4. Mojžíšova 14:1–45
14 Nato celé shromáždění pozvedlo hlas, a lid stále dával průchod svému hlasu a proplakal celou tu noc.+
2 A všichni izraelští synové začali reptat proti Mojžíšovi a Áronovi,+ a celé shromáždění začalo proti nim říkat: „Kdybychom jen byli zemřeli v egyptské zemi nebo kdybychom jen byli zemřeli v téhle pustině!
3 A proč nás Jehova přivádí do téhle země, abychom padli mečem?+ Naše manželky a naši maličcí se stanou [předmětem] drancování.+ Není lepší, abychom se vrátili do Egypta?“+
4 Dokonce si navzájem říkali: „Ustanovme si hlavu a vraťme se do Egypta!“+
5 Na to Mojžíš a Áron padli na tvář před celým sborem shromáždění izraelských synů.+
6 A Jozue, syn Nunův,+ a Kaleb, syn Jefunneho,+ kteří byli z těch, kdo vyzvídali v zemi, si roztrhli oděvy+
7 a přistoupili k tomu, aby celému shromáždění izraelských synů řekli toto: „Země, kterou jsme prošli, abychom v ní vyzvídali, je velmi, velmi dobrá země.+
8 Jestliže v nás Jehova nalezl potěšení,+ potom nás do téhle země jistě uvede a dá nám ji, zemi, která oplývá mlékem a medem.+
9 Jen se nebouřete proti Jehovovi;+ a vy — nebojte se lidu té země,+ neboť jsou pro nás chlebem. Jejich záštita se od nich odvrátila,+ a Jehova je s námi.+ Nebojte se jich.“+
10 Celé shromáždění však hovořilo o tom, že je uházejí kameny.+ A Jehovova sláva se na stanu setkání objevila všem izraelským synům.+
11 Nakonec řekl Jehova Mojžíšovi: „Jak dlouho+ se mnou bude tento lid zacházet bez úcty+ a jak dlouho ve mne neuvěří přes všechna znamení, která jsem mezi nimi vykonal?+
12 Nech mě, já je postihnu morem a zaženu je, a nech mě, já z tebe udělám národ větší a mocnější, než jsou oni.“+
13 Ale Mojžíš řekl Jehovovi: „Pak se Egypťané zcela jistě doslechnou, že jsi svou mocí vedl tento lid z jejich středu.+
14 A zcela jistě to povědí obyvatelům této země. Slyšeli, že jsi mezi tímto lidem, Jehova,+ který se objevil tváří v tvář.*+ Jsi Jehova, a stojí nad nimi tvůj oblak a jdeš před nimi v oblačném sloupu za dne a v ohnivém sloupu za noci.+
15 Kdybys tento lid usmrtil jako jednoho muže,+ potom by národy, které slyšely o tvém věhlasu, jistě řekly tak:
16 ‚Protože Jehova nebyl schopen uvést tento lid do země, o níž jim přísahal, přistoupil k tomu, aby je pobil v pustině.‘+
17 A nyní, prosím, ať se tvá moc* stane velkou,+ Jehovo,* právě jak jsi mluvil a řekl:
18 ‚Jehova, pomalý k hněvu+ a hojný v milující laskavosti,*+ promíjející provinění a přestupek,+ ale rozhodně nezprostí trestu+ a přivede trest za provinění otců na syny, na třetí generaci a na čtvrtou generaci.‘+
19 Odpusť, prosím, provinění tohoto lidu podle velikosti své milující laskavosti, a právě jak jsi promíjel tomuto lidu od Egypta až posud.“+
20 Nato Jehova řekl: „Opravdu odpouštím podle tvého slova.+
21 A na druhé straně, jakože žiji, celá země bude naplněna Jehovovou slávou.+
22 Ale všichni muži, kteří viděli mou slávu+ a má znamení,+ která jsem vykonal v Egyptě a v pustině, a přesto mě už desetkrát zkoušeli+ a nenaslouchali mému hlasu,+
23 nikdy neuvidí* zemi, o níž jsem přísahal jejich otcům, ano, všichni ti, kdo se mnou zacházejí bez úcty, ji neuvidí.+
24 Pokud jde o mého sluhu Kaleba,+ protože se u něj prokázal být jiný duch, a stále mě cele následoval,+ jistě ho uvedu do země, kam šel, a jeho potomstvo ji vezme do vlastnictví.+
