3. Mojžíšova 7:1–38
7 A to je zákon oběti za vinu:+ Je to něco nejsvětějšího.+
2 Na místě,+ kde pravidelně porážejí zápalnou oběť, porazí oběť za vinu, a její krví+ se pokropí+ oltář kolem dokola.
3 Pokud jde o všechen její tuk,+ předloží z něj tučný ocas a tuk, který pokrývá střeva,
4 a obě ledviny a tuk, který je na nich, stejně jako ten na bedrech. A pokud jde o přívěsek na játrech, ten odstraní spolu s ledvinami.+
5 A kněz je nechá dýmat na oltáři jako ohnivou oběť Jehovovi.+ Je to oběť za vinu.
6 Každý muž mezi kněžími ji bude jíst.+ Bude se jíst na svatém místě. Je to něco nejsvětějšího.+
7 Jako oběť za hřích, tak je oběť za vinu. Je pro ně jeden zákon.+ Připadne knězi, který s ní vykoná smíření.
8 Pokud jde o kněze, který předkládá zápalnou oběť nějakého muže, kůže+ zápalné oběti, kterou předložil knězi, připadne jemu.
9 A každá obilná oběť, která bude pečena v peci,+ a každá udělaná v kotlíku na tuk+ a na plechu na pečení,+ patří knězi, který ji předkládá. Připadne jemu.+
10 Ale každá obilná oběť, která je zvlhčena olejem,+ nebo suchá,+ bude pro všechny Áronovy syny, pro jednoho stejně jako pro druhého.
11 A to je zákon oběti společenství,+ kterou kdokoli předloží Jehovovi:
12 Jestliže ji bude předkládat jako výraz díkůvzdání,*+ pak spolu s obětí díkůvzdání předloží nekvašené prstencovité chleby zvlhčené olejem a nekvašené oplatky potřené olejem+ a dobře promíchanou jemnou moukou jako prstencovité chleby zvlhčené olejem.
13 Spolu s prstencovitými chleby kvašeného+ chleba předloží svůj obětní dar společně s obětí díkůvzdání svých obětí společenství.
14 A z toho předloží z každého obětního daru jeden jako posvátný podíl* Jehovovi;+ pokud jde o kněze, který kropí krví obětí společenství, připadne to jemu.+
15 A maso oběti díkůvzdání jeho obětí společenství se má sníst v den, kdy obětuje. Nic z toho neuchrání do rána.+
16 A jestliže obětí jeho obětního daru je [dar] slavnostního slibu+ nebo dobrovolný obětní dar,+ má se to jíst v den, kdy předkládá svou oběť, a nazítří se také může jíst to, co z ní zbude.
17 Ale co zbude z masa oběti třetí den, má se spálit ohněm.+
18 Jestliže by se však vůbec něco z masa jeho oběti společenství jedlo třetí den, ten, kdo ji předložil, nebude přijat se schválením.+ Nebude mu to přičteno.+ Stane se to zkaženou věcí, a duše, která z toho něco sní, bude se za své provinění zodpovídat.+
19 A nemá se jíst maso, které by se dotklo něčeho nečistého.+ Má se spálit ohněm. Pokud jde o maso, každý čistý smí to maso jíst.
20 A duše, která jí maso oběti společenství, jež je pro Jehovu, zatímco je na ní nečistota, ta duše bude ze svého lidu odříznuta.+
21 A v případě, že se nějaká duše dotkne čehokoli nečistého, nečistoty člověka*+ nebo nečistého zvířete+ nebo jakékoli nečisté hnusné věci,+ a skutečně sní něco z masa oběti společenství, která je pro Jehovu, ta duše bude ze svého lidu odříznuta.‘“
22 A Jehova dál mluvil k Mojžíšovi a řekl:
23 „Mluv k izraelským synům a řekni: ‚Nebudete jíst žádný tuk+ býka nebo mladého berana nebo kozy.
24 A tuk [již] mrtvého těla a tuk živočicha roztrhaného+ na kusy lze použít na cokoli jiného představitelného, ale vůbec jej nebudete jíst.
25 Kdokoli totiž jí tuk ze zvířete, z něhož jej předkládá jako ohnivou oběť Jehovovi, duše, která jí, bude ze svého lidu odříznuta.+
26 A nebudete jíst žádnou krev+ na žádných místech, kde bydlíte, ani tu z ptactva, ani tu ze zvířete.
27 Kterákoli duše, která jí jakoukoli krev, ta duše bude ze svého lidu odříznuta.‘“+
28 A Jehova přikročil k tomu, aby mluvil k Mojžíšovi a řekl:
29 „Mluv k izraelským synům a řekni: ‚Kdo předkládá svou oběť společenství Jehovovi, přinese svůj obětní dar Jehovovi ze své oběti společenství.+
30 Jeho ruce přinesou jako Jehovovy ohnivé oběti tuk+ na hrudi. Přinese jej s hrudí, aby jím před Jehovou pohupoval sem a tam jakožto obětí pohupování.+
31 A tuk nechá kněz dýmat na oltáři,+ ale hruď připadne Áronovi a jeho synům.+
32 A ze svých obětí společenství dáte knězi pravou nohu jako posvátný podíl.+
33 Tomu z Áronových synů, který předkládá krev z obětí společenství a tuk, připadne pravá noha jako podíl.+
34 Hruď oběti pohupování+ a nohu posvátného podílu totiž opravdu vezmu od izraelských synů z jejich obětí společenství a dám je od izraelských synů knězi Áronovi a jeho synům jako předpis na neurčitý čas.
35 To byl kněžský podíl Árona a kněžský podíl jeho synů z Jehovových ohnivých obětí, v den, kdy je představil,+ aby působili jako kněží pro Jehovu,
36 právě jak Jehova přikázal, aby jim to bylo dáno v den, kdy je pomazal+ z [řad] izraelských synů. Je to pro jejich generace ustanovení na neurčitý čas.‘“+
37 To je zákon ohledně zápalné oběti,+ obilné oběti+ a oběti za hřích+ a oběti za vinu+ a oběti slavnostního uvedení+ a oběti společenství,+
38 právě jak Jehova přikázal Mojžíšovi na hoře Sinaj+ v den, kdy přikazoval izraelským synům, aby Jehovovi předkládali své obětní dary v pustině Sinaj.+
Poznámky
^ Nebo „chvály“.
^ Nebo „oběť pozdvihování; příspěvek“.
^ „Člověka.“ Heb. ʼa·dhamʹ, lidského, pozemského tvora.
