3. Mojžíšova 22:1–33
22 A Jehova dál mluvil k Mojžíšovi a řekl:
2 „Mluv k Áronovi a jeho synům, aby se drželi odděleni od svatých věcí izraelských synů a neznesvěcovali mé svaté jméno+ ve věcech, které mi posvěcují.+ Já jsem Jehova.
3 Řekni jim: ‚Po všechny vaše generace kterýkoli muž ze všeho vašeho potomstva, který se přiblíží, zatímco je na něm jeho nečistota,+ ke svatým věcem, jež budou izraelští synové posvěcovat Jehovovi, ta duše bude [z místa] přede mnou odříznuta. Já jsem Jehova.
4 Žádný muž z Áronova potomstva, když je malomocný+ nebo má výtok,+ nesmí jíst ze svatých věcí, dokud se nestane čistým,+ ani ten, kdo se dotkne někoho znečištěného duší, která skonala,*+ ani muž, z něhož vychází semenný výron,+
5 ani muž, který se dotkne něčeho, co se hemží, co je pro něj nečisté,+ nebo se dotkne člověka, který je pro něj nečistý pro jakoukoli svou nečistotu.+
6 Duše, která se dotkne něčeho takového, bude nečistá až do večera, a nesmí jíst nic ze svatých věcí, ale vykoupe si tělo ve vodě.+
7 Až slunce zapadne, bude rovněž čistý, a potom smí něco sníst ze svatých věcí, protože je to jeho chléb.+
8 Neměl by rovněž jíst žádné tělo [již] mrtvé nebo něco roztrhaného divokými zvířaty, aby se tím neznečistil.+ Já jsem Jehova.
9 A budou vůči mně dodržovat svůj závazek, aby kvůli němu nenesli hřích a nemuseli za to zemřít,+ protože jej znesvětili. Já jsem Jehova, který je posvěcuje.
10 A vůbec žádný cizí člověk* nesmí jíst nic svatého.+ Žádný osadník u kněze ani námezdný dělník nesmějí jíst nic svatého.
11 Ale v případě, že by si kněz koupil nějakou duši, jako koupi za své peníze, taková se smí na tom jídle podílet. Pokud jde o otroky narozené* v jeho domě, takoví se smějí podílet na jedení jeho chleba.+
12 A v případě, že by se dcera kněze stala [ženou] muže, který je cizí člověk, taková nesmí jíst z příspěvku svatých věcí.
13 Ale v případě, že by dcera kněze ovdověla nebo byla rozvedená,* když nemá žádné potomstvo, a musí se vrátit do domu svého otce jako ve svém mládí,+ smí jíst z chleba svého otce;+ ale nesmí se jím živit vůbec žádný cizí člověk.
14 Nyní v případě, že nějaký muž nedopatřením sní svatou věc,+ pak k tomu přidá pětinu+ toho a dá tu svatou věc knězi.
15 Neměli* by tedy znesvěcovat svaté věci izraelských synů, jimiž by přispívali Jehovovi,+
16 a skutečně působit, aby nesli trest za provinilost, protože jedli jejich svaté věci; vždyť já jsem Jehova, který je posvěcuje.‘“
17 A Jehova dál mluvil k Mojžíšovi a řekl:
18 „Mluv k Áronovi a jeho synům a všem izraelským synům a řekneš jim: ‚Pokud jde o jakéhokoli muže z izraelského domu nebo o nějakého cizího usedlíka v Izraeli, který předkládá svůj obětní dar,+ při jakýchkoli svých slavnostních slibech+ nebo při jakýchkoli svých dobrovolných obětních darech,+ [dar,] který by předkládali Jehovovi na zápalnou oběť,
19 abyste pro sebe získali schválení,+ bude to [zvíře] zdravé,+ samec ze stáda dobytka, z mladých beranů nebo z koz.
20 Nepředložíte nic, na čem je nějaká vada,+ protože vám to neposlouží, abyste pro sebe získali schválení.
21 A v případě, že by nějaký muž předložil Jehovovi oběť společenství,+ aby splnil slavnostní slib,+ nebo jako dobrovolný obětní dar, mělo by se tím prokázat být zdravé [zvíře] ze stáda dobytka nebo stáda bravu, aby získal schválení. Neměla by se na něm prokázat být vůbec žádná vada.
22 Nic slepého nebo zlámaného nebo majícího řeznou [ránu] nebo bradavici nebo strupovitost nebo lišej,+ žádné z nich nepředložíte Jehovovi a žádnou ohnivou oběť+ z nich nedáte na oltář Jehovovi.
23 Pokud jde o býka nebo ovci mající nějaký úd příliš dlouhý nebo příliš krátký,+ takové [zvíře] smíš učinit dobrovolným obětním darem; ale při slavnostním slibu nebude přijato se schválením.
24 Ale to, které má varlata+ zmáčknutá nebo rozdrcená nebo odtržená nebo odříznutá,* Jehovovi nebudete předkládat, a ve své zemi byste je neměli dávat.
25 A žádné z těch všech z ruky cizince nepředložíte jako chléb svého Boha, protože je v nich jejich porušení. Je na nich vada.+ Nebudou od vás přijata se schválením.‘“+
26 A Jehova mluvil dál k Mojžíšovi a řekl:
27 „Kdyby se narodil býk nebo mladý beran nebo kozel, pak zůstane pod svou matkou sedm dnů,+ ale od osmého dne a dál bude přijat se schválením jako obětní dar, ohnivá oběť Jehovovi.
28 Pokud jde o býka a ovci, neporazíte je i jejich mládě téhož dne.+
29 A v případě, že byste obětovali oběť díkůvzdání* Jehovovi,+ měli byste ji obětovat, abyste pro sebe získali schválení.
30 Měla by se jíst toho dne.+ Nic z ní nenecháte až do rána.+ Já jsem Jehova.
31 A budete dodržovat má přikázání a činit je.+ Já jsem Jehova.
32 A neznesvětíte mé svaté jméno,+ a já budu posvěcen* uprostřed izraelských synů.+ Já jsem Jehova, který vás posvěcuje,+
33 Ten, kdo vás vyvádí z egyptské země, abych se vám prokázal [jako] Bůh.+ Já jsem Jehova.“
Poznámky
^ Dosl. „duší“, tj. mrtvou duší. Lat. morʹtu·o, „někým mrtvým“; heb. neʹfeš; LXX „kdo se dotýká jakékoli nečistoty duše [řec. psy·chesʹ]“.
^ Tj. člověk neáronského původu, muž, který nepocházel z Áronovy rodiny.
^ „Otroky narozené“, SamLXXSy; MVg „otroka narozeného“.
^ Dosl. „vyhnaná; zapuzená“. Viz Mt 19:3 ppč.
^ Tj. kněží.
^ Nebo „oběť chvály“.
^ Nebo „posvětím se“.