25 Zatímco Amalekité a Kananejci+ bydlí v nížině, zítra se obraťte a odtáhněte na pochod k pustině cestou Rudého moře.“+
26 A Jehova přikročil k tomu, aby mluvil k Mojžíšovi a Áronovi a řekl:
27 „Jak dlouho bude toto zlé shromáždění nadále proti mně reptat?+ Slyšel jsem reptání izraelských synů, že reptají proti mně.+
28 Řekni jim: ‚„Jakože žiji,“ je Jehovův výrok, „jestli vám neudělám právě tak, jak jste mi mluvili do uší!+
29 Vaše mrtvoly padnou v této pustině,+ ano, všichni vaši sepsaní z celého vašeho počtu od dvacetiletých výše, vy, kteří jste proti mně reptali.+
30 Pokud jde o vás, vy nevstoupíte do země, v níž jsem pozvedl ruku [v přísaze],+ abych přebýval s vámi, vyjma Kaleba, syna Jefunneho, a Jozua, syna Nunova.+
31 A vaše maličké, o kterých jste řekli, že se stanou [předmětem] drancování,+ ty také jistě [do ní] uvedu, a vskutku poznají zemi, kterou jste zavrhli.+
32 Ale mrtvoly vás samotných padnou v této pustině.+
33 A vaši synové se stanou pastýři* v pustině [na] čtyřicet let+ a budou se muset zodpovídat z vašich skutků smilstva,*+ dokud nebude s vašimi mrtvolami v pustině konec.+
34 Podle počtu dnů, kdy jste vyzvídali v zemi, čtyřiceti dnů,+ den za rok, den za rok,+ čtyřicet let se budete zodpovídat ze svých provinění,+ jelikož musíte poznat, co to znamená, když se odcizím.+
35 Já, Jehova, jsem mluvil, zda právě to neudělám celému tomuto zlému shromáždění,+ těm, kteří se proti mně shromáždili: V této pustině dospějí ke svému konci a tam zemřou.+
36 A muži, které Mojžíš poslal vyzvídat v zemi a kteří, když se vrátili, začali podněcovat celé shromáždění k tomu, aby proti němu reptalo,* tím, že vydali špatnou zprávu proti té zemi,+
37 ano, muži, kteří vydali špatnou zprávu o té zemi, zemřou metlou před Jehovou.+
38 Ale Jozue, syn Nunův, a Kaleb, syn Jefunneho, budou jistě žít dál z těch mužů, kteří šli vyzvídat v zemi.“‘“+
39 Když Mojžíš přistoupil k tomu, aby mluvil tato slova ke všem izraelským synům, pak začal lid velice truchlit.+
40 Navíc časně ráno vstali a pokoušeli se vyjít na vrcholek hory a říkali: „Tady jsme a musíme vyjít na místo, o němž se Jehova zmínil. Vždyť jsme zhřešili.“+
41 Ale Mojžíš řekl: „Proč překračujete Jehovovo nařízení?+ Ale to se nepodaří.
42 Nevycházejte nahoru, protože Jehova není ve vašem středu, abyste nebyli poraženi před svými nepřáteli.+
43 Jsou tam totiž před vámi Amalekité a Kananejci;+ a jistě padnete mečem, protože kvůli tomu, že jste se obrátili zpět od následování Jehovy, Jehova s vámi dál nebude.“+
44 Opovážili se však vyjít na vrcholek hory,+ ale truhla Jehovovy smlouvy a Mojžíš se nehnuli ze středu tábora.+
45 Pak sestoupili Amalekité+ a Kananejci, kteří bydleli na té hoře, a začali je bít a rozptýlili je až k Chormě.+
Poznámky
^ Dosl. „oko proti oku“. Heb. ʽaʹjin beʽaʹjin.
^ „Tvá moc“, LXXSy; M „moc“.
^ Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
^ Nebo „ve věrně oddané lásce“.
^ Dosl. „[Přísahám] zda uvidí“.
^ „Vašich skutků smilstva.“ Heb. zenu·thé·khemʹ; řec. por·neiʹan; lat. for·ni·ca·ti·oʹnem. Viz dodatek 5A.
^ „Pastýři“, M; lat. vaʹgi, „tuláky; poutníky“.
^ „Přiměli celé množství, aby proti němu reptalo“, Vg.
