4. Mojžíšova 12:1–16

12  Nyní začali Miriam a Áron mluvit proti Mojžíšovi kvůli kušitské* manželce, kterou si vzal, protože si vzal kušitskou manželku.+  A stále říkali: „Mluvil Jehova jen skrze jediného Mojžíše? Nemluvil také skrze nás?“+ A Jehova naslouchal.+  A muž Mojžíš byl daleko nejmírnější*+ ze všech lidí, kteří byli na povrchu zemské půdy.  Pak řekl náhle Jehova Mojžíšovi a Áronovi a Miriam: „Vyjděte, vy tři, ke stanu setkání.“ Ti tři tedy vyšli.  Potom sestoupil Jehova v oblačném sloupu+ a stanul u vchodu do stanu a zavolal Árona a Miriam. Na to oba vyšli.  A přikročil k tomu, aby řekl: „Slyšte, prosím, má slova. Kdyby byl nějaký váš prorok pro Jehovu, dal bych se mu poznat ve vidění.+ Mluvil bych k němu ve snu.+  Ne tak můj sluha Mojžíš!+ Je mu svěřen celý můj dům.*+  Mluvím k němu od úst k ústům+ — tak mu ukazuji —, a ne skrze hádanky;+ a vidí Jehovův zjev.+ Proč jste se tedy nebáli mluvit proti mému sluhovi, proti Mojžíšovi?“+  A Jehovův hněv se proti nim rozpálil a on odešel. 10  A oblak se odvrátil z [místa] nad stanem, a pohleďme, Miriam byla postižena malomocenstvím, bílá jako sníh.+ Potom se Áron otočil k Miriam, a pohleďme, byla postižena malomocenstvím.+ 11  Áron okamžitě řekl Mojžíšovi: „Omluv mě, můj pane! Nepřipisuj nám, prosím, ten hřích, v němž jsme jednali pošetile a jehož jsme se dopustili!+ 12  Prosím, ať nezůstává jako někdo mrtvý,+ jehož maso je v čase, kdy on vychází z lůna své matky,* zpola pohlceno!“ 13  A Mojžíš začal volat k Jehovovi a říkal: „Bože,* prosím! Prosím, uzdrav ji!“+ 14  Nato řekl Jehova Mojžíšovi: „Kdyby jí otec plivl+ přímo do obličeje, nebyla by pokořena sedm dní? Ať je sedm dní v karanténě+ vně tábora,+ a potom ať je přijata [zpět].“+ 15  Miriam byla tudíž sedm dní v karanténě vně tábora+ a lid neodtáhl, dokud nebyla Miriam přijata [zpět]. 16  A potom lid odtáhl od Chacerotu+ a utábořil se v pustině Paran.+

Poznámky

„Etiopské“, LXXVg.
Nebo „nejmírnější povahy“.
Dosl. „V celém mém domě se prokazuje věrným“. LXX „V celém mém domě je věrný“; Vg „[Mojžíš] který je v celém mém domě velice věrný“. Viz Heb 3:5.
„Jehož maso ... v čase, kdy on vychází z lůna své matky.“ Soferim opravili tento text tak, aby neuváděl do špatného světla velekněze Árona; původní text zněl „naše maso“ a „naší matky“. Jedna z osmnácti oprav od soferim. Viz dodatek 2B.
„Bože“, M(heb. ʼEl)SamLXXSyVg; ale v BHK a BHS je v ppč. uvedeno možné znění ʼal, „ne“.