurčitý čas.+
14 Sám se stanu jeho otcem,+ a on sám se stane mým synem.+ Když bude jednat nesprávně, budu ho také kárat prutem+ lidí a ranami synů Adama.*
15 Pokud jde o mou milující laskavost,* ta se od něho nevzdálí tak, jako jsem ji odstranil od Saula,+ kterého jsem odstranil kvůli tobě.
16 A tvůj dům a tvé království budou před tebou jistě stálé na neurčitý čas; tvůj trůn, ten se stane pevně založeným na neurčitý čas.“‘“+
17 Podle všech těchto slov a podle všeho tohoto vidění, tak mluvil Natan k Davidovi.+
18 Na to král David vešel a posadil se před Jehovou a řekl: „Kdo jsem já,+ Svrchovaný Pane Jehovo? A co je můj dům, že jsi mě dovedl tak daleko?
19 Jako kdyby tohle mělo dokonce být něco maličkého v tvých očích, Svrchovaný Pane Jehovo, ještě také mluvíš ohledně domu svého sluhy až do vzdáleného budoucího času; a to je zákon daný pro lidstvo,*+ Svrchovaný Pane Jehovo.+
20 A co víc může David dodat a mluvit k tobě, když sám dobře znáš svého sluhu,+ Svrchovaný Pane Jehovo?
21 Kvůli svému slovu+ a v souhlasu se svým vlastním srdcem+ jsi učinil všechny tyto velké věci, abys je dal poznat svému sluhovi.+
22 Proto jsi vskutku velký,+ Svrchovaný Pane Jehovo, neboť nikdo jiný není jako ty,+ a mezi všemi, o nichž jsme slyšeli svýma ušima, není Boha kromě tebe.+
23 A který jeden* národ na zemi je jako tvůj lid Izrael,+ který si Bůh šel vyplatit jako lid+ a určit si jméno+ a učinit pro ně* velké a bázeň vzbuzující věci+ — vyhnat* kvůli svému lidu, který sis vyplatil z Egypta, národy a jejich bohy?+
24 A přistoupil jsi k tomu, aby sis pevně založil svůj lid Izrael jako svůj lid na neurčitý čas;+ a sám ses, Jehovo, stal jejich Bohem.+
25 A nyní, Jehovo Bože,* slovo, které jsi mluvil o svém sluhovi a o jeho domě, prováděj na neurčitý čas a učiň, právě jak jsi mluvil.+
26 A ať se tvé vlastní jméno stane velkým na neurčitý čas+ a říká se: ‚Jehova vojsk je Bůh nad Izraelem‘,+ a ať je před tebou pevně založen samotný dům tvého sluhy Davida.+
27 Vždyť ty, Jehovo vojsk, BOŽE Izraele, jsi učinil zjevení uchu svého sluhy a řekl: ‚Postavím pro tebe dům.‘+ Proto si tvůj sluha dodal odvahu,* aby se k tobě modlil touto modlitbou.+
28 A nyní, Svrchovaný Pane Jehovo, jsi [pravý] Bůh; a pokud jde o tvá slova, ta ať se prokážou být pravdivá,*+ když svému sluhovi slibuješ toto dobro.+
29 A nyní to na sebe vezmi a požehnej+ domu svého sluhy, [aby] před tebou trval na neurčitý čas;+ vždyť jsi, Svrchovaný Pane Jehovo, sám slíbil, a díky tvému požehnání ať je dům tvého sluhy požehnaný na neurčitý čas.“+
Poznámky
^ Dosl. „pozemského člověka“. Heb. ʼa·dhamʹ; LXXSyVg „lidí“.
^ Nebo „věrně oddanou lásku“.
^ „Lidstvo.“ Heb. ha·ʼa·dhamʹ; LXX „člověka“; lat. Aʹdam.
^ „Pro ně“, čtyři heb. rkp. (srovnej SyVg); M „pro vás“.
^ „Jeden“, MSy; LXX „jiný“.
^ Dosl. „našel své srdce“.
^ Nebo „pravá“. Heb. ʼemethʹ.
