3. Mojžíšova 21:1–24

21  A Jehova přikročil k tomu, aby řekl Mojžíšovi: „Promluv ke kněžím, Áronovým synům, a řekneš jim: ‚Nikdo se mezi svým lidem nesmí poskvrnit pro duši, která skonala.*+  Ale pro svého pokrevního příbuzného, který je mu blízký, pro svou matku a pro svého otce a pro svého syna a pro svou dceru a pro svého bratra  a pro svou sestru, pannu, která je mu blízká, která se nestala [ženou] muže, pro ni* se může poskvrnit.  Nesmí se poskvrnit pro ženu, kterou vlastní nějaký majitel* mezi jeho lidem, aby se neznesvětil.  Neměli by si na hlavě vytvářet lysinu+ a neměli by si holit okraj svého vousu+ a na těle by si neměli dělat řeznou [ránu].+  Měli by se prokázat [jako] svatí svému Bohu+ a neměli by znesvěcovat jméno svého Boha,+ protože oni jsou těmi, kdo předkládají Jehovovy ohnivé oběti, chléb svého Boha;+ a prokáží se [jako] svatí.*+  Neměli by si vzít prostitutku+ ani znásilněnou ženu; a protože je svému Bohu svatý, neměli by si vzít ženu, se kterou se manžel rozvedl.+  Posvětíš ho tedy,+ protože je tím, kdo předkládá chléb tvého Boha. Měl by se ti prokázat být svatý,+ protože já, Jehova, který vás posvěcuje, jsem svatý.+  A v případě, že by se dcera kněze znesvětila tím, že by se dopustila prostituce, je to její otec, koho znesvěcuje. Měla by být spálena v ohni.+ 10  A pokud jde o velekněze z jeho bratrů, na jehož hlavu bude vyléván olej pomazání+ a jehož ruka byla naplněna mocí,* aby nosil oděvy,+ ten by si neměl nechat svou hlavu rozcuchanou+ a neměl by si trhat oděvy.+ 11  A neměl by přijít k žádné mrtvé duši.*+ Nesmí se totiž poskvrnit pro svého otce a pro svou matku. 12  Neměl by také vycházet ze svatyně a znesvěcovat svatyni svého Boha,+ protože je na něm znamení zasvěcení, olej pomazání jeho Boha.+ Já jsem Jehova. 13  A on, on by si měl vzít ženu v jejím panenství.+ 14  Pokud jde o vdovu nebo rozvedenou ženu a znásilněnou, prostitutku, žádnou z nich si nesmí vzít, ale měl by si vzít za manželku pannu ze svého lidu. 15  A neměl by znesvětit své semeno* mezi svým lidem,+ protože já jsem Jehova, který jej posvěcuje.‘“+ 16  A Jehova dál mluvil k Mojžíšovi a řekl: 17  „Mluv k Áronovi a řekni: ‚Žádný muž z tvého semene po všechny jejich generace, u kterého se prokáže být vada,+ se nesmí přiblížit, aby předkládal chléb svého Boha.+ 18  V případě, že je nějaký muž, na němž je vada, nesmí se přiblížit: muž slepý nebo chromý nebo s roztrženým nosem nebo s jedním údem příliš dlouhým,*+ 19  nebo muž, u kterého se prokáže být zlomenina nohy nebo zlomenina ruky, 20  nebo [je] hrbatý nebo hubený* nebo [má] oční chorobu nebo [je] strupatý nebo má lišej nebo má porušená varlata.+ 21  Žádný muž ze semene kněze Árona, na němž je vada, se nesmí přiblížit, aby předkládal Jehovovy ohnivé oběti.+ Je na něm vada. Nesmí se přiblížit, aby předkládal chléb svého Boha.+ 22  Smí jíst chléb svého Boha z nejsvětějších věcí+ a ze svatých věcí.+ 23  Nesmí však přijít do blízkosti opony+ a nesmí se přiblížit k oltáři,+ protože je na něm vada;+ a neměl by znesvětit mou svatyni,+ neboť já jsem Jehova, který je posvěcuje.‘“+ 24  Mojžíš podle toho mluvil k Áronovi a jeho synům a všem izraelským synům.

Poznámky

Dosl. „pro duši“, tj. mrtvou duši. Heb. leneʹfeš; řec. psy·chaisʹ, mn. č. Srovnej v. 11 a 4Mo 6:6 ppč. Viz dodatek 4A.
„Pro ni“, M; LXX „pro ně“.
„Nesmí se poskvrnit pro ženu, kterou vlastní nějaký majitel“, tento překlad je návrhem, protože M je nejasný; LXX „Nesmí se náhle poskvrnit“; Vg „nesmí se poskvrnit pro knížete“.
„Svatí“, SamLXXSyVg; M „něco svatého“.
„A jehož ruka byla naplněna mocí.“ Nebo „a kdo byl zmocněn (zasvěcen; nastolen)“. Heb. u·mil·leʼʹ ʼeth-ja·dhóʹ; řec. te·te·lei·o·meʹnou (LXXThomson „byla posvěcena“). Viz Heb 5:9 a Heb 7:28 ppč.
Dosl. „k duším někoho mrtvého“. Heb. naf·šothʹ, mn. č., po němž následuje slovo meth, „mrtvý“; řec. tvar psy·cheiʹ, po němž následuje te·te·leu·te·kuiʹai, participium perfekta slovesa, které znamená „zemřít“; jejich spojení dává význam ‚duše zemřelá‘; Sy „duši někoho mrtvého“; Vg „mrtvému“.
Nebo „potomstvo“.
Nebo „s přebytečným údem“.
Nebo „zakrnělý“. Možná „souchotinář“.