3. Mojžíšova 27:1–34
27 A Jehova dál mluvil k Mojžíšovi a řekl:
2 „Mluv k izraelským synům a řekneš jim: ‚V případě, že nějaký muž učiní zvláštní oběť slavnostního slibu+ Jehovovi z duší podle odhadnuté hodnoty,
3 a odhadnutá hodnota musí být [hodnota] muže dvacetiletého až šedesátiletého, odhadnutá hodnota pak bude dělat padesát šekelů* stříbra podle šekelu svatého místa.*
4 Ale jestliže je to žena, odhadnutá hodnota pak bude dělat třicet šekelů.
5 A jestliže je věk od pětiletého do dvacetiletého, odhadnutá hodnota muže pak bude dělat dvacet šekelů a za ženu deset šekelů.
6 A jestliže je věk od jednoměsíčního do pětiletého, odhadnutá hodnota muže pak bude dělat pět+ šekelů stříbra a za ženu bude odhadnutá hodnota tři šekely stříbra.
7 A jestliže je věk od šedesátiletého výše, jestliže je to muž, odhadnutá hodnota pak bude dělat patnáct šekelů a za ženu deset šekelů.
8 Ale jestliže příliš zchudl pro odhadnutou hodnotu,+ pak tu osobu postaví* před kněze, a kněz ji ohodnotí.+ Kněz ji ohodnotí podle toho, co si může slavnostně slibující dovolit.+
9 A jestliže je to zvíře, takové, jaké někdo předkládá* jako obětní dar Jehovovi, všechno, z čeho by dal Jehovovi, se stane něčím svatým.+
10 Nesmí je nahradit a nesmí je vyměnit, dobré za špatné nebo špatné za dobré. Ale kdyby je přece vyměnil, zvíře za zvíře, pak se samo stane [něčím svatým], a co je za ně vyměněno, by se mělo stát něčím svatým.
11 A jestliže je to jakékoli nečisté+ zvíře, takové, jaké nikdo nesmí předkládat Jehovovi jako obětní dar,+ pak to zvíře postaví před kněze.+
12 A kněz je ohodnotí, zda je dobré nebo špatné. Podle hodnoty, jakou kněz odhadne,*+ tak by se to mělo stát.
13 Ale jestliže je chce přece koupit zpět, pak dá navíc k odhadnuté hodnotě pětinu+ z toho.
14 Nyní v případě, že by nějaký muž posvětil svůj dům jako něco svatého Jehovovi, pak jej kněz ohodnotí, zda je dobrý nebo špatný.+ Podle toho, jak jej kněz ohodnotí, tolik by měl stát.
15 Ale jestliže ten, kdo posvěcuje, chce svůj dům koupit zpět, pak dá k tomu navíc pětinu z peněz odhadnuté hodnoty;+ a připadne jemu.
16 A jestliže je to něco z pole z jeho vlastnictví,+ co by muž posvětil Jehovovi, hodnota pak bude odhadnuta úměrně k jeho osevu: jestliže chomer+ ječmenného osevu, potom padesát šekelů stříbra.*
17 Kdyby posvětil své pole od Jubilejního roku,+ mělo by stát podle odhadnuté hodnoty.
18 A jestliže posvěcuje své pole po Jubileu, pak mu kněz vypočítá cenu úměrně k rokům, které zbývají do příštího Jubilejního roku, a odečet by se měl udělat z odhadnuté hodnoty.+
19 Ale kdyby ten, kdo je posvěcuje, chtěl pole přece koupit zpět, pak dá k tomu navíc pětinu z peněz odhadnuté hodnoty, a zůstane jako jeho.+
20 A kdyby pole nekoupil zpět, ale jestliže je pole prodáno jinému muži,* nemůže se znovu koupit zpět.
21 A pole, když vyjde v Jubileu [volné], se stane něčím svatým Jehovovi, jako pole, jež je zasvěceno.+ Jeho vlastnictví připadne knězi.+
22 A jestliže posvětí Jehovovi pole, které koupil, jež není částí pole z jeho vlastnictví,+
23 pak mu kněz vypočítá částku ohodnocení až do Jubilejního roku, a toho dne dá odhadnutou hodnotu.+ Je to něco svatého Jehovovi.+
24 V Jubilejním roce se pole vrátí tomu, od koho je koupil, tomu, jemuž patří vlastnictví země.+
25 Každá hodnota by se měla odhadovat v šekelu svatého místa.* Šekel by měl obnášet dvacet gera.*+
26 Pouze prvorozené mezi zvířaty, jež se narodí jako prvorozené pro Jehovu,+ by neměl žádný muž posvěcovat. Ať býk, nebo ovce, patří Jehovovi.+
27 A jestliže je mezi nečistými zvířaty,+ a vyplatí je podle odhadnuté hodnoty, pak dá k tomu navíc pětinu z ní.+ Ale kdyby se nemělo kupovat zpět, pak se prodá podle odhadnuté hodnoty.
28 Pouze žádný druh zasvěcené věci, kterou by snad muž Jehovovi zasvětil ke zničení+ ze všeho, co je jeho, ať z lidí, nebo ze zvířat, nebo z pole jeho vlastnictví, se nesmí prodat, a žádný druh zasvěcené věci se nesmí koupit zpět.+ Je to něco nejsvětějšího Jehovovi.
29 Žádná zasvěcená osoba, která by byla z lidí zasvěcena zničení,* nesmí být vyplacena.+ Měla by být zcela jistě usmrcena.+
30 A každý desátý díl*+ ze země, ze setby země a z ovoce stromu, patří Jehovovi. Je to něco svatého Jehovovi.
31 A jestliže muž chce přece koupit něco ze svého desátého dílu zpět, měl by dát k tomu navíc pětinu z něho.+
32 Pokud jde o každý desátý díl z dobytka a bravu, [ze] všeho, co prochází pod zahnutou holí,+ desátá hlava by se měla stát něčím svatým Jehovovi.
33 Neměl by zkoumat, zda je to dobré nebo špatné, ani by to neměl vyměnit. Ale kdyby to přece vyměnil, pak se to samo stane [něčím svatým], a co je za to vyměněno, mělo by se stát něčím svatým.+ Nesmí být koupeno zpět.‘“
34 To jsou přikázání,+ která dal Jehova Mojžíšovi jako příkazy izraelským synům na hoře Sinaj.+
Poznámky
^ Viz dodatek 8A.
^ „Šekelu svatého místa.“ Standardní závaží uložené ve svatostánku; nebo tím může být zdůrazněno, že váha má být přesná. Srovnej 2Sa 14:26, ppč. „závaží“.
^ Dosl. „ho postaví“.
^ „Někdo předkládá“, SamVg a 14 heb. rkp.; MSy „předkládají“.
^ „A podle toho, jak je kněz ohodnotí“, LXX; Sy „A podle toho, jak kněz rozhodne o jeho hodnotě.“
^ To znamená, že stanovená cena pozemku, k jehož osetí byl třeba chomer ječmene, byla 50 stříbrných šekelů. Viz dodatek 8A.
^ Dosl. „jestliže skutečně to pole prodá jinému muži“.
^ Viz dodatek 8A.
^ Nebo „dána do klatby; zasvěcena Jehovovi k vyhlazení“.
^ Nebo „každý desátek“.
